43 C 179/2021-53 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou domáhá po žalovaném zaplacení 5.551,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 11.6.2020 do zaplacení coby ceny za dodávky plynu v období 14.1.2020 – 5.4.2020, zaplacení poplatku 300 Kč za dohodu o splátkách a dále zaplacení smluvní pokuty 100 Kč za nezaplacení žalované faktury. 2. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu se podává, že byla uzavřena mezi žalobcem jako obchodníkem a žalovaným jako zákazníkem dne 17.1.2019 pro odběrné místo [adresa žalovaného], kategorie domácnost, a to s účinností od 21.1.2019. Předmětem smlouvy byl závazek obchodníka dodávat zákazníkovi zemní plyn a zajistit související služby, a závazek zákazníka zaplatit obchodníkovi za odebraný zemní plyn a služby jejich cenu. V části ostatní ujednání bylo uvedeno, že je zákazník povinen zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle smlouvy přesahující deset dní. Z faktury variabilní symbol [číslo] splatné 10.6.2020 soud zjistil, že žalobce žalovanému vyúčtoval za spotřebu plynu a služeb v zúčtovacím období 14.1.2020 – 5.4.2020 nedoplatek ve výši 5.551,20 Kč. Z vyúčtování ze dne 22.6.2020 soud zjistil, že žalobce žalovanému vyúčtoval smluvní pokutu ve výši 100 Kč za pozdní úhradu faktury [variabilní symbol]. Z dohody o splátkách dluhu a prohlášení o uznání dluhu ze dne 15.7.2020 soud zjistil, že žalovaný dluh ve výši 5.551,20 Kč dle faktury [variabilní symbol] a ve výši 300 Kč jako poplatek za sjednání dohody uznal a zavázal se jej uhradit. Z předžalobní upomínky ze dne 1.10.2020 a poštovního podacího archu je zřejmé, že žalovaný byl o úhradu dlužných částek žalobcem upomenut. 4. Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Žalobce a žalovaný uzavřeli platnou smlouvu o sdružených službách dodávky plynu uzavřenou v souladu s § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, na základě které žalobce dodal žalovanému plyn a služby, jejichž cenu (nedoplatek) žalovanému následně vyúčtoval ve výši 5.551,20 Kč se splatností 10.6.2020. Žalovaný svůj dluh co do důvodu i výše včetně poplatku ve výši 300 Kč uznal a zavázal se jej zaplatit, a proto se má za to, že dluh v době uznání v rozsahu uznání trval (§ 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“), a soud má tuto skutečnost ve smyslu ustanovení § 133 o.s.ř. za prokázánu. Uznání dluhu zakládá vyvratitelnou domněnku, podle které se má za to, že v době uznání závazek trval; v řízení, v němž se věřitel (žalobce) domáhá splnění tohoto závazku, pak spočívá důkazní břemeno ohledně neexistence nebo zániku závazku na dlužníku. Důsledkem uznání závazku je tedy přesun důkazní povinnosti (důkazního břemene) z věřitele na dlužníka. Žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní, výši a složení dluhu nijak nerozporoval, netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti, na jejichž základě by bylo možné učinit závěr, že uvedený nárok je z hlediska hmotného práva nedůvodný. Právo na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o.z., jejich výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě částečně vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1, části věty před středníkem, o.s.ř. 5. Co do smluvní pokuty ve výši 100 Kč soud shledal žalobu nedůvodnou a žalobu v tomto rozsahu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 6. Smlouva uzavřená mezi účastníky má s ohledem na postavení smluvních stran spotřebitelskou povahu. Toto je zřejmé již z toho, že zákazník je zařazen do kategorie domácnost. Soud proto uplatněný nárok na zaplacení smluvních pokut posuzoval i z pohledu ochrany spotřebitele. Ve spotřebitelském vztahu je dodavatel ve fakticky výhodnějším postavení, neboť má odbornou převahu nad spotřebiteli, kterým své služby poskytuje. Proto lze od dodavatele také očekávat (případně i vyžadovat), že se ve vztahu ke spotřebiteli bude chovat v obecné poloze poctivě. V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Například smluvní ujednání musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti než okolní text, nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. V souzené věci má smlouva formát A4, text na obou stranách je nadepsán„ Smlouva o sdružených službách dodávky plynu“, přičemž právě na straně, která je malým písmem pod uvedeným nadpisem označena jako strana 2/2, je úvod koncipován jako typický začátek smlouvy, když je pod nadpisem smlouva o sdružených službách dodávky plynu uvedeno„ uzavřená mezi následujícími smluvními stranami“ a následuje označení obchodníka a zákazníka. Za označením smluvních stran jsou uvedena individuální ujednání smlouvy, v závěru této strany je smlouva oběma smluvními stranami podepsána. Druhá strana, která je pod nadpisem označena jako strana 1/2, je celá popsána drobným textem. Text mimo jiné obsahuje článek, který téměř výlučně obsahuje ujednání o různých smluvních pokutách, přesto je tento článek označen nadpisem ostatní ujednání, z nadpisu není nijak zřejmé, že článek obsahuje ujednání o smluvních pokutách. Právě v tomto článku je mimo jiné smluvní pokuty uvedena smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení zákazníka s jakoukoli platbou přesahující 10 dní, kterou žalobce v tomto řízení uplatnil. Tato strana smlouvy není zákazníkem podepsána. Smlouva vzbuzuje dojem, že úvod (označení smlouvy a smluvních stran) i závěr smlouvy (podpisy smluvních stran) je na straně 2/2 a že strana 1/2 obsahuje vysvětlující a technická ujednání. Pokud jsou ujednání o smluvních pokutách uvedena na straně 1/2 a nadto v článku označeném ostatní ujednání, lze předpokládat, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou. Na tom nic nemění skutečnost, že před podpisem zákazníka je velmi drobným písmem natištěno prohlášení zákazníka, že se (mimo jiné) seznámil se smluvní textem na obou stranách. Jde o obdobnou situaci, kdy spotřebitel ve smlouvě prohlásí, že se seznámil s obchodními podmínkami a tyto podmínky nejsou spotřebitelem podepsány. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce si v právním vztahu nepočínal poctivě a že takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. V tomto směru vycházel soud ze závěrů přijatých Ústavním soudem v nálezu ze dne 11.11.2013, sp. zn. I. ÚS 351/11, které je třeba se zřetelem ke shora uvedenému vztáhnout obdobně i na souzenou věc, přestože ujednání o smluvních pokutách byla formálně obsažena v textu smlouvy. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř. Žalobce nebyl úspěšný v řízení pouze co do částky 100 Kč, tj. co do poměrně nepatrné části, a proto mu soud přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 1.126 Kč Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, odměny advokáta za dva úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) po 200 Kč, dvou paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč za tytéž úkony (§ 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a částky 126 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1, části věty před středníkem, o.s.ř., platební místo podle § 149 odst. 1 o.s.ř.