37 C 83/2020-56 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 4. 6. 2020 na formuláři dle nařízení [příjmení] [číslo] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byl žalovaný zavázán k povinnosti zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 298,94 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že žalovanému bylo v období 6. až 7. 1. 2018 poskytnuto ošetření, za které byla žalobkyní dne 8. 1. 2018 vystavena faktura [číslo] na částku 7 298,94 Kč se splatností dne 22. 1. 2018. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dluhu předžalobní upomínkou, avšak ze strany žalovaného nebylo do dnešního dne ničeho neuhrazeno. Na nárok žalobkyně se uplatní nařízení ES č. 861/2007, jež se aplikuje ve vztahu mezi všemi členskými státy EU (kromě Dánska). Česká republika a Slovensko, kde se nachází bydliště žalovaného, jsou členy EU, tato úprava je účinná od 1. 1. 2009. Jde o nárok v občanské věci, hodnota nároku na jistině nepřesáhla v době doručení žalobního formuláře soudu částku 5 000 EUR. Žalovanému byl v rámci evropského řízení o drobných nárocích zaslán žalobní formulář a formulář C pro doplnění odpovědí ve slovenském jazyce. Opatrovník žalovaného rozporoval příslušenství žalované částky, neboť žalobkyně neprokázala doručení předmětné faktury. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: Žalobkyně žalovanému v období 6. až 7. 1. 2018 poskytla vyšetření, jak se podává ze zpráv o hospitalizaci žalovaného a z účtu za ambulantní péči. Z tohoto důvodu žalobkyně žalovanému dne 8. 1. 2018 vystavila fakturu č. [číslo] na částku 7 298,94 Kč, jak se podává z této faktury, kdy předmětnou částku se žalovaný zavázal uhradit do 8. 1. 2018, jak se podává z jeho prohlášení ze dne 7. 1. 2018 Ani přes předžalobní výzvu žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl. Žalobkyně vyúčtované lékařské služby provedla, povinností žalovaného pak bylo náklady vynaložené v souvislosti s laboratorním vyšetřením řádně a včas uhradit dle § 16 odst. 8 věty první zákona č. 379/2005 Sb. Soud tedy žalobě s ohledem na výše uvedené plně vyhověl. Současně soud v projednávané věci aplikoval § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a přiznal žalobci i úrok z prodlení. Žalovaný je povinen plnit dle § 160 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (tzn. bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, a sice podle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě uložil žalovanému, neboť žalobkyně měla plný úspěch ve věci. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a tří paušálních náhrad výdajů po 100 dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, za tři úkony spočívající ve výzvě k plnění, návrhu ve věci samé a účasti při jednání soudu, jelikož se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.