46 C 139/2019-84 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 19.2.2019 domáhal po žalované zaplacení částky 52 134,13 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že právní předchůdce žalobce – [právnická osoba], uzavřela dne 22.5.2013 s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 12 189 Kč za účelem koupi výpočetní techniky u [právnická osoba] V rámci části C) úvěrové smlouvy byl dále sjednán revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 10 000 Kč, který mohl být postupně navyšován až do rámce 100 000 Kč. Žalovaná mohla v rámci tohoto revolvingového úvěru čerpat finanční prostředky až do výše úvěrového limitu, kdy byla povinna hradit minimální měsíční splátky ve výši 5% z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dnu v kalendářním měsíci, nejméně však 500 Kč. V rámci části E) smlouvy bylo sjednáno pojištění ve výši 1% ze sjednané měsíční splátky úvěru. Žalovaná celkem vyčerpala částku 90 335,70 Kč, kdy na tuto uhradila 82 240 Kč. Tato úhrada byla v částce 46 543,62 Kč započtena na dlužnou jistinu, v částce 28 544,58 Kč na dlužný úrok, v částce 3 329,30 Kč na pojištění, v částce 700 Kč na poplatky a v částce 3 122,50 Kč na smluvní pokutu. Protože žalovaná dluh řádně nedorovnala, předchůdce žalobce pohledávku žalované ke dni 31.7.2018 zesplatnil. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka 52 134,13 Kč, tj. jistina ve výši 43 792,08 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 848,85 Kč, poplatky ve výši 600 Kč, smluvní pokuta ve výši 1 145 Kč a dlužné pojistné ve výši 748,20 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.8.2018 byla postoupena pohledávka žalované na žalobce. Žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky a byla předžalobní upomínkou ze dne 7.9.2018 vyzvána k úhradě dluhu. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen, neboť se ho nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) uzavřela s žalovanou dne 22.5.2013 smlouvu o úvěru ve výši 12 189 Kč, v rámci které žalovaná v části B) smlouvy o úvěru s předchůdcem žalobce dále uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem až do 100 000 Kč. Žalovaná poskytnutý úvěr postupně čerpala, avšak nehradila splátky řádně a včas, předchůdce žalobce proto pohledávku zesplatnil. Původní věřitel pohledávky [právnická osoba] pohledávku včetně příslušenství postoupil na žalobce smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 29.8.2018. Dopisem ze dne 7.9.2018 byla žalovaná vyrozumívána o postoupení pohledávky a byla jí zasílána předžalobní upomínka. 5. Mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 497 a násl. obch. zák. V souladu se smlouvou, obchodními podmínkami, které jsou nedílnou součástí smlouvy a ustanovením § 497 a násl. obch. zák., předchůdce žalobce poskytl žalované revolvingový úvěr, žalovaná porušila smluvní podmínky tím, že své splatné závazky řádně nehradila, a proto předchůdce žalobce pohledávku žalované zesplatnil. Žalovaná dluh neuhradila, pohledávka byla poté platně postoupena na žalobce (§ 524 a násl. obč. zák.) a soudem přiznána společně s příslušenstvím dle § 502 odst. 1 obchodního zákoníku. 6. Žalovaná je tak povinna uhradit žalobci částku 50 989,13 Kč, tj. neuhrazená jistina ve výši 43 792,08 Kč, úroky ve výši 5 848,85 Kč, poplatky ve výši 600 Kč a pojistné ve výši 748,20 Kč. 7. Pokud jde o smluvní pokutu, tuto soud s ohledem na nález Ústavního soudu I.ÚS 3512/11 ze dne 11.11.2013, zamítl. Ve výše uvedeném nálezu Ústavní soud uvedl, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Ujednání o smluvní pokutě by měla být součástí smlouvy samotné, kterou spotřebitel podepisuje, s ohledem na výše uvedené soud žalobci smluvní pokutu nepřiznal. 8. Zákonný úrok z prodlení odpovídá § 517 odst. 2 obč. zák. a nařízení vlády č. 142/1994 Sb. v platném znění za použití ustanovení § 262 odst. 4 poslední věta obchodního zákoníku Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 9. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. obč. zák. posuzoval soud daný závazkový vztah ve znění právních předpisů do 31.12.2013. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. 11. Náklady řízení žalobce byly stanoveny v souladu s ust. § 14b a násl. advokátního tarifu, neboť soudu je z jeho činnosti známo, že žalobce podává své žaloby na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž se jedná o řízení, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. V tomto případě vycházel soud z tarifní hodnoty 46 285,28 Kč. 12. Náklady řízení tedy činí celkem 4 030 Kč tj. 1 852 Kč soudní poplatek, odměna za zastupování za 3 účelně provedené úkony právní služby po 500 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka) dle § 14b odst. 1 písm. a) bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, 3 paušální náhrady hotových výdajů podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl.č. 177/1996 Sb. po 100 Kč a 21% DPH z 1 800 Kč tj. 378 Kč (§ 137 odst.1,3 o.s.ř.). 13. Žalobce však byl úspěšný pouze částečně, má tak nárok na náklady řízení ve výši 95,61%, tj. 3 853,08 Kč. 14. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost hradit náklady řízení stanovena k rukám advokáta, který žalobce v této věci zastupoval.