34 C 94/2021-39 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se podanou žalobou po žalovaném domáhal zaplacení částky 19 084,20 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že s odůvodněním, že ve dnech 15. – 17. 8. 2019 poskytl žalovanému zdravotní péči, která nebyla hrazena z prostředků zdravotního pojištění, neboť žalovaný neměl v době poskytnutí zdravotní péče zdravotní pojištění sjednáno. Poskytnutá zdravotní péče byla vyčíslena na částku 19 084,20 Kč. Žalovaný byl ze strany žalobce vyzván k zaplacení dluhu, avšak do dnešního dne neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili). 4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: Žalobce je státní příspěvkovou organizací zřízenou ústředním orgánem státní správy v oboru zdravotní péče. Ve dnech 15. 8. 2019, 16. 8. 2019 a 17. 8. 2019 byla žalovanému ve Fakultní nemocnici [obec] poskytnuta zdravotní péče (série zdravotních výkonů). Za provedené lékařské úkony žalobce dne 14. 10. 2019 vystavil žalovanému fakturu [číslo] na částku 19 084,20 Kč se splatností dne 28. 10. 2019. S ohledem na skutečnost, že ze strany žalovaného nedošlo k úhradě předmětné faktury, byl o úhradu dluhu upomenut dne 24. 11. 2019 a byl současně vyzván k jeho úhradě. 5. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 6. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl. Žalovaný neměl sjednáno zdravotní pojištění, provedené zdravotní úkony ze strany žalobce a lékařské ošetření v souvislosti s poskytnutou zdravotní péčí žalovanému, je proto žalovaný povinen hradit jako samoplátce. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, výši požadované částky nerozporoval, soud tedy žalobě s ohledem na výše uvedené plně vyhověl. Současně soud v projednávané věci aplikoval § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a přiznal žalobci i úrok z prodlení. Žalovaný je povinen plnit dle § 160 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 324 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) sestávající z částky 1 900 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t. a z částky 1 900 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty 21 % v částce 924 Kč Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.