119 C 230/2021-41 — Městský soud v Brně

Podanou žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 21.498 Kč s příslušenstvím. Žalovaná částka představuje neuhrazený příspěvek za užívání vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen zákon), jedna za vozidlo [registrační značka] v období od 1.11.2019 do 29.2.2020 a dále za vozidlo [registrační značka] v období od 1.3.2020 do 30.6.2020, kdy bylo toto vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce se dále domáhá zaplacení částky 2x 300 Kč jako nákladů spojených s vymáháním pohledávky. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Postupem dle ust. § 15 odst. 1 a 3 zákona soud zjistil, že předmětné vozidlo je v registru silničních vozidel evidováno jako provozované. Žalovaný je v registru evidován jako vlastník/provozovatel. Výzvou ze dne 9.9.2020 vyzval žalobce žalovaného k úhradě příspěvku dle ust. § 4 odst. 6 zákona, a to za období od 1.11.2019 do 29.2.2020. Výzvou ze dne 5.11.2020 vyzval žalobce žalovaného k úhradě příspěvku. Výzva byla doručena dne 6.11.2020 a to za období od 1.3.2020 do 30.63.2020. Žalobce žalovaného opětovně vyzýval upomínkami ze dne 31.12.2020, 23.6.2021 a předžalobní výzvou ze dne 2.6.2021. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný porušil povinnost podle ust. § 1 odst. 2 zákona, provozované vozidlo nebylo pojištěno pro odpovědnost z provozu vozidla. Žalovanému tak vznikla povinnost podle ust. § 4 odst. 1 zákona zaplatit žalobci příspěvek za každý den období, kdy vozidlo nebylo pojištěno. Výše příspěvku byla určena dle ust. § 4 odst. 5 zákona v souladu s charakterem vozidla a délkou doby, kdy nebylo pojištěno dle denní sazby vynásobené počtem dní, tedy 86 Kč x 121 dní, celkem tedy 10.406 Kč a náklady spojené s vymáháním ve výši 300 Kč a dále za druhé období tedy 86 Kč x 122 dní, celkem tedy 10.490 Kč a náklady spojené s vymáháním ve výši 300 Kč. Příspěvek se stal splatným doručením výzvy dle ust. § 4 odst. 6 zákona. S ohledem na skutečnost, že se žalovaný ocitl v prodlení s peněžitým plněním, vznikl žalobci nárok na příslušenství představované úrokem z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. Žalovaný v průběhu řízení žalobcem tvrzené skutečnosti nijak nerozporoval ani nenamítal nic proti žalobcem označeným důkazům. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. Neúspěch žalobce byl nepatrný, proto mu přísluší plná náhrada nákladů řízení v částce 2.312 Kč. Tato částka se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 860 Kč, 3 úkonů právní služby po 300 Kč, podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o podání zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněné opakovaně týmž žalobcem, peněžité plnění, které je předmětem řízení nepřevyšující 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení, 3 režijních paušálů po 100 Kč (převzetí a příprava věci, písemné podání soudu, výzva k plnění) ve smyslu ustanovení § 14 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., DPH ve výši 252 Kč.