108 C 54/2022-19 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 1 350 Kč s příslušenstvím z titulu dlužných televizních poplatků dle zákona č. 348/2005 Sb., a to za období od února 2021 do listopadu 2021 ve výši 135 Kč měsíčně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalovaný se stal v červenci 2019 držitelem televizního přijímače (viz. potvrzení o přihlášení poplatníka). Žalovaný nezaplatil televizní poplatek za období únor až listopad 2021, a to v měsíční výši 135 Kč, celkem tedy 1 350 Kč. Žalobkyně následně dopisem ze dne 3. 12. 2021 upozornila žalovaného na jeho povinnost vyplývající z přihlášky poplatníka České televize a vyzývala jej k úhradě vzniklého dluhu. Výzva byla žalovanému uložena na poště, kde si je však žalovaný nevyzvedl a proto byla vrácena zpět žalobkyni (viz. výzva k úhradě poplatků a kopie obálky dopisu). Na toto výzvu žalovaný nijak nereagoval. Nárok žalobkyně je důvodný, vychází z ustanovení § 3 a násl. zák. č. 348/2005 Sb., splatnost poplatků vyplývá z ustanovení § 7 zák. č. 348/2005 Sb. Příslušenství je představováno úroky z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Plně úspěšné žalobkyni přísluší náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v částce 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a náhrada hotových výdajů ve výši 200 Kč, a to za dva úkony dle ust. § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. (zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby). Náhrada nákladů řízení za náklady právního zastoupení žalobkyni nepřísluší, a to s poukazem na nález Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12. Podle článku 89 odst. 2 Ústavy České republiky jsou vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu závazná pro všechny orgány i osoby.