54 C 163/2021-37 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 15. 2. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 5.000 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které byly žalovanému zajištěny služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím satelitu, a to až do [datum], kdy byla smlouva ukončena. 2. Za účelem užívání těchto služeb byla žalovanému pronajata technická zařízení set-top [anonymizováno 5 slov]. Vzhledem k tomu, že žalovaný po ukončení smlouvy technické zařízení nevrátil, vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši 13.000 Kč. 3. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil. 4. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřila, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 5. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že mezi žalobcem (pod tehdejším názvem [právnická osoba] a od [datum] podnikajícím pod názvem [právnická osoba], jak bylo zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku) a žalovaným byla uzavřena smlouva, ve které se žalobce zavázal poskytovat žalované služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím satelitu, a žalovaný se zavázal za tyto služby platit sjednanou cenu. Nedílnou součástí smlouvy byly zvláštní podmínky. Dle ujednání bodu 4.4 zvláštních podmínek je žalovaný povinen do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobci pronajaté technické zařízení, set-top box/CA [anonymizováno] sériové číslo [anonymizováno]. Převzetí těchto zařízení stvrdil žalovaný podpisem formuláře o převzetí dne [datum]. Nevrátí-li uživatel technické zařízení, je povinen uhradit žalobci smluvní pokutu, a to ve výši 5.000 Kč v případě set-top boxu. Smlouva byla ukončena ke dni [datum], žalovaný však tato zařízení po skončení smlouvy nevrátil. Upomínkou ze dne [datum] upozornil žalobce žalovaného na povinnost vrácení technických zařízení z důvodu ukončení smlouvy. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky v dodatečné lhůtě 7 dnů, tj. do [datum]. 6. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“). 7. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná, neboť v řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve smyslu ust. § 63 a násl. zákona o elektronických komunikacích. Na základě této smlouvy se zavázal žalobce poskytovat žalovanému služby televizního vysílání prostřednictvím satelitu, kdy za tímto účelem bylo žalovanému pronajato technické zařízení set-top box/CA [anonymizováno] sériové číslo [anonymizováno]. Naopak žalovaný se zavázal za tyto služby platit žalobci ceny dle vyúčtování. V souladu se zvláštními podmínkami smlouvy pak ukončením služeb vznikla žalovanému povinnost ve lhůtě do 10 dnů od ukončení smluvního vztahu vrátit žalobci pronajaté technické zařízení. Skutečnost, že poskytování služeb na základě smlouvy [číslo] bylo ukončeno ke dni [datum], byla žalovanému sdělena prostřednictvím upomínky po ukončení smlouvy ze dne [datum] s výzvou k vrácení předmětných zařízení. Žalovaný však své povinností nedostál a poskytnutá technická zařízení žalobci nevrátil. Žalobci tak vzniklo právo žádat po žalovaném zaplacení sjednané smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč. Není rovněž pochyb o tom, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku a je tak povinen zaplatit žalobci též zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po uplynutí dodatečné lhůty k zaplacení. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5.000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku