43 C 113/2021-68 — Městský soud v Brně

Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 18.634,12 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalovaný v odběrném místě na adrese [adresa], odebíral od 6.5.2020 do 9.7.2020 neoprávněně elektřinu a ani přes opakované výzvy neuhradil škodu, jež žalobci neoprávněným odběrem elektřiny vznikla. Žalovaný se k doručené žalobě nevyjádřil. K projednání věci samé soud v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaný odebíral v odběrném místě na adrese [adresa] (smlouva o připojení odběrného místa, protokol o kontrole odběrného místa, oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne 9.7.2020). Žalovaný neoprávněně odebíral elektrickou energii v období od 6.5.2020, kdy stav elektroměru č. 1670357125 činil VT 2.001 kWh a NT 25.848 kWh do 9.7.2020, kdy byl elektroměr demontován se stavem VT 2.008 kWh a NT 27.158 kWh; za neoprávněný odběr 1.317 kWh elektřiny, který byl změřen elektroměrem, žalobce stanovil náhradu ve výši 18.634,12 Kč, která sestává z náhrady za energii 7.526,32 Kč a nákladů na zjišťování a odstranění neoprávněného odběru 11.107,80 Kč uhrazené žalobcem společnosti [právnická osoba], jež pro žalobce provedla zjištění a odstranění neoprávněného odběru (výpočet náhrady škody ze dne 13.7.2020, dopis ze dne 14.7.2020, čestné prohlášení ze dne 15.9.2020, dopis ze dne 3.8.2020, doručenky). Fakturou [variabilní symbol] splatnou 6.8.2020 žalobce žalovanému vyúčtoval za neoprávněný odběr elektřiny částku 18.634,12 Kč (faktura). Žalobce i jeho zástupkyně žalovaného o úhradu upomenuli (upomínka ze dne 18.8.2020, předžlaobní upomínka ze dne 18.9.2020, poštovní podací arch). Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný v období od 6.5.2020 do 9.7.2020 odebíral elektrickou energii bez uzavřené smlouvy. Tím došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny podle ustanovení § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“), který je podle ustanovení § 51 odst. 2 energetického zákona zakázán. Žalovaný je podle ustanovení § 51 odst. 3 energetického zákona povinen nahradit žalobci v penězích vzniklou škodu za neoprávněný odběr elektřiny, odpovědnost za tuto škodu je koncipována jako odpovědnost objektivní.. Výše nároku byla stanovena podle energetického zákona a prováděcí vyhlášky č. 82/2011 Sb. Protože žalovaný se dostal s úhradou do prodlení, náleží žalobci v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, i úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti. Výše úroku z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůta k plnění byla stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce, jenž byl v řízení zcela úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2.252 Kč Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, odměny advokátky po 300 Kč a paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 1 a 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba) a z částky 252 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Soud aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v souzené věci jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech (např. řízení vedené pod sp. zn. 46 C 52/2019) a předmět sporu nepřevyšuje 50 000 Kč (srov. též usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29.12.2016, sp. zn. 17 Co 281/2016, publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod R 53/2018). Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., platební místo podle § 149 odst. 1 o.s.ř.