34 C 114/2020-68 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 24. 9. 2020 se žalobce domáhal vyloučení movité věci-motorového vozidla [značka automobilu], typ [anonymizována tři slova] TD, [registrační značka], [příjmení] (č. karoserie) [anonymizováno], číslo TP [anonymizováno] (dále jen„ vozidlo“ nebo„ předmětné vozidlo“) z exekuce vedené soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení], pod sp. zn. [spisová značka], ve prospěch žalovaného jako oprávněného proti povinnému [právnická osoba], [IČO] (dříve [právnická osoba]). 2. Žalobce uvedl, že dne 18. 3. 2019 byl proveden soupis movitých věcí v sídle povinného, do kterého bylo zapsáno předmětné vozidlo, které však je ve výlučném vlastnictví žalobce. Žalobce nabyl vlastnictví k vozidlu na základě kupní smlouvy ze dne 1. 11. 2019 od [právnická osoba], s.r.o., [IČO], jako prodávajícího, která žalobce ujistila, že je vlastníkem vozidla a vozidlo neobsahuje žádné právní vady (prodejce disponoval velkým technickým průkazem, ze kterého vyplývalo jeho vlastnictví vozu). Vozidlo prošlo řádnou evidenční kontrolou, kde nebyly zjištěny žádné právní vady, žalobce byl proto při nabytí vlastnictví vozidla v dobré víře a vlastnické právo k vozidlu tak nabyl od neoprávněného. 3. Dne 24. 2. 2020 byla žalobci ze strany soudního exekutora doručena výzva k vydání předmětného vozidla, na kterou žalobce reagoval telefonicky a emailem dne 3. 3. 2020 se sdělení, že je výlučným vlastníkem vozidla, a naopak že povinný vlastníkem vozidla není. Ze strany soudního exekutora byla žalobci přislíbena další komunikace. Dne 7. 7. 2020 byla ze strany soudního exekutora zaslána žalobci opětovná výzva k vydání vozidla, žalobce proto dne 4. 8. 2020 podal návrh na vyškrtnutí movité věci ze soupisu, která byla soudním exekutorem odmítnuta pro opožděnost. 4. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Uvedl, že dle Centrálního registru vozidel byl v období od 27. 10. 2017 do 27. 5. 2019, tedy i v době soupisu movitých věcí dne 18. 3. 2019, vlastníkem předmětného vozidla povinný. S ohledem na skutečnost, že v době, kdy byl proveden soupis movitých věcí, byl jako vlastník vozidla uveden povinný, nemohl tento s vozidlem jakkoliv nakládat, což ve svém důsledku vede i k absolutní neplatnosti kupní smlouvy o prodeji vozidla uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba], [anonymizováno]. 5. Žalovaný pro případ, že by soud shledal žalobu opodstatněnou, navrhl, aby nebyl zavázán k povinnosti hradit náklady řízení, neboť nezavdal příčinu k podání exekučního návrhu, když pohledávky žalovaného za [právnická osoba] [anonymizováno] vznikly v důsledku neplnění zákonem stanovené povinnosti odvádět včas a ve správné výši pojistné na sociální zabezpečení. 6. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: 7. Z exekučního návrhu ze dne 8. 2. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný jako oprávněný navrhl, aby exekuční soud pověřil soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], vedením exekuce k uspokojení pohledávek oprávněného (žalovaného) proti povinnému [právnická osoba], [IČO], z titulu vykonatelných výkazů nedoplatků v celkové výši 143 078 Kč. Exekuční návrh byl soudnímu exekutorovi doručen datovou zprávou dne 11. 2. 2019. 8. Z exekučního příkazu ze dne 18. 3. 2019, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že soudní exekutor rozhodl o provedení exekuce prodejem movitých ve prospěch žalovaného jako oprávněného proti povinnému [právnická osoba], [IČO], k vymožení peněžité povinnosti ve výši 173 591,70 Kč. Povinnému byl uložen zákaz nakládat s věcmi pojatými do soupisu. 9. Z protokolu o soupisu movitých věcí ze dne 18. 3. 2019 soud zjistil, že soudní exekutor zahrnul do soupisu, mimo jiné, i předmětné vozidlo, a to na základě údajů o věci, které mu byly známy z rejstříku zřízeného ze zákona nebo jiné evidence. 10. Z výzvy k vydání vozidla ze dne 24. 2. 2020, č.j. [číslo jednací], se podává, že žalobce byl ze strany soudního exekutora vyzván k odevzdání vozidla z důvodu jeho neoprávněného držení. K výzvě byl připojen soupis movitých věcí ze dne 18. 3. 2019. 11. Z výzvy k vydání vozidla ze dne 7. 7. 2020, č.j. [číslo jednací], se podává, že žalobce byl ze strany soudního exekutora opětovně vyzván k odevzdání vozidla z důvodu jeho neoprávněného držení. K výzvě byl připojen soupis movitých věcí ze dne 18. 3. 2019. 12. Z návrhu na vyškrtnutí movitých věcí ze soupisu ze dne 10. 8. 2020 bylo zjištěno, že žalobce se u soudního exekutora domáhal vyškrtnutí předmětného vozidla ze soupisu movitých věcí s odůvodněním, že mu náleží výlučné vlastnické právo vozidlu. 13. Z usnesení soudního exekutora ze dne 19. 8. 2020, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že návrh žalobce na vyškrtnutí movité věci ze soupisu ze dne 10. 8. 2020 byl odmítnut s odůvodněním, že soupis movitých věcí byl žalobci doručen spolu s výzvou dne 24. 2. 2020, žalobce však ve lhůtě 30 dnů od doručení soupisu dle § 68 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen„ e.ř.“) nepodal návrh na vyškrtnutí movité věci ze soupisu, učinil tak až dne 10. 8. 2020, tedy po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty. V usnesení nebyl žalobce poučen o možnosti podat návrh ve smyslu § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). 14. Z kupní smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že dne 1. 11. 2019 se [právnická osoba], s.r.o., [IČO], jako prodávající, zavázala převést na žalobce vlastnické právo k vozidlu [značka automobilu], typ [anonymizována tři slova] TD, [registrační značka], [příjmení] (č. karoserie) [anonymizováno], číslo TP [anonymizováno], a žalobce jako kupující se zavázal za toto vozidlo zaplatit kupní cenu. Prodávající v kupní smlouvě současně prohlásil, že je výlučným vlastníkem předmětného vozidla a vozidlo nemá žádné vady. 15. Z osvědčení o registraci vozidla se podává, že [právnická osoba], s.r.o. byla od 27. 1. 2017 vlastníkem předmětného vozidla. 16. Z dokladu ze dne 1. 11. 2019 se podává, že žalovaný převzal zakoupené vozidlo od [právnická osoba], s.r.o. dne 1. 11. 2019. 17. Ze sdělení [stát. instituce], Odboru dopravněsprávních činností, ze dne 25. 6. 2021 a připojené karty vozidla [registrační značka] se podává, že Odbor dopravněsprávních činností provedl lustraci předmětného vozidla za období od října 2017 do současnosti. Lustrací bylo zjištěno, že od 1. 6. 2016 do 27. 10. 2017 byl vlastníkem vozidla [jméno] [příjmení], od 27. 10. 2017 do 27. 5. 2019 byla vlastníkem vozidla [právnická osoba] [anonymizováno] v [anonymizováno], [IČO], od 27. 5. 2019 do 4. 6. 2019 byl vlastníkem vozidla [příjmení] [příjmení], od 4. 6. 2019 do 4. 11. 2019 byla vlastníkem vozidla [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO], a od 4. 11. 2019 je vlastníkem vozidla žalobce. 18. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. 19. Podle § 267 o.s.ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit proti oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle části třetí tohoto zákona. 20. Žalobce opřel svůj nárok o ustanovení § 267 o.s.ř. Smyslem excindační žaloby je poskytnout právní ochranu osobám, které mají k majetku, jenž byl postižen nařízením exekuce, taková práva, která nepřipouštějí, aby nařízená exekuce byla provedena a aby tento majetek byl zdrojem pro uspokojení oprávněného. 21. Soud shledal žalobu zcela důvodnou. Po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobci k předmětnému vozidlu svědčí právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí, neboť se jedná o věc, ke které má žalobce vlastnické právo na základě § 1109 zákona č. 89/2012. Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle kterého se vlastníkem věci stane ten, kdo získal věc, která není zapsána ve veřejném seznamu, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, pokud k nabytí došlo od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku. V posuzovaném případě nebylo možné aplikovat ustanovení § 1111 o.z., neboť ustanovení § 1109 o.z. je ve vztahu k § 1111 o.z. ustanovením speciálním. 22. Ke dni soupisu movitých věcí, tj. k 18. 3. 2019, byla vlastníkem předmětného vozidla [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO]. Ačkoli soudní exekutor v exekučním příkazu vydaném téhož dne zakázal [právnická osoba] s.r.o. jako povinnému jakýmkoliv způsobem nakládat s věcmi pojatými do soupisu, došlo po vydání exekučního příkazu k převodu vlastnického práva na [právnická osoba], s.r.o. (a v mezidobí ještě na osobu [příjmení] [příjmení]), o čemž svědčí zápisy z registru silničních vozidel. Společnost [právnická osoba] však ke dni uzavření kupní smlouvy, tj. 1. 11. 2019, nebyla (a ani být nemohla) oprávněným vlastníkem předmětného automobilu, neboť dispozice s věcmi pojatými do soupisu majetku byla soudním exekutorem zakázána. V dané věci pro