38 C 157/2018-161 — Městský soud v Brně

1. Žalobce podal k Městskému soudu v Brně dne 24. 10. 2018 žalobu, kterou se domáhal vydání rozsudku, kterým by soud určil, že žalobce je výlučným vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši ideální 3/8 na nemovitostech uvedených ve výroku rozsudku. V odůvodnění žaloby uvedl, že dne 25. 6. 2013 byla mezi žalobcem jako dárcem a [jméno] [celé jméno žalobce] a žalovanou jako obdarovanými na druhé straně uzavřena darovací smlouva, na základě které žalobce daroval polovinu svého spoluvlastnického podílu ¾ na nemovitostech, a to k budově [adresa], stojící na pozemku parc. [číslo] k pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 733 m2, k pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 184 m2 a k pozemku parc. [číslo] – zahrada, o výměře 373 m2, vše nacházející se v k. ú. [část obce], část [územní celek], [územní celek], zapsaných v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno – město, svému synovi [jméno] [celé jméno žalobce] a druhou polovinu tohoto podílu daroval žalované. Žalovaná se však od 1. 10. 2017 do současnosti dopustila vůči žalobci, jeho manželce [jméno] [příjmení] a jeho synovi [jméno] [celé jméno žalobce] takového jednání, že opakovaně označila [jméno] [celé jméno žalobce] za alkoholika, agresora, násilníka a uváděla o něm, že je stižen duševní poruchou. Takto ho žalovaná označila v emailových zprávách, zasílaných na adresu [adresa], [email] a další emailové adresy, a to konkrétně v emailové zprávě ze dne 6. 10. 2017, 20. 10. 2017, 29. 12. 2017 a 18. 6. 2018. Takto se žalovaná rovněž vyjadřovala u OSPOD [obec] – [obec], u OSPOD [obec] – [část obce], k Městskému soudu v Brně ve věci ochrany osobnosti a náhrady nemajetkové újmy (pod sp. zn. 112 C 223/2017) a v žalobě ze dne 6. 12. 2017 u řízení Městského soudu v Brně pod sp. zn. 47 C 278/2017. Shodným způsobem se žalovaná opakovaně vyjadřovala ústně při předání nezletilého [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného dne 20. 9. 2013, do péče [jméno] [celé jméno žalobce] a jeho rodičů. Žalovaná dále opakovaně označila [jméno] [celé jméno žalobce] za primitiva, hlupáka, idiota, magora, kriminálníka a uváděla o něm, že je pouze dělník s nízkou úrovní chování, nemá žádné vzdělání a je stižen duševní poruchou a dále, že neumí ani číst. Takto žalovaná označila v emailových zprávách na adresy [email], některé z nich na adresy orgánů sociálně-právní ochrany dětí [email], [email], rovněž u OSPOD [obec] – [obec], OSPOD [obec] – [část obce] a ústě při předávání nezletilého [jméno] [celé jméno žalobce] do péče [jméno] [celé jméno žalobce] a jeho rodičů. Žalovaná opakovaně uvedla, že [jméno] [celé jméno žalobce] se neumí postarat o jejich syna, nezletilého [jméno] [celé jméno žalobce], a dále že ohrožuje synovo zdraví a jeho život. Toto uváděla v emailových zprávách na adresy [email], [email], [email], stejně se vyjadřovala u OSPOD [obec] – [obec], u OSPOD [obec] – [část obce] a při asistovaném předání dne 17. 8. 2018, dále toto uváděla v trestním oznámení ze dne 7. 1. 2018, adresovanému Policii ČR – Obvodní oddělení Poruba a jeho doplnění ze dne 4. 3. 2018, oznámení ze dne 7. 7. 2018, adresované Polici ČR – Obvodní oddělení Slezská Ostrava a v podáních k Městskému soudu v Brně ve věci péče o nezletilého [jméno] [celé jméno žalobce], a to v návrhu matky ze dne 7. 1. 2018, 21. 1. 2018, 22. 2. 2018 a 3. 9. 2018. Žalovaná se dále vyjadřovala o žalobci (dárci), synovi žalobce [jméno] [celé jméno žalobce] a celé rodině [příjmení], když opakovaně uvedla, že nesouhlasí s tím, aby nezletilého [jméno] [celé jméno žalobce] vychovával žalobce, neboť bil svého syna [jméno] [celé jméno žalobce] v dětství praklem, dále že se nezletilý [jméno] [celé jméno žalobce] vrací opakovaně z návštěv u svého otce [jméno] [celé jméno žalobce] z [obec] či od [anonymizováno] z [obec] nemocný a s modřinami, dále že mu neposkytli lékařské ošetření, že mu nepodávají léky, že ho tam týrají a trápí, že s ním manipulují a vnucují své názory, což uváděla v emailových zprávách, zasílaných na adresu [email], [email], [email], v podané žalobě ze dne 6. 12. 2017, adresované Městskému soudu v Brně ve věci ochrany a náhrady nemajetkové újmy, pod. sp. zn. 112 C 223/2017 a v řízení pod sp. zn. 47 C 278/2017, u OSPOD [obec] – [obec], u OSPOD [obec] – [část obce], v trestním oznámení ze dne 7. 1. 2018, adresovanému Policii ČR – Obvodní oddělení Poruba, v oznámení ze dne 7. 7. 2018, adresované Polici ČR – Obvodní oddělení Slezská Ostrava, v podáních adresovaným Městskému soudu v Brně ve věci péče o nezletilého [jméno] [celé jméno žalobce], a to k návrhu matky ze dne 7. 1. 2018, 21. 1. 2018, 22. 2. 2018 a 3. 9. 2018. Žalovaná dále pokračuje ve správním řízení, vedeném u Magistrátu města Brna, Odbor stavební a technický pod sp. zn. [spisová značka], jehož výsledkem má být odstranění nepovolených stavebních úprav v budově [adresa], stojící na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] v [obec], které na této budově započala bez stavebního povolení provádět žalovaná společně s [jméno] [celé jméno žalobce] a jeho rodiči. Chování žalované poškozuje vážnost žalobce, jeho manželky [jméno] [příjmení] a jeho syna [jméno] [celé jméno žalobce] v očích nezletilého [jméno] [celé jméno žalobce], což je rozhodný důvod pro požadavek žalobce domáhat se vůči žalované vrácení daru. Žalobce se domnívá, že žalovaná tímto svých chováním vůči žalobci, jeho manželce [jméno] [příjmení] a jeho synovi [jméno] [celé jméno žalobce] zjevně porušuje dobré mravy a z tohoto důvodu žalobce dne 25. 9. 2018 vyzval žalovanou k vrácení daru, a to v dopise označeným„ oznámení o převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva k vrácení daru“ ze dne 25. 9. 2018, které bylo žalované doručeno dne 1. 10. 2018. 2. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že k darování nemovitostí došlo za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. OZ a věc by měla být posuzována podle této právní normy. V dané věci vrácení daru nepostačuje pouze tvrdit či prokázat, že došlo k porušení dobrých mravů mezi účastníky, ale je nezbytné prokázat, že dobré mravy byly narušeny hrubým způsobem, přičemž se musí jednat o velmi intenzivní a dlouhodobý zásah. Žalobcem navržené důkazy mají nulovou důkazní hodnotu, když drtivá většina těchto listin se týká jí, jejího manžela a jejich syna [jméno] v souvislosti s opatrovnickým řízením, přičemž z tohoto řízení zcela nepochybně vyplývá, že vztah mezi žalovanou a jejím manželem je vzájemně velmi negativní, a to právě z důvodu„ tahanic“ o syna. Žalovaná má za to, že doručení výzvy k vrácení daru má účinky odstoupení od smlouvy, když žalobce se již jednou po žalované domáhal vrácení daru, a to v řízení vedením u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 61 C 20/2015, přičemž řízení bylo z důvodu zpětvzetí žaloby zastaveno. Žalobce již v tomto řízení vyzýval žalovanou k vrácení daru, a to výzvou obsaženou v žalobě ze dne 22. 1. 2015, když důvody pro vrácení daru skutkově vymezil zcela odlišně od důvodů, pro které žalovanou vyzval k vrácení daru ve věci, která se nyní projednává. Pokud tedy žalobce vyzval žalovanou k vrácení daru výzvou v žalobě, podané ve věci 61 C 20/2015 a žalobce se domníval, a navíc i v této věci tvrdil, že účinky výzvy nastaly, nicméně z důvodu jeho zpětvzetí žaloby, o tomto nebylo rozhodnuto, není možné z pozice žalobce domáhat se vrácení daru opakovaně a navíc na základě zcela jiných důvodů. 3. Žalobce v podání ze dne 11. 2. 2019 uvedl, že nárok na vrácení daru by měl být posouzen podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to s ohledem na přechodné ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., jelikož žalobce vyzval žalovanou k vrácení daru podle § 2072 zákona č. 89/2012 Sb. dne 25. 9. 2018, tj. za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a žalovaná se chování popisovaného v žalobě dopustila za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. Dále uvedl, že výzva k vrácení stejného daru ze dne 22. 1. 2015 nezakládá žalobci překážku domáhat se vrácení vůči žalované opětovně, když žalobce tak činí z jiného důvodu, než který byl důvodem požadavku žalobce na vrácení daru ze dne 22. 1. 2015. Skutečnosti, že žalobce se vůči žalované domáhá vrácení stejného daru ve věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 61 C 20/2015 nezakládá žalobci překážku domáhat se vrácení vůči žalované opětovně, pokud tak žalobce činí z jiného důvodu. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Darovací smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 25. 6. 2013 dárce (žalobce) bezplatně přenechal obdarovaným (žalovaná a [jméno] [celé jméno žalobce]) do podílového spoluvlastnictví nemovitosti uvedené ve výroku I. rozsudku, a to každému z obdarovaných ½ ze spoluvlastnického podílu dárce (id. ¾ na nemovitostech). Současně obdarovaní bezplatně zřídili věcné břemeno k ¾ podílu nemovitostí k neomezenému a výlučnému doživotnímu užívání ve prospěch dárce. Nejedná se o věcné břemeno in personam dle § 151p odst. 4 občanskéh