43 C 60/2021-46 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou domáhá po žalované zaplacení částky 1.967,27 Kč s tzv. zákonným úrokem z prodlení z částky 1.867,27 Kč od 9.10.2019 do zaplacení. Žalovaná částka sestává z: a) ceny za dodávky elektřiny ve fakturačním období 25.2.2019 – 10.9.2019 ve výši 1.867,27 Kč a smluvní pokuty ve výši 100 Kč za prodlení žalované se zaplacením faktury [variabilní symbol]. Žalobce žalovanou o úhradu marně upomenul výzvou ze dne 20.11.2019. 2. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny se podává, že byla uzavřena na dobu určitou 15 měsíců mezi žalobcem jako obchodníkem a žalovanou jako zákazníkem dne 24.11.2016 pro odběrné místo [ulice a číslo], [PSČ] [okres]. Předmětem smlouvy byl závazek obchodníka dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit službu distribuční soustavy, a závazek zákazníka zaplatit obchodníkovi za odebranou elektřinu a služby jejich cenu. V části ostatní ujednání bylo uvedeno, že žalobce je mimo jiné pro případ, že zákazník je povinen zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle smlouvy přesahující deset dní. Z dohody o ukončení smlouvy ze dne 27.8.2019 soud zjistil, že účastníci se dohodli na ukončení smlouvy. Z vyúčtování variabilní symbol [číslo] splatného 8.10.2019 soud zjistil, že žalobce žalované vyúčtoval za dodávky elektřiny v zúčtovacím období 25.2.2019 – 10.9.2019 nedoplatek 1.867,27 Kč. Z dopisu ze dne 29.10.2019 soud zjistil, že žalobce žalované vyúčtoval smluvní pokutu 100 Kč k dluhu z faktury [variabilní symbol]. Z předžalobní upomínky ze dne 20.11.2019 Z předžalobní upomínky ze dne 20.7.2018 a poštovního podacího archu je zřejmé, že žalovaná byla o úhradu žalobcem upomenuta. 5. Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. 6. Žalobce a žalovaná uzavřeli platnou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, na základě níž žalobce dodal žalované elektřinu a služby, jejichž cenu žalované následně vyúčtoval. Nedoplatek na ceně za dodávky elektřiny a služby za období 25.2.2019 – 10.9.2019 splatný dle vyúčtování dne 8.10.2019 činil částku 1.867,27 Kč, v tomto rozsahu je žaloba důvodná. Dnem následujícím po dni splatnosti, tj. dne 9.10.2019, se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou, a žalobce tak má právo i na úrok z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), jehož výše je dána ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Soud proto žalobě částečně vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1, části věty před středníkem, o.s.ř. 7. Co do smluvní pokuty ve výši 100 Kč soud shledal žalobu nedůvodnou a žalobu v tomto rozsahu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Smlouva uzavřená mezi účastníky má s ohledem na postavení smluvních stran spotřebitelskou povahu. Žalobce uzavřel smlouvy v rámci své podnikatelské činnosti, žalovaná jako spotřebitel, což je zřejmé již z toho, že zákazník je zařazen do kategorie domácnost. Soud proto uplatněný nárok na zaplacení smluvní pokuty posuzoval i z pohledu ochrany spotřebitele. Ve spotřebitelském vztahu je dodavatel ve fakticky výhodnějším postavení, neboť má odbornou převahu nad spotřebiteli, kterým své služby poskytuje. Proto lze od dodavatele také očekávat (případně i vyžadovat), že se ve vztahu ke spotřebiteli bude chovat v obecné poloze poctivě. V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Například smluvní ujednání musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti než okolní text, nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. V souzené věci má smlouva formát A4, text na obou stranách je nadepsán„ Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny“, přičemž právě na straně, která je malým písmem pod uvedeným nadpisem označena jako strana 2/2, je úvod koncipován jako typický začátek smlouvy, když je pod nadpisem smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny uvedeno„ uzavřená mezi následujícími smluvními stranami“ a následuje označení obchodníka a zákazníka. Za označením smluvních stran jsou uvedena individuální ujednání smlouvy, v závěru této strany je smlouva oběma smluvními stranami podepsána. Druhá strana, která je pod nadpisem označena jako strana 1/2, je celá popsána drobným textem. Text mimo jiné obsahuje článek, který téměř výlučně obsahuje ujednání o různých smluvních pokutách, přesto je tento článek označen nadpisem ostatní ujednání, z nadpisu není nijak zřejmé, že článek obsahuje ujednání o smluvních pokutách. Právě v tomto článku je uvedena smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení zákazníka s jakoukoli platbou přesahující 10 dní, kterou žalobce v tomto řízení uplatnil. Tato strana smlouvy není zákazníkem podepsána. Smlouva vzbuzuje dojem, že úvod (označení smlouvy a smluvních stran) i závěr smlouvy (podpisy smluvních stran) je na straně 2/2 a že strana 1/2 obsahuje vysvětlující a technická ujednání. Pokud jsou ujednání o smluvních pokutách uvedena na straně 1/2 a nadto v článku označeném ostatní ujednání, lze předpokládat, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou. Na tom nic nemění skutečnost, že před podpisem zákazníka je drobným písmem natištěno prohlášení zákazníka, že se (mimo jiné) seznámil se smluvní textem na obou stranách. Jde o obdobnou situaci, kdy spotřebitel ve smlouvě prohlásí, že se seznámil s obchodními podmínkami a tyto podmínky nejsou spotřebitelem podepsány. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce si v právním vztahu nepočínal poctivě a že takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. V tomto směru vycházel soud ze závěrů přijatých Ústavním soudem v nálezu ze dne 11.11.2013, sp. zn. I. ÚS 351/11, které je třeba se zřetelem ke shora uvedenému vztáhnout obdobně i na souzenou věc, přestože ujednání o smluvních pokutách byla formálně obsažena v textu smlouvy. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v řízení procesně neúspěšný pouze v poměrně nepatrné části, soud mu proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, odměny advokáta po 200 Kč a paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč (ustanovení § 14b odst. 1 a 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., které bylo aplikováno se zřetelem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, jakož i se zřetelem k výši tarifní hodnoty,) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba) a z částky 189 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., platební místo podle § 149 odst. 1 o.s.ř.