51 C 101/2021-20 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 525 Kč s příslušenstvím. Žalovaný se k žalobnímu návrhu nikterak nevyjádřil. 2. V daném případě soud postupoval podle § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, když oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 3. Z účastníky předložených listinných důkazů má soud za prokázáno, že žalobce jakožto dopravce zajišťuje dopravní obslužnost ve městě [obec] a přilehlých obcích při přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou, provozovanou podle podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení licence nebo povolení, schváleného jízdního řádu, smluvních přepravních podmínek a tarifu (§ 18 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě v platném znění, dále jen„ zákon o silniční dopravě“). Žalobce je povinen spojem uvedeným v jízdním řádu přepravit každého cestujícího, jsou-li splněny smluvní přepravní podmínky a tarif (§ 18 písm. d) zákona o silniční dopravě). Žalobce je oprávněn prostřednictvím pověřené osoby kontrolovat, zda cestující má platný jízdní doklad, případně uložit cestujícímu zaplatit přirážku k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje (§ 18a, odst. 1, písm. c) zákona o silniční dopravě). Cestující, který se při kontrole neprokáže platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit dopravci jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky (§ 18a, odst. 2, písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě). Žalobce ve schválených smluvních přepravních podmínkách stanovil výši základního jízdného částkou 25 Kč a výši přirážky částkou 1 500 Kč (§ 18a, odst. 3) zákona o silniční dopravě). Bylo zjištěno, že žalovaný dne 20. 1. 2020 v 13.32 hod. cestoval bez platného jízdního dokladu na autobusové lince [číslo] o čemž byl sepsán protokol o provedené přepravní kontrole č. 28537250. 4. Podle ustanovení § 18a odst. 2, písm. c), zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a podle ustanovení § 37 odst. 5, písm. b), c), zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu, Přepravního řádu, Smluvních přepravních podmínek a Tarifu Integrovaného dopravního systému [územní celek], tak žalobci vznikla vůči žalovanému pohledávka z nezaplaceného jízdného a přirážky k jízdnému, kterou žalovaný dosud neuhradil. 5. S ohledem na výše uvedené tedy soud podanému žalobnímu návrhu v celém rozsahu vyhověl, když žalovaný ani přes výzvu, kterou žalobce zasílal dle § 142a odst. 1 o.s.ř. žalovanou částku žalobci nezaplatil. Soud tedy podané žalobě vyhověl včetně požadovaného příslušenství, které je plně v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. Výrok o nákladech řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě představují náklady řízení na straně úspěšného žalobce, jednak zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak náhrada nákladů za právní zastoupení za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014 (příprava a převzetí věci, sepis žalobního návrhu, předžalobní výzva se skutkovým a právním základem), dále 3x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 citované vyhlášky. Z těchto částek soud přiznal také DPH zákonem v stanovené výši dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení ve výši 1 489 Kč soud uložil žalovanému zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.