42 C 152/2021-24 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se podáním ze dne 25. 2. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 4.575 Kč s příslušenstvím (3 x částky po 1.525 Kč s příslušenstvím) s tím, že byl žalovaný osobou pověřenou žalobcem při běžné kontrole v prostředcích městské hromadné dopravy ve městě [obec] přistižen při jízdě bez platného jízdního dokladu, konkrétně ve dnech [datum], [datum] a [datum]. Žalovanému byla ve všech třech případech vedle povinnosti hradit jízdné uložena i povinnost uhradit přirážku k jízdnému, o čemž byly sepsány zápisy o kontrole. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 2. Soud ve věci rozhodl v souladu s ust. § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky a ve věci bylo možno rozhodnout i jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 3. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: dne [datum] ve 13:30 hodin na trase trolejbusové linky [číslo] v [obec] v místě zastávky [ulice] (zápis [číslo]), dne [datum] ve 12:26 hodin na trase trolejbusové autobusové linky [číslo] v místě zastávky [ulice] (zápis [číslo]) a dne [datum] v 16:39 hodin na trase autobusové linky [číslo] v místě zastávky [ulice] byl žalovaný při přepravních kontrolách kontrolován revizorem, kdy bylo zjištěno, že cestuje bez platných jízdenek. Žalovanému byla ve všech třech případech uložena povinnost uhradit jízdné po 25 Kč a přirážku k jízdnému ve výši po 1.500 Kč. Žalovaný ani jednu z dlužných částek neuhradil. 4. Soud v projednávané věci aplikoval ust. § [číslo] a násl., § 2578 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dále ust. § 7 odst. 5 věta první a druhá a dále § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní přepravu, dále ust. § 37 odst. 5 věta druhá, písmeno c), § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, dále smluvní přepravní podmínky [anonymizována tři slova] [územní celek]. 5. Právním posouzením dospěl soud k závěru, že žalovaný ve všech třech případech přepravních kontrol ve dnech [datum], [datum] a [datum] porušil svou povinnost plynoucí ze shora citovaných předpisů, když při přepravě v dopravních prostředcích provozovaných žalobcem nepředložil pověřenému pracovníkovi dopravce platný jízdní doklad, a proto mu bylo uloženo zaplatit žalobci požadovanou částku. S ohledem na skutečnost, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním jednotlivých peněžitých závazků, vznikl žalobci též nárok na úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., počínaje dnem následujícím po přepravní kontrole. S ohledem na uvedené shledal soud žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. 6. Soud o náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, z odměny advokáta ve výši 600 Kč dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (částka 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a DPH v sazbě 21 % ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč. 7. V souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.