44 C 87/2021-44 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 11. 10. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 25.009,87 Kč s přísl. z titulu náhrady škody za neoprávněně odebraný plyn na adrese [adresa], za období od 22. 4. 2016 do 27. 11. 2019. 2. Žalovaná k žalobě uvedla, že ze strany obchodníka nemohl vzniknout požadavek na ukončení dodávky plynu z důvodu neplacení, neboť žalovaná měla vše uhrazeno a měla platnou smlouvu s obchodníkem o dodávce plynu. 3. Podáním ze dne 27. 10. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do jistiny ve výši 25.009,87 Kč, neboť žalovaná tuto částku dne 5. 10. 2021 uhradila. V části týkající se zaplacení částky 25.009,87 Kč soud proto řízení zastavil usnesením ze dne 1. 11. 2021, č. j. 44 C 87/2021-35. Předmětem řízení tak nadále zůstal pouze požadovaný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25.009,87 Kč od 17. 12. 2019 do 5. 10. 2021. 4. Na základě dokazování provedeného při jednání soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Dne 1. 4. 2016 obdržela žalobkyně od obchodníka s plynem požadavek na ukončení dodávky plynu do odběrného místa [adresa], a to z důvodu neplacení, s požadovaným datem ukončení 4. 4. 2016 (Žádost o ukončení distribuce plynu). Dne 13. 4. 2016 a 18. 4. 2016 byly provedeny neúspěšné pokusy o demontáž plynoměru (Odpojení dodávky pro neplacení). Od 22. 4. 2016 byl odběr plynu (či jeho distribuce) na shora uvedeném místě klasifikován jako neoprávněný, o čemž byla žalovaná vyrozuměna oznámením ze dne 25. 4. 2016. K demontáži plynoměru na daném odběrném místě došlo až dne 27. 11. 2019 (Demontáž – měřený neoprávněný odběr). Ode dne 22. 4. 2016 do 27. 11. 2019 tedy byl v daném odběrném místě odběr plynu kvalifikován jako neoprávněný odběr a distribuce plynu. Množství neoprávněně odebraného plynu pak bylo vypočteno jako rozdíl stavu měřidla [číslo] na odběrném místě ke dni ukončení dodávky plynu, tj. ke dni 21. 4. 2016, stav 586 m³, a stavu měřidla ke dni 27. 11. 2019, kdy došlo k demontáži plynoměru, stav 2297 m³. Takto zjištěný neoprávněný odběr vyúčtovala žalobkyně žalované fakturou [číslo] ze dne 2. 12. 2019 znějící na částku 25.009,87 Kč, se splatností dne 16. 12. 2019. Z přípisu vlastníka nemovitosti, v níž se nachází odběrné místo ([územní celek]), plyne, že žalovaná byla nájemkyní bytu [číslo] i v období od 22. 4. 2016 do 27. 11. 2019. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě upomínkou ze dne 24. 1. 2020 a předžalobní výzvou ze dne 31. 3. 2020. Z doloženého výpisu z účtu plyne, že žalovaná uhradila žalobkyni dne 5. 10. 2021 částku 25.009,87 Kč, tj. až po podání žaloby. 5. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná odebírala v období od 22. 4. 2016 do 27. 11. 2019 plyn neoprávněně ve smyslu § 74 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Žalobkyni, která je provozovatelem distribuční soustavy plynu ve smyslu energetického zákona, tak žalovaná způsobila škodu v celkové výši 25.009,87 Kč. Množství neoprávněně odebraného zemního plynu a tedy i výše způsobené škody byla stanovena postupem dle vyhlášky č. 108/2011 Sb. ve spojení s vyhláškou 349/2015 Sb. Takto vzniklou škodu žalobkyně žalované řádně vyúčtovala fakturou [číslo] se splatností dne 16. 12. 2019. Žalovaná však dlužnou částku 25.009 ke dni 16. 12. 2019 neuhradila a dostala se do prodlení. K úhradě ze strany žalované došlo až dne 5. 10. 2021. Za období od 17. 12. 2019 do 5. 10. 2021 tak žalobkyni v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, náleží úrok z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k uvedenému soud žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25.009,87 Kč od 17. 12. 2019 do 5. 10. 2021. 6. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč bez ohledu na příslušenství, postupoval soud při odůvodnění rozsudku podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř., tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení, které představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1.001 Kč a náklady právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po 300 Kč, třemi paušálními částkami náhrady hotových výdajů podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky po 100 Kč, odměnou podle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za dva úkony právní služby (replika ze dne 17. 5. 2021, částečné zpětvzetí žaloby ze dne 27. 10. 2021) po 2.140 Kč, dvěma paušálními částkami náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a částkou 1.276,80 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad. Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 8.357,80 Kč.