33 C 242/2021-27 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhal vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán k zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazení dlužné částky za odtah vozidla [registrační značka], které dne 1. 9. 2020 bylo odtaženo z ulice [ulice] v [obec] za účelem blokového čištění. Při vložení vozidla zpět do místa odtahu byla za stěrač vozidla umístěna informace, že vozidlo bylo nuceně odtaženo a vráceno zpět s uvedením dlužné částky a platebních údajů k uhrazení dluhu. Žalovaný přes výzvu žalobce dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Z protokolu o provedení technického úkonu/zpětného odtahu v místě ze dne 1. 9. 2020 soud zjistil, že dne 1. 9. 2020 v 9:20 hodin bylo odtaženo vozidlo [registrační značka], [značka automobilu] z ulice [ulice] v [obec] a to za účelem údržba komunikace (blokové čištění), kdy vozidlo bylo z výše uvedeného místa odtaženo a následně byl proveden zpětný odtah. Z kupní smlouvy ze dne 7. 3. 2020 uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím soud zjistil, že žalovaný nabyl na základě předmětné kupní smlouvy vlastnické právo k předmětnému vozidlu. Odtažení vozidla prokazuje rovněž pořízená fotodokumentace z místa samého. Z pověření správce místních komunikací na území [stát. instituce] č. j. [spisová značka] ze dne 30. 6. 2016 a příkazní smlouvy č. 6/2016 ze dne 8. 6. 2016 ve znění jejích změn a dodatků, soud zjistil, že společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], je oprávněna k zajištění správní činnosti při výkonu vlastnických práv žalobce k místní komunikaci na území [územní celek] (mimo jiné k zajišťování činnosti související s odstraňováním vozidel při blokovém čištění). Z výpisu Usnesení schůze Rady [územní celek] č. [spisová značka] ze dne 28. 2. 2019 soud zjistil, že výše poplatku za zpětný odtah vozidla činí částku 1 500 Kč včetně DPH. Z výzvy k zaplacení nákladů za odstranění vozidla ze dne 13. 11. 2020 a doručenky na jméno žalovaného s datem podání u pošty dne 13. 11. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky. 5. Dle ustanovení § 19 odst. 5 a 6 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích platí, že silniční správní úřad je oprávněn rozhodnout o označení místní komunikace nebo provozního úseku silnice nebo její části, na kterých je z důvodu veřejného zájmu dočasně zakázáno stání silničních vozidel, příslušnou dopravní značkou podle zvláštního předpisu. V případě neuposlechnutí rozhodnutí silničního správního úřadu podle předchozího odstavce, je vlastník místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice oprávněn odstranit silniční vozidlo na náklady jeho provozovatele, pokud provozovatel silničního vozidla neprokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby silniční vozidlo odstranil včas sám; v tomto případě hradí náklady spojené s odtažením silničního vozidla ten, na jehož žádost bylo silničním úřadem vydáno rozhodnutí. 6. Po zhodnocení takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že vozidlo se v den provádění blokového čištění, tj. dne 1. 9. 2020 nacházelo na ulici [ulice] v [obec]. Vozidlo žalovaného bylo odtaženo v souladu se zákonem č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, kdy tato byla označena dopravní značkou o dočasném zákazu stání. Žalovaný uvedené dopravní značení nerespektoval, proto bylo prostřednictvím společnosti [právnická osoba] odtaženo a vráceno zpět do místa odtahu. Výše ceny za odtah je stanovena v Usnesení schůze Rady [územní celek] ze dne 28. 2. 2019. Žalovaný přes výzvu žalobce dlužnou částku neuhradil. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšnému žalobci náleží náhrada nákladů řízení, která v daném případě spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, a dále v odměně za dva úkony po 100 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., tj. celkem 600 Kč O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s judikaturou Ústavního soudu tak, že žalobci nepřiznal odměnu za zastupování advokátem. Soud své rozhodnutí opíral o nález Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 376/12. U žalobce lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byl schopen kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musel využívat právní pomoci advokátů. Náklady právního zastoupení tak nelze považovat za účelně vynaložené.