49 C 180/2021-17 — Městský soud v Brně

Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobci 3.000 Kč s úroky z prodlení ve výši, z částky a za dobu, jež rozvedl. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že žalovaný byl dne 21. 7. 2020 ošetřen a pobýval v Protialkoholní záchytné stanici [ulice], provozované žalobcem, že za takto poskytnuté služby, které žalobce podrobně rozvedl včetně jednotlivých částek, byl žalobcem vystaven daňový doklad na částku 3.000 Kč se splatností dne 20. 8. 2020, žalovaný tento dluh vůči žalobci písemně uznal co do důvodu a výše dne 21. 7. 2020. Žalovaný se ve věci – ač k tomu soudem vyzván – nevyjádřil. Za podmínek uvedených v ustanovení § 115a o. s. ř. soud věc rozhodl bez nařízení jednání. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: Dne 21. 7. 2020 žalobce poskytl žalovanému služby (pobyt na protialkoholní záchytné stanici, [ulice], [obec a číslo]). O tom svědčí uznání dluhu ze dne 21. 7. 2020 a též vystavená faktura [číslo] vystavená na částku 3.000 Kč. Žalovaný uznal dluh za žalobkyní co do důvodu (provedení vyšetření, ošetření a pobyt v Protialkoholní záchytné stanici) a výše (3.000 Kč) a zavázal se částku 3.000 Kč žalobkyni zaplatit do třiceti dnů od podpisu uznání dluhu. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení částky 3.000 Kč, marně. Po právní stránce soud věc posoudil takto: Účastníci spolu uzavřeli inominátní smlouvu, neupravenou ve zvláštní části úpravy závazkového práva v o. z. Žalobkyně poskytla žalovanému služby, a žalovaný se zavázal za tyto služby zaplatit částku 3.000 Kč. Vzhledem k tomu, že navzdory ujednání tuto částku nezaplatil, je žaloba důvodná v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení 3.000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalobkyni, jak se zavázal, je ode dne 21. 8. 2020 v prodlení se zaplacením peněžité částky. Je proto důvodná žaloba též v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení (srov. ustanovení § 1970 o. z.) ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky 3.000 Kč za dobu od 21. 8. 2020 do zaplacení. Soutedy d žalobě zcela vyhověl, o třídenní pariční lhůtě přitom rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I.). O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud plně úspěšnému žalobci (který doložil, že ve smyslu ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. žalovaného před podáním žaloby písemně vyzval k plnění) přiznal náhradu nákladů, které mu v řízení vznikly, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400,00 Kč, odměny zástupce žalobce ve výši 500,00 Kč podle ustanovení § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), a to za dva úkony právní služby po 200,00 Kč a jeden právní úkon po 100,00 Kč, dále paušální částky jako náhrady hotových výdajů po 100,00 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, jednoduchá výzva k plnění, a náhrady za daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 168,00 Kč podle ustanovení § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení částku v celkové výši 1.368,00 Kč žalobci zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).