33 C 126/2021-37 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhal vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán k zaplacení částky 4 600 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru dne 27. 9. 2019, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 3 500 Kč Vedle jistiny se žalovaný zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 030,96 Kč a úrok ve výši 69,04 Kč. Celá částka pak byla splatná dne 17. 10. 2019. 2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se účastníci nedostavili, zástupce žalobce se z jednání omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. 4. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím dílčím skutkovým závěrům. Z listiny nazvané„ smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]“ soud zjistil, že dne 27. 9. 2019 měl žalovaný uzavřít s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se měl právní předchůdce žalobce zavázat žalovanému poskytnout úvěr ve výši 3 500 Kč. Žalovaný se měl zavázat uhradit jednorázovou splátku ve výši 4 548,45 Kč do 17. 10. 2019. V případě překročení doby splatnosti se měl žalovaný zavázat k úhradě částky 4 600 Kč. Z této listiny soud dále zjistil, že předmětná listina, tj. smlouva o spotřebitelském úvěru, není podepsána právním předchůdcem žalobce jako poskytovatelem úvěru a ani žalovaným jako úvěrovaným. 5. Z přípisu zástupce žalobce ze dne 8. 2. 2021 a podacího lístku ze dne 8. 2. 2021 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobcem dne 1. 12. 2020 soud zjistil, že předmětná pohledávka byla postoupena na žalobce. 7. [právnická osoba] ze dne 8. 6. 2021 soud zjistil, že majitelem osobního účtu č. [bankovní účet] byl [osobní údaje žalovaného]. Dne 27. 9. 2019 byla na výše uvedený účet připsána částka ve výši 3 500 Kč pod variabilním symbolem [číslo]. 8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru s obsahem tvrzeným v žalobě, když listina nazvaná„ smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 27. 9. 2019“ nemá žádnou vypovídací hodnotu, když tato listina není stvrzena podpisem žádného z účastníků. V řízení však bylo prokázáno, že dne 27. 9. 2019 byla na účet žalovaného připsána částka 3 500 Kč pod variabilním symbolem [číslo], který je uveden v listině nazvané„ smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 27. 9. 2019“ na základě které se právní předchůdce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 3 500 Kč. Dále vzal soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného přípisem ze dne 8. 2. 2021, aby tento uhradil dlužnou částku ve lhůtě do tří dnů. Předmětná zásilka byla předána k poštovní přepravě dne 8. 2. 2021. S ohledem na výše uvedené, kdy nebylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru, nelze žalobci přiznat poplatek uplatněný žalobou ve výši 1 030,96 Kč a dále úrok ve výši 69,04 Kč. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl částku ve výši 3 500 Kč, žalovaný ve svůj prospěch peněžní prostředky přijal, je povinen takto vyčerpané peněžní prostředky vrátit žalobci, jakožto bezdůvodné obohacení dle ustanovení § 2991 a násl. občanského zákoníku. Soud proto v části požadované jistiny žalobě vyhověl, jak ve výroku I. uvedeno a žalovaného zavázal k povinnosti zaplatit žalobci částku 3 500 Kč. Jelikož žalovaný nesplnil svoji povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostal se do prodlení a je tak v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, povinen zaplatit z této částky i úrok z prodlení. Doba plnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení, není stanovena zákonem a v posuzovaném případě, nebyla ani účastníky dohodnuta, stává se závazek z bezdůvodného obohacení splatným bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele dle ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku. Za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení lze v tomto směru považovat dopis zástupce žalobce ze dne 8. 2. 2021, který byl téhož dne předán k poštovní přepravě a žalovanému došel v souladu se zákonnou domněnkou dojití třetí pracovní den. Soud proto žalovaného zavázal k zaplacení úroků z prodlení od data 15. 2. 2021. Ve zbývající části soud žalobu včetně příslušenství, zamítl. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, případně vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Žalobce byl ve věci úspěšný do výše 76,08 %, po odečtení neúspěchu ve výši 23,91 %, mu náleží náhrada ve výši 52 % Náklady řízení žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, dále v odměně za právní zastoupení a to za tři úkony právní pomoci po 200 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč dle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. + DPH ve výši 21 %, tj. úhrnem 1 489 Kč. Z této částky 52 %, činí částku 774 Kč.