39 C 134/2021-69 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 19. 7. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu toho, že žalovanému byla vydána platební karta [anonymizována dvě slova] na základě jeho žádosti, když touto formou mohl žalovaný čerpat formou revolvingu úvěr, přičemž mu zároveň vznikla povinnost čerpané finanční prostředky řádně a včas splácet. Žalovaný dluží z titulu nespláceného revolvingového úvěru, poplatků z prodlení, úroků a poplatků za služby žalobcem požadovanou částku. 2. Žalovanému byla doručována žaloba s výzvou k vyjádření k žalobě na adresu jeho bydliště v [obec], když žalovanému byly výše zmíněné písemnosti spolu s předvoláním k nařízenému jednání dne 22. 12. 2021 doručeny fikcí. Po vrácení nevyzvednuté obsílky soudu se sdělením, že adresát nemá na předmětné adrese schránku, přičemž nebyl zastižen a žalovanému bylo oznámeno 18. 10. 2021 uložení obsílky na příslušném poštovní úřadu, když žalovaný nijak nereagoval a obsílku si nevyzvedl. Za tohoto stavu soud vydal sdělení dle § 49 odst. 4 o.s.ř., které bylo s poučením žalovanému vyvěšeno na úřední desce soudu dne 8. 11. 2021. Přes poučení v tomto sdělení žalovaný nijak nereagoval, proto je nutno konstatovat, že desátý den od data vyvěšení výše zmíněného sdělení se považuje za den doručení písemností žalovanému. 3. S ohledem na výše zmíněnou nečinnost žalovaného je nutno konstatovat, že žalovaný se k žalobě písemně ani jinou relevantní formou nevyjádřil, neuvedl tedy ničeho právně ani skutkově významného a podstatného pro tuto věc. 4. Právní zástupce žalobce, který se dostavil k nařízenému jednání, na žalobě trval s tím, že v mezidobí nebylo ze strany žalovaného ničeho, byť opožděně, hrazeno. 5. Soud provedl v této právní věci dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak žádost o vydání karty [anonymizována dvě slova] Pure+ ze dne 12. 1. 2017, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru č. l. 6, počítačová sjetina ohledně [anonymizováno] plus z 13. 1. 2017 za období od 9. 1. 2017 do 31. 10. 2016, fotokopie titulní strany cestovního pasu žalovaného č. l. 11, pracovní smlouva žalovaného z 3. 10. 2016, mzdový výměr z 3. 10. 2016, potvrzení o přijetí žádosti z 23. 1. 2017, výpis z bodového konta ze dnů 6. 2. až 18. 2. 2017, 23. 2. až 10. 3. 2017, 17. 3. 2017 až 18. 4. 2017, 19. 4. 2017 až 18. 5. 2017, 17. 5. 2017 až 18. 6. 2017, 17. 6. 2017 až 18. 7. 2017, 24. 7. 2017 až 18. 8. 2017, 18. 8. 2017 až 18. 9. 2017, 18. 10. 2017, 24. 10. 2017 až 18. 11. 2017, 22. 11. 2017 až 18. 12. 2017, 26. 12. 2017 až 18. 1. 2018, 12. 2. až 18. 2. 2018, 25. 2. 2018 až 18. 3. 2018, 22. 3. 2018 až 18. 4. 2018, 17. 4. 2018 až 18. 5. 2018, 17. 5. 2018 až 18. 6. 2018, 26. 6. 2018 až 18. 7. 2018, výpisy ze dnů 18. 8. 2018, 18. 9. 2018, 18. 10. 2018, 18. 11. 2018, 18. 12. 2018, 18. 1. 2019, 18. 2. 2019, 18. 3. 2019, poštovní podací arch ze 14. 1. 2019, výzva k zaplacení ze 14. 1. 2019, revolvingové obchodní podmínky, sazebník poplatků za soukromé karty [anonymizována dvě slova] na č. l. 45-48, obchodní podmínky pro vydávání a používání platebních karet [anonymizována dvě slova] č. l. 49-54 spisu. 6. Po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj: 7. Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence žalobce jako obchodní korporace, když žalobce mj. podniká v ČR prostřednictvím své organizační složky tak, jak je blíže specifikováno v záhlaví tohoto rozsudku. 8. Žalovaný je fyzickou osobou, která si u žalobce dne 12. 1. 2017 podala žádost o vydání karty [anonymizována dvě slova] Pure+, když žalobce ověřil totožnost z cestovního pasu. Žalovaný touto žádostí požádal o úvěrový limit 50 000 Kč s tím, že jeho čistý měsíční příjem činí 56 000 Kč a měsíční výdaje 30 000 Kč. Součástí této žádosti byl i formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (žádost o vydání karty z 12. 1. 2017, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, fotokopie titulní strany cestovního pasu žalovaného na č. l. 11, pracovní smlouva mezi firmou [právnická osoba] a žalovaným z 3. 10. 2016, mzdový výměr žalovaného z 3. 10. 2016, potvrzení o přijetí žádosti z 23. 1. 2017). 9. Akceptací žádosti žalovaného o vydání platební karty s poskytnutím úvěrového rámce tedy došlo mezi žalobcem a žalovaným k datu 23. 1. 2017 k uzavření smlouvy, jejíž bližší obsah byl určen všeobecnými obchodními podmínkami pro vydávání a používání platebních karet, revolvingovými obchodními podmínkami žalobce. Žalovanému byl takto poskytnut revolvingový úvěr, který žalovaný mohl čerpat prostřednictvím vydané platební (kreditní) karty, když žalovaný měl čerpaný úvěrový limit splácet dle podmínek dohodnutých ve smlouvě, resp. ve všeobecných obchodních podmínkách a dalších dokladech blíže určujících obsah smlouvy mezi účastníky této věci. Žalovanému vzniklo oprávnění úvěrový limit čerpat prostřednictvím vydané platební karty, zároveň mu však vznikla povinnost řádně a včas hradit nejen čerpanou částku, úroky, ale také poplatky dle revolvingových obchodních podmínek, přičemž žalovaný potvrdil, že se s těmito doklady seznámil (revolvingové obchodní podmínky, sazebník poplatků pro karty [anonymizována dvě slova], všeobecné obchodní podmínky pro vydávání a používání platebních karet [anonymizována dvě slova]). 10. Z revolvingových obchodních podmínek, konkrétně z článku 4 odst. 1 vyplývá povinnost žalovaného ve lhůtě do 5 dnů od data splatnosti uhradit povinnou úhradu podle článku 2 odst. 1 revolvingových obchodních podmínek, když lze dovodit, že žalovaný oproti čerpání úvěru prostřednictvím platební karty měl čerpané částky hradit ve výši minimální splátky dle článku 2 odst. 1 revolvingových obchodních podmínek. Žalovaný v období od aktivace karty (31. 10. 2016 – 9. 1. 2017) používal platební kartu k čerpání výše úvěrového limitu, když z předložených výpisů je patrno, že žalovaný prostřednictvím platební karty úvěr čerpal, zároveň hradil prvních 10 splátek řádně a včas. Následně od 16. 3. 2018, kdy provedl poslední úhradu částkou 3 000 Kč, ničeho na svém čerpaném revolvingovém úvěru neuhradil, když z toho důvodu eviduje žalobce za žalovaným nedoplatek sestávající se z jistiny úvěru ve výši 30 732,46 Kč, kapitalizovaného příslušenství, tedy úrok za úvěr 9,9 % ročně k datu 13. 4. 2019 ve výši 4 212,12 Kč. Po součtu těchto částek na jistině úvěru a kapitalizovaném příslušenství tedy dlužná částka z titulu nespláceného úvěru činí 34 944,58 Kč. Žalovaný měl rovněž hradit poplatky 19 Kč za zasílání výpisu poštou, poplatky za výběry hotovosti z bankomatů ve výši 2 % z vybírané částky + 39 Kč poplatky za nedodržení případné splatnosti data, ve kterém měla být ta která splátka hrazena 150 000 Kč a poplatky za prodlení 150 Kč za prvé prodlení a 450 Kč za každé další. Tato skutková zjištění soud učinil z předložených výpisů k platební kartě [číslo] (výpisy [číslo] až 11 za rok 2017, výpis 1 až 11 za rok 2018, výpis [číslo] za rok 2018 a výpis [číslo] až 3 za rok 2019). 11. Z doložených výpisů tedy jednoznačně vyplývá čerpání úvěru žalovaným, když žalovaný, byť z prvopočátku hradil své závazky vůči žalobci, posléze hradit přestal, když poslední úhrada byla provedena 16. 3. 2018 v částce 3 000 Kč. Od té doby žalovaný ničeho na svém dluhu neuhradil. Žalovaný byl prostřednictvím výpisů výše specifikovaných informován o zůstatku svého dluhu. Dne 14. 1. 2019 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu prostřednictvím pověřené firmy [právnická osoba] se sídlem [obec], když žalovaný na tuto výzvu k úhradě dluhu ničeho, ani částečně, nehradil (výzva z 14. 1. 2019, poštovní podací arch z 14. 1. 2019). 12. Jak soud uvedl výše, žalovaný zůstal ve věci nečinný, nebylo z jeho strany uvedeno ničeho právně ani skutkově podstatného a významného, soud tedy vycházel ze skutkových zjištění tak, jak jsou shora uvedena, přičemž lze se oprávněně domnívat s ohledem na procesní stanovisko žalobce, že žalovaný ničeho v mezidobí, ani částečně, nehradil. 13. Co se týče právní kvalifikace této věci, s ohledem na datum uzavření smlouvy soud podle § 3028 odst. 1 OZ na tuto věc aplikoval právní úpravu platnou a účinnou v době, kdy došlo k uzavření smlouvy na základě žádosti žalovaného po akceptaci žalobce. 14. Mezi žalobcem a žalovaným tedy došlo v souladu s § 1721 a násl. OZ k uzavření závazkového vztahu, který má všechny znaky smlouvy o úvěru. 15. Podle ustanovení § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho žádost v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak ve lhůtě jednoho měsíce od data, kdy byl o vrácení požádán. 17. Po aplikaci právní kvalifikace této věci k prokázanému skutkovému ději nezbývá soudu nic jiného, než konstatovat, že žalobce pr