115 C 83/2021-96 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 25. 9. 2020, doplněnou podáním ze dne 18. 5. 2022 a 17. 8. 2022, domáhal zaplacení částky 25 899,47 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že mezi účastníky byla dne 28. 2. 2018 uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu [číslo] [bankovní účet], na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr (kontokorent) do výše sjednaného limitu 20 000 Kč. Žalovaný byl oprávněn čerpat poskytnutý kontokorent s podmínkou, že nesmí přečerpat povolený úvěrový rámec nad sjednanou částku s nulovým vyrovnáním do jednoho roku od prvního čerpání úvěru. Žalovaný neplnil řádně a včas sjednané smluvní podmínky, když nehradil sjednané měsíční splátky, žalobce proto dne 31. 8. 2019 prohlásil kontokorent za splatný a vyčerpanou část kontokorentu spolu s příslušenstvím ve výši 22 119,97 Kč převedl na splátky; splátka byla určena ve výši 400 Kč měsíčně od 30. 9. 2019. Převedením kontokorentu na splátky došlo ke změně sjednané úrokové sazby na 14,9 % ročně. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný čerpal částku v celkové výši 163 885,35 Kč, s ohledem na počáteční kladný zůstatek na účtu ve výši 137 439,08 Kč a úhradu 4 326,30 Kč tak žalovanému vznikl dluh na jistině ve výši 22 119,97 Kč a dále dluh na poplatcích v celkové výši 3 779,50 Kč. Dne 14. 12. 2019 prohlásil žalobce celý kontokorent za okamžitě splatný; zesplatněním kontokorentu došlo ke změně úrokové sazby na 24,7 % ročně. 2. Usnesením ze dne 15. 9. 2021, č.j. 115 C 83/2021-19, byl žalovanému ustanoven opatrovník, který se k žalobě vyjádřil podáním doručeným soudu dne 7. 12. 2021. Uvedl, že nemá žádné informace o tom, že by smlouva o úvěru byla podepsána předchozím jednatelem žalovaného. Opatrovník žalovaného dále namítl, že nebyly splněny podmínky pro zesplatnění úvěru a navrhl, aby žaloba byla zamítnuta v celém rozsahu. Jelikož odpadly důvody, pro které byl žalovanému ustanoven opatrovník, jednal soud nadále přímo se žalovaným. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: 4. Z žádosti o poskytnutí nového kontokorentního úvěru ze dne 28. 2. 2018 a ze smlouvy o kontokorentním úvěru [číslo] ze dne 28. 2. 2018 soud zjistil, že žalobce poskytl žalovanému úvěr s možností přečerpání, tzv. kontokorent, až o výše limitu 20 000 Kč. Kontokorent byl poskytnut k účtu žalovaného č. [bankovní účet]. Úvěr byl úročen sazbou ve výši 16,9 % ročně. Žalovaný byl povinen zajistit, aby nedošlo k přečerpání povoleného úvěrového rámce nad sjednanou částku a současně byl povinen udržovat na účtu výši obratu vypočtenou za poslední tři bezprostředně po sobě jdoucí kalendářní měsíce ve výši 150 % aktuálního limitu kontokorentu. Žalovaný se dále zavázal kontokorent v celé výši splatit nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání úvěru. V případě porušení smluvních povinností žalovaným byl žalobce oprávněn ukončit oprávnění žalovaného čerpat kontokorent a prohlásit jej za splatný s tím, že úvěr bude dále splatný v žalobcem stanovených splátkách zahrnujících úroky a ceny spojené se správou pohledávky dle ceníku žalobce. Mezi účastníky byl dále sjednán úrok z prodlení ve výši roční úrokové sazby dle smlouvy zvýšené o 10 % ročně. 5. Z Ceníku pro firemní kontokorent účinného od 1. 1. 2014, z [právnická osoba] pro bankovní obchody účinném od 18. 1. 2016 a z [právnická osoba] pro bankovní obchody účinném od 18. 4. 2016 soud zjistil, že poplatek za vedení účtu činil 149 Kč, poplatek za vedení účtu v době, kdy žalovaný čerpal kontokorent, činil 75 Kč, poplatek za výběr z debetní karty z bankomatu jiné banky v ČR činil 40 Kč, poplatek za výběr z debetní karty z bankomatu jiné banky v zahraničí činil 125 Kč, poplatek za prodlení žalovaného s plněním smluvních povinností činil 900 Kč, poplatek za poštovné za odeslání výpisu z účtu činil 9,50 Kč, poplatek za vedení úvěrového účtu na splátky činil 300 Kč a poplatek za převedení kontokorentu na úvěr na splátky činil 0,6% z vyčerpané části kontokorentu, nejméně však 1 000 Kč. Z ceníku dále plyne, že úroková sazba pohledávky z kontokorentu převedeného na splátky činila 14,7 % ročně. 6. Z dopisu ze dne 31. 8. 2019 soud zjistil, že s ohledem na nízký kreditní obrat na účtu žalovaného žalobce ke dni 31. 8. 2019 prohlásil kontokorent za splatný a v souladu se smlouvou určil žalovanému povinnost hradit dluh ve výši 22 119,97 Kč v pravidelných splátkách ve výši 400 Kč měsíčně (první splátka splatná dne 30. 9. 2019, poslední splátka splatná dne 31. 8. 2024). Žalobce současně žalovaného upozornil, že za prohlášení kontokorentu za splatný v bankou stanovených splátkách je žalovanému účtován poplatek ve výši 0,6% z vyčerpané části kontokorentu, nejméně však 1 000 Kč. 7. Z výzvy k úhradě ze dne 11. 11. 2019 soud zjistil, že žalobce upozornil žalovaného na dluh po splatnosti ve výši 4 714 Kč a vyzval jej k zaplacení do 13. 12. 2019. V případě prodlení s úhradou do 13. 12. 2019 žalobce upozornil žalovaného na možnost požadovat na žalovaném okamžité splacení celého úvěru ve výši 26 034 Kč. 8. Z dopisu ze dne 14. 12. 2019 soud zjistil, že s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dluhu do 13. 12. 2019 se stal celý dluh ve výši 26 863 Kč splatným. Žalobce současně upozornil žalovaného, že od 14. 12. 2019 je dluh úročen souběžně sazbou řádného úroku i sazbou úroku z prodlení. Z poštovního podacího archu se podává, že dopis byl odeslán dne 17. 12. 2019. 9. Ze souhrnného výpisu a z výpisů z účtu žalovaného za období od 1. 10. 2018 do 31. 8. 2019 soud zjistil, že žalobce čerpal úvěr v celkové výši 158 118,13 Kč (dne 5. 10. 2018 ve výši 7 518,63 Kč, dne 7. 10. 2018 ve výši 2 104,75 Kč, dne 8. 10. 2018 ve výši 8 425,88 Kč, dne 10. 10. 2018 ve výši 76 769,76 Kč, dne 11. 10. 2018 ve výši 62 100 Kč a dne 4. 4. 2019 ve výši 1 199,11 Kč). Za vedení účtu byl žalovanému dne 31. 10. 2018 účtován poplatek ve výši 75 Kč a dále dne 30. 11. 2018, 31. 12. 2018, 31. 1. 2019, 28. 2. 2019, 31. 3. 2019, 30. 4. 2019, 31. 5. 2019, 30. 6. 2019, 31. 7. 2019 a 31. 8. 2019 poplatek ve výši 149 Kč, za výběr z bankomatu v zahraničí byl žalovanému dne 31. 10. 2018 účtován poplatek ve výši 125 Kč, a dále byl účtován poplatek za výběr z bankomatu v ČR ve výši 160 Kč (4x 40 Kč) a poplatek za prodlení s plněním smluvních povinností ve výši 900 Kč. Úrok z úvěru za dobu trvání kontokorentu činil 3 017,22 Kč Celkem tedy žalovaný čerpal 163 885,35 Kč, na svůj dluh uhradil 141 765,38 Kč. 10. Z dopisu ze dne 27. 8. 2020 soud zjistil, že žalobce upozornil žalovaného na dluh v celkové výši 30 761,38 Kč a vyzval jej k zaplacení do 5 dnů od doručení výzvy. Z poštovního podacího archu se podává, že dopis byl odeslán dne 27. 8. 2020. 11. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. 12. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“). 13. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o úvěru na sporožirovém účtu č. [bankovní účet] (kontokorent) ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. V tomto závazkovém vztahu vystupoval žalobce jako věřitel a žalovaný jako dlužník. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný v průběhu trvání smluvního vztahu čerpal peněžní prostředky v celkové výši 163 885,35, na svůj dluh uhradil částku 141 765,38 Kč (při zohlednění úhrad ve výši 4 326,30 Kč a počátečním kladném zůstatku ve výši 137 439,08 Kč). V důsledku prodlení žalovaného byl dluh zesplatněn a v souladu se smlouvou byl následně z kontokorentního úvěru převeden na splátkový úvěr; v souvislosti s tím žalovanému vznikla povinnost hradit poplatky ve výši 3 779,50 Kč (3 x poplatek po 9,50 Kč za odeslané upomínky, 2 x pokuta po 900 Kč za prodlení s plněním smluvních povinností, 3 x poplatek po 300 Kč za vedení úvěrového účtu a poměrná část za prosinec 2013 ve výši 2019 a poplatek 1000 Kč za převedení kontokorentu na splátkový účet). Soud proto žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k zaplacení částky 25 899,47 Kč, která představuje doposud nesplacenou jistinu ve výši 22 119,97 Kč a poplatky ve výši 3 779,50 Kč, a dále