44 C 53/2021-21 — Městský soud v Brně

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 29. 7. 2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 3.629 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 12. 2. 2018 úvěr ve výši 3.000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit nejpozději do 14. 3. 2018. Žalovaná na úvěr neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou ze dne 30. 10. 2019 postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalobkyni vznikl v důsledku prodlení žalované podle čl. 12 odst. 2 smlouvy o úvěru nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 3.000 Kč. Za období od 15. 3. 2018 do 10. 10. 2018 se jedná o smluvní pokutu v celkové výši 629 Kč. Žalobkyni dále vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně, který byl kapitalizován za období od 15. 3. 2018 do 31. 8. 2019 na částku 373,07 Kč. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani přes předžalobní výzvu. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. 3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovaná uzavřeli dne 9. 2. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] jíž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 3.000 Kč a žalovaná se zavázala jej vrátit společně s úrokem ve výši 1 Kč do 10. 3. 2018. V čl. 12 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Dne 12. 2. 2018 byl žalované úvěr ve výši 3.000 Kč vyplacen převodem na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 10. 2019 byla pohledávka za žalovanou postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna přípisem ze dne 7. 1. 2020. Předžalobní výzvou ze dne 9. 7. 2020 byla žalovaná žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém 7. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná coby dlužník z uzavřené smlouvy o úvěru porušila svoji povinnost plynoucí jí z této smlouvy, když řádně a včas nevrátila poskytnutou částku, ačkoliv právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) jako úvěrující svoji smlouvou převzatou povinnost vůči žalované splnila, když jí poskytla sjednaný úvěr. Pohledávka za žalovanou byla následně z právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni, povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky má tak žalovaná nyní k žalobkyni. Vzhledem k tomu, že žalovaná v rámci řízení neprokázala, že by žalobkyni či její právní předchůdkyni dlužnou částku zaplatila a netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni částku ve výši 3.000 Kč (jistina úvěru). Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s vrácením poskytnutého úvěru, je v souladu s čl. 12 smlouvy dále povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši 3.000 Kč a to od 15. 3. 2018 do 10. 10. 2018, celkem tedy na smluvní pokutě částku 629 Kč. Žalovaná je rovněž povinna v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši od 15. 3. 2018 do zaplacení. Za období od 15. 3. 2018 do 31. 8. 2019 byl žalobkyní zákonný úrok z prodlení kapitalizován na částku 373,07 Kč. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí soud na náhradě nákladů řízení přiznal odměnu za zastoupení sestávající ze dvou úkonů právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a z jednoho úkonu právní služby po 100 Kč (jednoduchá výzva k plnění) v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 a odst. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb.; ze tří náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.; z částky 168 Kč představující DPH ve výši 21 % ze shora uvedených částek; a z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1.368 Kč.