94 C 90/2021-27 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 4 500 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaný uzavřel dne 4. 7. 2016 s právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba]) online prostřednictvím webové stránky www.pujckomat.cz smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 4 500 Kč. 2. Žalovaný se ve věci k žalobě nevyjádřil. 3. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.): 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 4. 7. 2016 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba], poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 4 500 Kč s tím, že žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěr ve výši 1 157 Kč do 3. 8. 2016 (smlouva o úvěru ze dne 4. 7. 2016). Dle čl. 5 smlouvy o úvěru byl žalobce oprávněn účtovat administrativní poplatek za odeslané upomínky k úhradě. Z výpisu z účtu žalobce u společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že částka ve výši 4 500 Kč byla žalovanému poskytnuta bezhotovostně převodem na jeho účet (výpis z účtu žalobce). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 8. 2018 a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 21. 8. 2018 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce svou pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy o úvěru postoupil na žalobce a tuto skutečnost žalovanému dopisem oznámil (smlouva o postoupení pohledávek, oznámení a podací arch ze dne 24. 9. 2018). Právní předchůdce žalobce vyzýval žalovaného k úhradě dluhu opakovaně (výzva ze dne 12. 8. 2016, 21. 8. 2016, 30. 8. 2016). Žalobce následně žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky a současně jej upozornil na možnost uplatnění pohledávky u soudu (předžalobní výzva ze dne 4. 2. 2021 a kopie podacího archu ze dne 5. 2. 2021). 5. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný do termínu splatnosti dlužné částky svůj závazek vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru řádně a včas neuhradil, původní věřitel nárokoval smluvní pokutu za prodlení žalovaného. Smluvní pokuta je sjednána v čl. 5 odst. 5.2. smlouvy, kde je tato souhrnně označena jako„ Administrativní poplatky“, a byla sjednána jako postih za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení dlužníka, a to tak že při odeslání 1. upomínky ve výši 850 Kč, při odeslání 2. upomínky ve výši 250 Kč, při odeslání 3. upomínky ve výši 250 Kč a při odeslání 4. upomínky ve výši 250 Kč. Celkově tak žalobce na smluvní pokutě nárokuje částku ve výši 1 600 Kč. Poplatek za poskytnuty úvěr ve výši 4 500 Kč na dobu 30 dní byl účtován ve výši 1 157 Kč. 6. Úvěrová smlouva předložená žalobcem neobsahuje podpis žalovaného. Žalobce neprokázal, že by žalovaný vyslovil se smlouvou v předloženém znění souhlas. I v případě, že by žalobce prokázal uzavření smlouvy, byla by tato neplatná pro rozpor s dobrými mravy, nepřiměřenost ujednaného příslušenství a smluvních pokut. Poplatek za poskytnuty úvěr ve výši 4 500 Kč na dobu 30 dní byl účtován ve výši 1 157 Kč, který sám žalobce označuje jako úrok. Smluvní úrok tak odpovídá nejméně 300 % ročně. Smlouva pak obsahuje další sankce, v bodě 4.12 pak ujednání o RPSN 1518,3 %. Co se týče požadavku žalobce na smluvní pokuty ve výši 1600 Kč, jsou tyto zjevně nepřiměřené, kdy žalobce během 14 dní upomínal žalovaného 3x nikoliv v úmyslu vymoci plnění, ale s cílem navýšit pohledávku a smluvní pokutu opakovaně vyměřovanou za téže porušení povinnosti – prodlení žalovaného. Soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla uzavřena, a pokud ano byla od počátku absolutně neplatná a žalobci vzniklo, resp. bylo mu postoupeno, toliko právo na vydání toho, oč se žalovaný bezdůvodně obohatil, tedy jistiny ve výši 4 500 Kč. Současně soud zavázal žalovaného dle § 1970 občanského zákoníku k zaplacení úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy žalobě v části požadovaného nároku vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky 4 500 Kč s úrokem z prodlení výši 719,54 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 500 Kč od 7. 9. 2018 do zaplacení (výrok I). Žalobce v řízení prokázal, že opakovaně před datem, od kterého nárokuje úroky, vyzýval žalovaného k zaplacení. Žalovaný je povinen plnit ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 7. Ve zbytku nároku na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 157 Kč a administrativního poplatku ve výši 1 600 Kč (v žalobě souhrnně označeny jako kapitalizovaný úrok) soud návrh žalobce zamítl (výrok II.), neboť ujednání o poplatcích vychází z absolutně neplatné smlouvy o úvěru. 8. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení částky ve výši 4 500 Kč s příslušenstvím a kapitalizovaným úrokem ve výši 2 757 Kč, který je byl ve skutečnosti představován poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 157 Kč a administrativním poplatkem ve výši 1 600 Kč. Úspěch žalobce je v tomto případě představován výrokem I., tedy částkou v celkové výši 4 500 Kč, neúspěch je představován výrokem II., tedy částkou ve výši 2 757 Kč. Žalobce byl proto úspěšný v 62 % předmětu řízení, v 38 % předmětu řízení úspěšný nebyl. Po vzájemném zápočtu neúspěchu žalobce vůči jeho úspěchu, má žalobce právo na náhradu 24 % účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobce. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, výzva k zaplacení, návrh ve věci samé). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky 200 Kč. Za každý provedený úkon pak náleží žalobci náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši á 100 Kč Celkem tedy náklady žalobce (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč. Žalobce má tedy právo na náhradu 357,36 Kč, která odpovídá 24 % účelně vynaložených nákladů řízení. Náhradu nákladů řízení uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 9. Tímto rozsudkem je rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, odůvodnění rozsudku tak v souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o.s.ř. obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.