54 C 14/2021-47 — Městský soud v Brně

Žalobce se svým žalobním návrhem podaným dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky 63.516 Kč z titulu, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena kupní smlouva, na základě které žalobce dodal a zprovoznil žalovanému tepelné čerpadlo. Cenu za tepelné čerpadlo žalobce vyúčtoval fakturou č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] na částku 223.516 Kč, a na fakturu byla započtena záloha 160.000 Kč, a tedy k úhradě zbývá 63.516 Kč. Žalobce dále uvedl, že žalovaný dluh neuhradil vědomě, neboť dle názoru žalovaného nebylo dílo předáno řádně. Žalobce požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení a zároveň i smluvního úroku z prodlení z dlužné částky 63.516 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Z provedených listinných důkazů soud zjistil níže uvedený skutkový děj: Z kupní smlouvy č.: [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] uzavřené mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím (čl. 6-9), soud zjistil, že předmětem kupní smlouvy bylo tepelné čerpadlo vzduch-voda s označením [anonymizováno 5 slov] ([spisová značka]), plynulá regulace výkonu, SVT [číslo] (položka 1 kupní smlouvy) a další komponenty včetně dopravného (položky [číslo] kupní smlouvy), místem instalace tepelného čerpadla byla ulice [ulice a číslo], [obec], [PSČ] [ulice], cena předmětu koupě včetně DPH byla sjednána částkou 226.556 Kč. V části F/ uzavřené kupní smlouvy bylo ujednáno, že součástí kupní smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky prodávajícího, které jsou jako příloha nedílnou součástí této kupní smlouvy. Ze všeobecných obchodních podmínky žalobce ze dne [datum] (čl. 10-12) bylo zjištěno, že v článku 9 označeném jako„ Smluvní pokuty“ bylo v bodě 9.1 stanoveno, že v případě prodlení kupujícího s úhradou konečné kupní ceny nebo části konečné kupní ceny zmíněné v čl. 4, se kupující zavazuje uhradit prodávajícímu úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Z faktury – daňového dokladu č. [anonymizováno] [číslo] vystavené dne [datum] a splatné dne [datum] (čl. 29) soud zjistil, že faktura byla vystavena na úhradu částky 223.516 Kč, která byla dále ponížená o uhrazenou zálohu 160.000 Kč a konečná částka k úhradě tak činí 63.516 Kč. Z protokolu o odevzdání a převzetí díla do trvalého užívání (čl. 30) soud zjistil, že tepelné čerpadlo bylo předáno přejímateli, paní [jméno] [příjmení], zastoupené panem [jméno] [příjmení], na adrese [adresa], od žalovaného. V poznámce je uvedeno, že objednatel (v tomto případě přejímající) si je plně vědom fungování systému a souhlasí s ním; v poznámce je dále uvedeno, že zapojení je plně v rozporu s požadavkem zhotovitele (žalovaného) a žalovaný nese odpovědnost pouze za dodaný materiál. Z prohlášení/potvrzení ze dne [datum] s připojením ověřovací doložky pro legalizaci (čl. 31) soud zjistil, že [jméno] [příjmení] zde potvrdil, že u žalovaného objednal tepelné čerpadlo, které dodal žalobce; tepelné čerpadlo je dle prohlášení plně funkční. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] k úhradě částky 63.516 Kč adresované žalovanému ze strany právního zástupce žalobce (čl. 32) soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě doplatku kupní ceny. Z odpovědi na předžalobní výzvu ze dne [datum] (čl. 33) soud zjistil, že žalovaný neuznal úhradu faktury co do důvodu ani výše. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku, se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po podřazení zjištěného skutkového děje pod výše uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že žalobcův nárok na úhradu požadované částky 63.516 Kč je důvodný, když mezi žalobce jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím byla dne [datum] uzavřena kupní smlouva, na základě které se žalobce zavázal dodat žalovanému tepelné čerpadlo vzduch-voda s označením [anonymizováno 5 slov] ([spisová značka]), plynulá regulace výkonu, SVT [číslo], spolu s příslušenstvím a dopravou, a žalovaný se zavázal uhradit cenu dle kupní smlouvy 225.556 Kč. Žalobce žalovanému vyúčtoval cenu čerpadla včetně montáže fakturou č. [spisová značka] splatnou dne 9. 10. 2019 na částku v konečné výši 223.516 Kč; po započtení zálohy uhrazené žalovaným ve výši 160.000 Kč zbývá k úhradě 63.516 Kč. Nárok žalobce na zaplacení zbylé kupní ceny je zcela po právu, žalobce svůj smlouvou převzatý závazek splnil, když na základě kupní smlouvy dodal žalovanému tepelné čerpadlo, svůj nárok žalobce dostatečně dotvrdil (kupní smlouva, faktura, předžalobní upomínka). Žalovaný se naopak k návrhu žalobce nevyjádřil, na výzvu soudu nereagoval a zůstal nečinný. Z tvrzení a důkazů předložených žalobcem proto lze uzavřít, že mezi účastníky byla platně uzavřena kupní smlouva, na základě které měl žalobce povinnost dodat objednané tepelné čerpadlo a žalovaný měl povinnost za tepelné čerpadlo uhradit kupní cenu. Žalovaný však celou kupní cenu vyúčtovanou fakturou č. [anonymizováno] [číslo] neuhradil a zůstal tak žalobci dlužen 63.516 Kč. Na nároku žalobce nic nemění ani skutečnost, že žalovaný v odpovědi na předžalobní výzvu nárok žalobce na úhradu faktury co do důvodu ani výše neuznal, neboť se jedná o komunikaci mezi účastníky před podáním žaloby, v rámci soudního řízení je žalovaný (dosud) nečinný. Žalobce požadoval zaplacení jak zákonného úroku z prodlení, tak i smluvního úroku z prodlení - dle § 1970 platí, že neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše určená nařízením vlády. Strany však mezi sebou ujednaly úrok z prodlení v čl. 9 všeobecných obchodních podmínek. Jedná se sice o článek, který nese název„ Smluvní pokuty“, ze znění samotného bodu 9.1 však jasně plyne, že se jedná o úrok z prodlení, kdy tato sankce je požadována právě za prodlení s úhradou dlužné částky. Dle názoru soudu na ujednání v bodě 9.1 VOP je třeba pohlížet jako na platné ujednání o smluvním úroku z prodlení, čímž je vyloučeno, aby žalovaný zároveň požadoval i zákonný úrok z prodlení. Žaloba byla proto ve výroku II. v části zákonného úrok z prodlení zamítnuta. ([spisová značka] ([příjmení] v [obec])„ Jestliže je ujednán mezi účastníky platně smluvní úrok z prodlení, nemůže se žalobce domáhat vedle přiznání takto ujednaného smluvního úroku z prodlení, též zákonného úroku z prodlení.“). Žalobce dále požadoval úhradu částky 1.200 Kč z titulu nákladů spojených s uplatněním pohledávky a tato částka mu byla vůči žalovanému rovněž přiznána, neboť mu na ni vznikl vůči žalovanému nárok, a to v souladu s ustanovením nařízení vlády 351/2013 Sb., § 3, dle nějž, jde-li o vzájemný závazek podnikatelů, nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky, povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1.200 Kč. V daném případě žalobce i žalovaný byli v postavení podnikatelů, jednalo se o vzájemný závazek mezi nimi, a proto soud rozhodl tak, že plnění ve výši 1.200 Kč žalobci vůči žalovanému přiznal. Je třeba uvést, že žalovaný dne [datum] podal u Krajského soudu v [obec] (insolvenčního soudu) návrh na schválení mimořádného moratoria. Krajský soud v [obec] usnesením ze dne [datum], čj. [insolvenční spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], na majetek žalovaného jako dlužníka vyhlásil mimořádné moratorium v trvání 3 měsíců dle § 127 a zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon. Podle § 127 a odst. 4 IZ se se zveřejněním rozhodnutí o vyhlášení mimořádného moratoria v insolvenčním rejstříku spojují účinky podle § 109 odst. 1 písm. b) a c), odst. 2 a 6 a § 111 IZ, z tohoto plyne, že s vyhlášením mimořádného moratoria nejsou spojeny účinky dle § 109 odst. 1 písm. a) IZ, tedy že pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou. Mimořádné moratorium tedy není překážkou pro podání žaloby na zaplacení peněžité částky ani není překážkou pro pokračování v běžících soudních řízeních. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle nějž úspěšnému žalobci přísluší právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému. Žalobci tedy byla přiznána odměna dle vyhl. č. 177/1996 Sb., dle § 11 písm. a), d) a e), dále dle § 13 odst. 1 a dle § 14 odst. 1 za 4 x hlavní úkon právní pomoci (převzetí, žaloba, podání [datum], jednání soudu [datum]), z tarifní hodnoty 63.516 Kč 4 x 3.660 Kč = 14.640 Kč a režijní paušál 4 x 300 Kč = 1.200 Kč. Dále cestovné vozidlem INFINITI QX70 37S, [registrační znač