33 C 102/2021-28 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhal vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaná byla zavázána k zaplacení částky 13 118,08 Kč. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovanou dne 23. 1. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 13 118,08 Kč, kdy tento úvěr měl být splacen nejpozději do 23. 7. 2020. V žalobě dále uvedl, že smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím webové stránky [webová adresa]. Dále uvedl, že úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Žalobce doložil k důkazu pouze poslední splatnou fakturu z důvodu jejího velkého počtu, které byly žalované zasílány. Dále žalobce navrhl k prokázání svého tvrzení, aby byl učiněn dotaz na banku žalované, kdo byl majitelem a disponentem účtu č. [bankovní účet] k datu uzavření smlouvy. 2. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila. 3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se účastníci nedostavili, žalobce se z jednání omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. 4. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím dílčím skutkovým závěrům. Z listiny nazvané„ smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 23. 1. 2020“ soud zjistil, že v této listině je uvedeno, že dne 23. 1. 2020, se zavázal předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], poskytnout žalované, jako úvěrované úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu ve výši 80 000 Kč. Úroková sazba ve smlouvě je uvedena ve výši 10,50 % měsíčně. Dále je uvedeno v této listině, že úvěr je poskytnut na období jednoho roku počínaje datem prvního čerpání, celková částka splatná klientem je uvedena ve výši 134 808,62 Kč. Z této listiny však soud zjistil, že není ani jednou ze stran podepsána. Žalobce dále k důkazu doložil listinu nazvanou„ [jméno] application info ze dne 22. 1. 2020 s [číslo]“ kde je uvedena částka 10 000 Kč, tato listina není žádným způsobem autorizována, uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru neprokazuje. 5. Dále žalobce k prokázání svého tvrzení předložil listinu označenou jako„ platební informace znějící na jméno žalované,“ ze které soud zjistil transakce ke dni 19. 3. 2020 – zůstatek po poslední platbě 8 598,72 Kč, k datu 30. 4. 2020 – náhrada účelně vynaložených nákladů 250 Kč, k datu 31. 5. 2020 – náhrada účelně vynaložených nákladů 250 Kč, k datu 30. 6. 2020 – náhrada účelně vynaložených nákladů 250 Kč a ke dni 23. 7. 2020 – úroky za období čerpání 3 769,36 Kč, kdy aktuální povinná částka k datu splatnosti činila 13 118,08 Kč s datem splatnosti 23. 7. 2020. K této listině žalobce nepředložil žádný důkaz, že by tato byla žalované doručena, či se jiným způsobem dostala do sféry její dispozice. 6. Z přípisu zástupce žalobce ze dne 13. 1. 2021 a podacího lístku z téhož data soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila předmětnou pohledávku na žalobce. 7. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru dne 23. 1. 2020 s obsahem tvrzeným v žalobě. Rovněž v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná předmětný úvěr čerpala a na její účet byla připsána částka z účtu předchůdce žalobce. Pokud žalobce k důkazu navrhoval, aby soud učinil dotaz na banku žalované, zda byla majitelem a disponentem účtu č. [bankovní účet] k datu uzavření smlouvy, tj. k datu 23. 1. 2020, tímto dotazem by nebylo prokázáno, zda žalovaná čerpala úvěr ve výši uvedené buď ve smlouvě o úvěru, nebo ve výši žalobou uplatněné částky. 8. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že v daném případě nejsou dány podmínky pro to, aby žalobě bylo vyhověno a to z důvodu neunesení důkazního břemene, kdy jak soud vyložil výše, žalobce neunesl břemeno důkazní stran k prokázání existence smlouvy o úvěru ani prokázání tvrzení o poskytnutí finančních prostředků žalované. Smlouva předložená žalobcem neobsahuje podpis jak právního předchůdce žalobce, tak ani žalované, z ničeho nevyplývá, že je skutečně smlouvou, kterou měli účastníci uzavřít s tímto konkrétním obsahem. Každý z účastníků má dle ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř., povinnost označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Tyto důkazy jsou účastníci povinni doložit ve formě, kterou svá tvrzení prokážou. Listinné důkazy předložené žalobcem jsou nedostačující k prokázání jeho tvrzení. Soud proto žalobu zamítl. Žalobce se k jednání nedostavil, tudíž mu ani nemohlo být poskytnuto poučení ve smyslu ustanovení § 118a o.s.ř., neboť tato poučení se poskytují účastníkům, kteří se k jednání dostaví. Žalobce tím, že se nedostavil k jednání soudu, rezignoval na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít výlučně k tíži žalobce. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšné žalované náleží náhrada nákladů řízení, dle obsahu spisu této však žádné náklady řízení v souvislosti s tímto řízením nevznikly, soud proto rozhodl tak, jak shora ve výroku II. uvedeno.