61 C 63/2020-32 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal zaplacení za dodaný plyn a smluvní pokuty za prodlení, a to ve shora uvedené výši. 2. Žalobce dodával žalovanému plyn na základě smlouvy o sdružených dodávkách plynu ze dne 3.8.2017 do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného] (Smlouva). 3. Žalobce dne 6.9.2019 vyúčtoval žalovanému fakturou [variabilní symbol] za odebraný plyn částku 38 036,23 Kč splatnou dne 26.2.2019 včetně smluvní pokuty ve výši 200 Kč za prodlení s placením záloh. Dne 12.3.2019 vyúčtoval fakturou [číslo] částku 100 Kč představující smluvní pokutu za prodlení se zaplacením výše uvedené faktury delším než deset dnů. Oba účastníci vystupovali ve smluvním vztahu jako podnikatelé a žalobce proto požadoval zaplacení nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 1 200 Kč v souvislosti s každou s vystavených faktur. 4. Dle ust. § 72 odst. 2 zák.č. 458/2000 Sb. smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. 5. Žalovaný byl v řízení nečinný, k návrhu se nevyjádřil a a za splnění podmínek uvedených v ust. § 115a o.s.ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 6. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla sjednána smlouva dle zákona č. 458/2000 Sb., na základě které byl žalobce povinen dodávat žalovanému zemní plyn do určeného odběrného místa a žalovaný byl povinen hradit sjednanou cenu. Žalobce pak prokázal, že cenu za spotřebu zemního plynu v předmětném období žalovanému řádně vyúčtoval a následně ho vyzval k úhradě. 7. Ujednání o smluvní pokutě bylo účastníky, kteří ve vzájemném vztahu vystupovali jako podnikatelé, uzavřeno platné. Protože žalovaný neuhradil dlužnou částku k datu její splatnosti, dostal se do prodlení se zaplacením a žalobci podle § 1970 občanského zákoníku, vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobci byla dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2016 Sb. přiznána v souvislosti s každou vystavených a neuhrazených faktur částka ve výši 1 200 Kč, představující paušální náhradu výdajů spojených s uplatněním pohledávky. 8. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, vzniklo mu tedy podle § 142 odst. 1 o.s.ř. vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení tvořených soudním poplatkem ve výši 1 526 Kč, odměnou právního zastoupení dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní pomoci po 500 Kč, třikrát paušální náhradu režijních výloh advokáta po 100 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění), DPH ve výši 698,46 Kč, tedy celkem 4 024,46 Kč. 9. Žaloba splňuje všechny náležitosti určené § 14b odst. 1 AT, když ustáleným vzorem, o kterém hovoří příslušné ustanovení, není myšlen formulář návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ale samotný styl a obsah žaloby. Z praxe je soudu známo, že žalobce podává velké množství stejných žalob, ve kterých jsou měněny pouze údaje o smlouvě a žalovaných. Z mínění soudu je přesně toto druh žaloby, na který dopadá ustanovení §14b AT.