115 C 65/2022-27 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 3. 2022, doplněnou o podání ze dne 2. 8. 2022, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 14 178 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná v rozporu s ustanovením § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“) provozovala v období od 9. 9. 2019 do 15. 12. 2019 vozidlo r.z. [anonymizováno], jehož je vlastníkem, bez uzavřeného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Denní sazba příspěvku pro období bez pojištění vozidla žalované podle § 2 odst. 1 písm. l) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., činí 93 Kč; výše zákonného příspěvku za 98 dnů, kdy žalovaná neměla k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, činí 9 114 Kč. Žalobkyně dále požaduje poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 2. Žalovaná dále v rozporu s ustanovením § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. provozovala v období od 16. 12. 2019 do 1. 2. 2020 vozidlo r.z. [anonymizováno], jehož je vlastníkem, bez uzavřeného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Denní sazba příspěvku pro období bez pojištění vozidla žalované podle § 2 odst. 1 písm. l) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., činí 93 Kč; výše zákonného příspěvku za 48 dnů, kdy žalovaná neměla k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, činí 4 464 Kč. Žalobkyně dále požaduje poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 3. Jelikož na straně žalované nebyla od 30. 10. 2019 do 11. 10 2022 osoba oprávněná za žalovanou jednat, byl jí usnesením ze dne 8. 4. 2022, č.j. 115 C 65/2022-8, ustanoven opatrovník z řad advokátů, Mgr. [jméno] [příjmení]. Podáním doručeným soudu dne 7. 7. 2022 opatrovník uvedl, že z procesní opatrnosti nárok žalobkyně neuznává, a to ani z části, neboť žalobkyně neprokázala, že žalovaná byla v rozhodné době vlastníkem předmětného vozidla. Současně opatrovník uvedl, že první výzva k úhradě byla žalované zaslána až dne 6. 12. 2021, žalobkyně proto není oprávněna požadovat úrok z prodlení, jak je uvedeno v žalobním návrhu. 4. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu; účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasili. 5. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [číslo] ze dne 5. 2. 2020 vyplývá, že žalovaná byla jako vlastník a provozovatel vyzvána k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo r.z. [anonymizováno], [VIN kód], s objemem válců nad 2500 cm³ za dobu od 9. 9. 2019 do 15. 12. 2019 ve výši 9 114 Kč a nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalované zaslána dne 6. 2. 2020, dne 17. 2. 2020 uplynula dle záznamu České pošty s.p. 10 denní úložní lhůta. Přípisem ze dne 28. 5. 2020 a 10. 7. 2020 byla žalovaná opětovně vyzývána k zaplacení příspěvku ve výši 9 114 Kč a nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč. K zaplacení byla žalovaná vyzvána taktéž v rámci předžalobní upomínky ze dne 1. 2. 2022. Na svůj dluh žalovaná neuhradila ničeho. 6. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 23. 9. 2020 vyplývá, že žalovaná byla jako vlastník a provozovatel vyzvána k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo r.z. [anonymizováno], [VIN kód], objemem válců nad 2500 cm³ za dobu od 16. 12. 2019 do 1. 2. 2020 ve výši 4 464 Kč a nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalované zaslána dne 23. 9. 2020 a byla vhozena do domovní schránky žalované. Přípisem ze dne 13. 1. 2021 byla žalovaná opětovně vyzývána k zaplacení příspěvku ve výši 4 464 Kč a nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč. K zaplacení byla žalovaná vyzvána taktéž v rámci předžalobní upomínky ze dne 13. 12. 2021. Na svůj dluh žalovaná neuhradila ničeho. 7. Z karty vozidla [anonymizováno] soud zjistil, že žalovaná byla od 22. 4. 2015 do 9. 9. 2020 vlastníkem a provozovatelem vozidla r.z. [anonymizováno], [VIN kód]. 8. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována 9. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 168/1999 Sb. a zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“). Podle § 4 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle ustanovení § 4 odst. 3 a 4 zákona č. 168/1999 Sb. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 10. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod výše citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. 11. Žalovaná byla v období od 22. 4. 2015 do 9. 9. 2020 vlastníkem a provozovatelem vozidla r.z. [anonymizováno] a byla tedy povinna uzavřít pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tuto povinnost však nesplnila. 12. V období od 9. 9. 2019 do 15. 12. 2019, kdy nebylo vozidlo r.z. [anonymizováno] pojištěno a kdy byla žalovaná vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla, tj. za dobu 82 dní, činí dluh 9 114 Kč při denní sazbě 93 Kč za vozidlo s objemem válců nad 2500 cm³ podle § 2 odst. 1 písm. l) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. 13. V období od 16. 12. 2019 do 1. 2. 2020, kdy nebylo vozidlo r.z. [anonymizováno] pojištěno a kdy byla žalovaná vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla, tj. za dobu 48 dní, činí dluh 4 464 Kč při denní sazbě 93 Kč za vozidlo s objemem válců nad 2500 cm³ podle § 2 odst. 1 písm. l) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. 14. Žalovaná je tedy ve smyslu ust. § 4 odst. 1 zákona osobou povinnou k úhradě příspěvku ve výši 9 114 Kč a 4 464 Kč, a dále 2 poplatků za mimosoudní uplatnění práva po 300 Kč za vozidlo r.z. [anonymizováno]. Soud proto žalované uložil povinnost, aby žalobkyni zaplatila celkovou částku 14 178 Kč. 15. Žalobkyni náleží rovněž úrok z prodlení. Žalovaná se do prodlení ohledně částky 9 114 Kč dostal marným uplynutím třicetidenní lhůty k plnění stanovené v rámci výzvy k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných dne 23. 3. 2020, ohledně částky 4 464 Kč dne 8. 12. 2020; výše úroku z prodlení odpovídá nař. vlády č. 351/2013 Sb. 16. Z důvodů shora vyložených proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl (výrok I.). 17. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 252 Kč. 18. O odměně ustanoveného opatrovníka žalované (výrok III.) rozhodl soud podle § 140 odst. 2 o.s.ř. tak, že opatrovníkovi přiznal odměnu za zastupování v částce 4 000 Kč. Odměna je představována 2 úkony právní služby po 1 700 Kč dle § 7 společně s § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 7. 7. 2022), včetně paušální náhrady výdajů v celkové výši 600 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. za každý ze dvou úkonů. Opatrovník žalované není registrovaným plátcem DPH. 19. Jelikož byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, nemá vůči státu povinnost zaplatit odměnu ustanoveného opatrovníka žalované dle § 149 odst. 2 o.s.ř. (výrok IV.). 20. Výrok V. tohoto rozsudku je odůvodněn § 4 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyni vznikla poplatková povinnost ve výši 800 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl vydán. Z přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., konkrétně z položky 2 vyplývá, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Dle položky 1 bod 1 písm. a) činí poplatková povinnost žalobkyně částku 1 000 Kč. Na základě výše uved