48 C 45/2021-24 — Městský soud v Brně

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného u Městského soudu v Brně dne 31. 10. 2020 se žalobce domáhal po žalované zaplacení dlužného jízdného a přirážky k jízdnému, neboť žalovaná cestovala v níže uvedených dnech vozidlem žalobce bez platné jízdenky. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz dne 15. 12. 2020, č.j. EPR 284542/2020-5, zrušený usnesením ze dne 15. 1. 2021 pro nemožnost doručení žalované. Žaloba spolu s výzvami byla žalované doručena vyvěšením na úřední desce soudu dne 1. 6. 2021, poté co si žalovaná v úložní době zásilku soudu zaslanou na adresu trvalého bydliště nevyzvedla u příslušného poštovního úřadu a dle záznamu pošty nemá poštovní schránku. K doručené žalobě ani výzvám se žalovaná nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nevyvrátila ani nepopřela a neprokázala zaplacení žalované částky, když po doručení žaloby nepředložila žádný důkaz o platbě, případně, že by pohledávka nevznikla nebo již zanikla. V souladu s ustanovením § 115 a) o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, případně se v určené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřili, soud tedy má za to, že souhlasili. Žalovaná se dne 16. 4. 2018 v 12:19 hod. na výzvu kontrolora žalobce neprokázala platným jízdním dokladem. Jednalo se o jízdu linky [číslo] na zastávce [ulice] v [obec]. Žalovaná byla vyzvána, aby jízdné a přirážku k jízdnému zaplatila dopravci. Žalovaná zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] podepsala. Výše přirážky k jízdnému byla stanovena ve Smluvních přepravních podmínkách Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje a činí 1.500 Kč. Výše jízdného činila 25 Kč. Žalovaná se dne 21. 6. 2019 v 8:55 hod. na výzvu kontrolora žalobce neprokázala platným jízdním dokladem, když tento dle zápisu označila při kontrole. Jednalo se o jízdu linky [číslo] na zastávce [ulice] v [obec]. Žalovaná byla vyzvána, aby přirážku k jízdnému zaplatila dopravci. Žalovaná zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] podepsala. Výše přirážky k jízdnému byla stanovena ve Smluvních přepravních podmínkách Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje a činí 1.500 Kč. Žalovaná se dne 22. 7. 2019 v 9:16 hod. na výzvu kontrolora žalobce neprokázala platným jízdním dokladem. Jednalo se o jízdu linky [číslo] na zastávce [ulice] nádraží v [obec]. Žalovaná byla vyzvána, aby jízdné a přirážku k jízdnému zaplatila dopravci. Žalovaná zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] podepsala. Výše přirážky k jízdnému byla stanovena ve Smluvních přepravních podmínkách Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje a činí 1.500 Kč. Výše jízdného činila 25 Kč. Žalovaná se dne 4. 12. 2019 v 7:17 hod. na výzvu kontrolora žalobce neprokázala platným jízdním dokladem. Jednalo se o jízdu linky [číslo] na zastávce [ulice] v [obec]. Žalovaná byla vyzvána, aby jízdné a přirážku k jízdnému zaplatila dopravci. Žalovaná zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] podepsala. Výše přirážky k jízdnému byla stanovena ve Smluvních přepravních podmínkách Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje a činí 1.500 Kč. Výše jízdného činila 25 Kč. Na základě takto zjištěného skutkové stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Mezi žalobcem a žalovanou vznikl závazek uzavřením smlouvy o přepravě osoby podle § 2550 a násl. občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalovaná (cestující) nezaplatila žalobci (dopravci) jízdné, vznikla žalované povinnost zaplatit vedle jízdného i přirážku k jízdnému. Nárok žalobce na zaplacení jízdného vychází z ustanovení § 2550 občanského zákoníku. Nárok žalobce na zaplacení přirážky vychází z ustanovení § 37 zákona č. 266/1994 Sb. (v případě tramvaje a trolejbusu), § 18a zákona č. 111/1994 Sb. (v případě autobusu), § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., Smluvních přepravních podmínek Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Příslušenství je představováno úroky z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výzvou k plnění ze dne 3. 3. 2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě žalované částky, avšak bezvýsledně. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náleží náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl v řízení plně úspěšný, a proto má právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Náklady ve věci úspěšného žalobce představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta dle ust. § 14b), odst. 1, 4 a 5 vyhl. č. 120/2014 Sb., ve znění po 1. 7. 2014, za tři úkony po 200 Kč, 3x režijní paušál 100 Kč, celkem 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby). V souladu s ust. § 137 odst. 3 občanského soudního řádu byla přiznána také 21% DPH ve výši 189 Kč vypočtená z odměny advokáta a režijních paušálů. Celkem tedy náklady úspěšného žalobce činí částku 1.489 Kč. Zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení použil soud vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč. Dle ust. § 149 o. s. ř. jsou náklady řízení přiznané úspěšnému účastníku splatné k rukám právního zástupce tohoto účastníka.