94 C 134/2021-22 — Městský soud v Brně

1. Žalobou soudu doručenou dne 6. 5. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím (úroky, zákonnými úroky z prodlení) z titulu smlouvy o úvěru ze dne 3. 7. 2018, na základě níž byl žalované poskytnut od žalobkyně úvěr ve výši 4 000 Kč. 2. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tato skutková zjištění (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.): 3. Žádná z předložených listin, která by mohla vést k uzavření smlouvy, není podepsána žalovanou (není vůbec podepsána žádnou ze stran). Nedatovaná listina nazvaná jako„ Smlouva o spotřebitelské úvěru“ je prostým tiskopisem bez toho, že by obsahovala podpisy smluvních stran. V místě určeném pro podpis zápůjčitele obsahuje vložený scan parafy podpisu. Nejedná se o scan celé listiny obsahující podpis, potom by dokument předložený v elektronické podobě při poklepání kurzorem na podpis neoznačoval podpis rámečkem jako v daném případě, kdy uvedené současně značí, že podpis byl vložen do listiny dodatečně, nikoliv automaticky při nagenerování dokumentu, jak je tomu běžné. Obdobnými vlastnostmi trpí listina nazvaná jako„ Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.“ Z listin není patrno, kdo a kdy za zápůjčitele do předloženého dokumentu dodatečně vložil scan parafy podpisu předchůdce žalobkyně, o čí parafu podpisu se jedná. Předložený formulář o spotřebitelském úvěru neobsahuje informaci o poplatku, který v řízení žalobkyně nárokuje. Odlišný předložený formulář o spotřebitelském úvěru obsahuje údaj o poplatku 1 348 Kč za dodatečné prodloužení smlouvy, kdy tento je datován 30. 7. 2018, neobsahuje podpisy. Uvedená listina je tak nezpůsobilá prokázat datum splatnosti nároku a sama o sobě neprokazuje, že k prodloužení splatnosti došlo dohodou účastníků. Předložený nedatovaný dodatek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru neobsahuje žádné podpisy. Obdobně z předložených obchodních podmínek není patrno, kdy se s nimi žalovaná mohla seznámit a jakou formou. Nelze tak dovodit, že by šlo o důkazy bezpečně prokazující uzavření smlouvy s žalovanou. Neplyne z těchto důkazů (ani z jiných důkazů), že a jak byla prokázána totožnost žalované před údajným uzavřením smlouvy. Obdobně pokud žalobkyně tvrdí, že žalovaná byla lustrována ve veřejných databázích ISIR, [příjmení], CRKI, BRKI s tím, že k tomuto žalobkyně nenavrhuje žádných důkazů, tak soudu je z úřední činnosti známo, jakožto žalobci z desítek jím vedených řízení, že je nutno fakticky ve spolupráci se žalovanou zjišťovat i skutečné příjmy a výdaje žalované, nikoliv pouze formálně provést lustraci v registrech. 4. Žalobkyně neprokázala postoupení pohledávky a aktivní legitimaci ve sporu. Oznámení o postoupení pohledávek není podepsané a obsahuje číslo„ [číslo]“ jako identifikaci pohledávky, ale toto číslo nelze nalézt na žalobkyní předložených listinných důkazech, takže nelze spolehlivě dovodit, že na žalobkyni byla postoupena právě pohledávka za žalovanou, která je předmětem tohoto řízení. Příloha ke smlouvě o postoupení pohledávek není podepsána a navíc forma přílohy je zvláště nápadně odlišná od smlouvy samotné a z identifikace pohledávky v příloze ke smlouvě o postoupení pohledávek nelze spolehlivě dovodit, že byla postoupena právě žalovaná pohledávka – opět uvádí jen [číslo] ale to nelze nikde jinde v předložené smlouvě, jejím dodatku nalézt. V oznámení o postoupení pohledávky není identifikována uzavřená smlouva, na základě které byly žalované poskytnuty prostředky, datem, výší poskytnuté částky. Oznámení neobsahuje identifikaci pohledávky takovým způsobem, že by ji bylo možno ztotožnit s pohledávkou, která je předmětem tohoto řízení. Dlužná částka je vyčíslena odchylně ve výši 9 561,78 Kč bez jakýchkoliv podrobností. Předžalobní výzva ze dne 2. 2. 2021 opět obsahuje požadavek na zaplacení částky 9 561,78 Kč, kdy odeslání výzvy prokazuje podací lístek. 5. Soud nezjišťoval, kdo je vlastníkem účtu, na který žalobkyně poukázala prostředky, neboť to považoval za nadbytečné, neboť žalobkyně neprokázala postoupení pohledávky na ni, tj. aktivní legitimaci v řízení. 6. Pokud jde o eventuální kvalifikaci žalovaného nároku jako bezdůvodné obohacení na straně žalované, tak ani toto nepřicházelo v úvahu, a to právě s ohledem na fakt, že žalobkyně neprokázala aktivní věcnou legitimaci. 7. Soud uzavírá, že žalobkyni se nepodařilo prokázat oprávněnost jejího nároku z právem aprobovaného titulu (zejména neprokázala aktivní legitimaci, že žalovaná pohledávka byla na žalobkyni postoupena a že vůbec žalovaná pohledávka vznikla za podmínek tvrzených žalobkyní). 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzené věci je to žalovaná, kdo byla ve věci zcela úspěšná, a proto by jí náležela náhrada nákladů řízení. Žalované však žádné náklady řízení nevznikly, proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. 9. Tímto rozsudkem je rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, odůvodnění rozsudku tak v souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o.s.ř. obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.