33 C 113/2021-28 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhal vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán k zaplacení částky 13 684 Kč s příslušenstvím, kdy žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba] a.s., uzavřela s žalovaným dne 24. 4. 2016 smlouvu o poskytování služeb v rámci členství v programu [anonymizováno]. Na základě této smlouvy se rovněž zavázala umožnit žalovanému užívat na smluvně vymezenou dobu, tj. po dobu trvání členství, mobilní telefon [anonymizována tři slova] [příjmení] [příjmení] [příjmení] v hodnotě 23 753,80 Kč. Předmětný mobilní telefon byl žalovanému předán, což je zaznamenáno v předávacím protokole. Platnost smlouvy nastává úhradou prvního členského poplatku a účinnost smlouvy nastává převzetím prvního vybraného zboží zákazníkem. Dále žalobce uvedl, že žalovaný se zavázal hradit měsíční poplatky za členství, kdy cena měsíčního poplatku byla neměnná. Převzatý přístroj byl žalovaný povinen vrátit nejpozději v den skončení smlouvy, pokud k tomu nedojde, byl předchůdce žalobce oprávněn požadovat po žalovaném úhradu hodnoty přístroje uvedené v předávacím protokolu, zde částky 23 753,80 Kč. Žalovaný neuhradil poplatek za užívání přístroje ve výši 990 Kč vyfakturovaný fakturou [číslo] ze dne 4. 3. 2018 a částku 12 394 Kč vyfakturovanou fakturou [číslo] ze dne 26. 4. 2018. 2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se účastníci nedostavili, žalobce se z jednání omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. 4. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím dílčím skutkovým závěrům. Z listiny nazvané„ předávací protokol přístroje v 09 [číslo] ze dne 25. 4. 2016“ soud zjistil, že žalovaný jako člen programu stvrdil převzetí smartphonu [anonymizována tři slova] [příjmení] [příjmení] v hodnotě 19 990 Kč. Současně byl seznámen s pojistnými podmínkami a souhlasil s těmito, rovněž tak s podmínkami programu Nový smartphone každý rok. Z faktury [číslo] ze dne 14. 3. 2018 soud zjistil, že žalovanému byla vyfakturována částka 990 Kč jako měsíční fakturace za nehmotný produkt – služba Nový [anonymizováno] každý rok, [anonymizováno] 6s [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], z faktury [číslo] ze dne 26. 4. 2018 soud zjistil, že žalovanému byla vyfakturována částka 12 394 Kč za nehmotný produkt – služba úhrada za nevrácení přístroje dle podmínek programu. Z výše uvedených listin nevyplývá tvrzení žalobce a to uzavření smlouvy o poskytování služeb v rámci členství v programu [anonymizováno], a rovněž tak nevyplývá, že by žalovaný převzal přístroj – mobilní telefon 6s 16GB [příjmení] [příjmení] v hodnotě 23 753,80 Kč, jak tvrdil žalobce v žalobě. 5. Z přípisu zástupce žalobce ze dne 18. 8. 2020 a poštovního podacího archu ze dne 18. 8. 2020 soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzýval před podáním žaloby k úhradě dlužné částky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [webová adresa] a.s. a žalobcem ze dne 22. 7. 2020, včetně přílohy soud zjistil, že předmětná pohledávka byla postoupena na žalobce. 6. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. V řízení nebylo prokázáno, že by byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena smlouva o poskytování služeb v rámci členství v programu [anonymizováno] dne 24. 4. 2016, a že by tomuto byl předán přístroj – mobilní telefon [anonymizováno] 6s 16GB [příjmení] [příjmení] v hodnotě 23 753,80 Kč. Pokud se žalobce domáhal úhrady splátky za předmětný mobil, nedotvrdil ve skutkových tvrzeních, o jakou splátku se jedná, nedotvrdil, jak dospěl k částce 12 394 Kč a především, neoznačil důkaz, kterým by prokázal převzetí mobilního telefonu v hodnotě tvrzené v žalobě. Naopak, k důkazu založil toliko předávací protokol přístroje ze dne 25. 4. 2016, dle kterého měl žalovaný převzít přístroj smartphone [anonymizováno] 6s 16GB [příjmení] [příjmení] v hodnotě 19 990 Kč. 7. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že v daném případě nejsou dány podmínky pro to, aby žalobě bylo vyhověno a to z důvodu neunesení, jak břemene tvrzení, tak břemene důkazního, kdy jak soud vyložil výše, žalobce neunesl břemeno tvrzení ohledně toho, o jakou splátku se jedná, kdy ani netvrdil, v jaké výši splátky byly stanoveny, rovněž tak nedotvrdil, jak dospěl k částce 12 394 Kč, kdy ve skutkových tvrzeních uvádí, že se jedná o poplatek za užívání přístroje, ze samotné faktury vyplývá, že se mělo jednat o úhradu za nevrácený přístroj. Žaloba byla především zamítnuta z důvodu neunesení důkazního břemene, kdy žalobce tvrdil, že žalovanému byl předán předmětný mobilní telefon v hodnotě 23 753,80 Kč dle smlouvy ze dne 24. 4. 2016. Takováto smlouva nebyla k důkazu vůbec doložena, žalobce doložil toliko předávací protokol ze dne 25. 4. 2016, ze kterého vyplývá, že žalovanému byl předán přístroj v hodnotě 19 990 Kč. S ohledem na rozpor v žalobních tvrzeních a listinným důkazem doloženým k prokázání tvrzení v žalobě, soud dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky pro vyhovění žaloby. Žalobce se k jednání nedostavil, tudíž mu nemohlo být dáno poučení ve smyslu ustanovení § 118a o.s.ř., neboť tato poučení se poskytují účastníkům, kteří se k jednání dostaví. Žalobce tím, že se nedostavil k jednání soudu, rezignoval na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít výlučně k tíži žalobce. Každý z účastníků má dle ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř., povinnost označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Tyto důkazy jsou účastníci povinni doložit ve formě, kterou svá tvrzení prokážou. Listinné důkazy založené žalobcem jsou nedostačující k prokázání jeho tvrzení. Soud proto, jak vyložil výše, žalobu zamítl. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšnému žalovanému náleží náhrada nákladů řízení, tomuto však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl tak, jak shora ve výroku II. uvedeno.