119 C 89/2022-44 — Městský soud v Brně

Podanou žalobou se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 10.000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná porušila svoji povinnost vyplývající ze smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovanou s tím, že v rozporu se svými povinnostmi po ukončení smlouvy nevrátila pronajaté doplňkové zařízení set top [anonymizováno], sériové číslo [anonymizováno] a modul – set top box [anonymizována dvě slova] sériové číslo [anonymizováno] ve stanovené lhůtě. Za takovéto porušení smlouvy je žalobce oprávněn požadovat po žalované předmětnou částku ve výši 10.000 Kč. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Z výpisu z [anonymizováno] rejstříku vedeného [název soudu] oddíl [anonymizováno] vložka [číslo] soud zjistil, že žalobce je společnost s ručením omezeným, mezi jehož předmět podnikání patří mimo jiné poskytování služeb elektronických komunikací. Ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne 23.5.2014 smlouvu, jejímž předmětem byla smlouva [anonymizována dvě slova] [číslo]. V této smlouvě drobným písmem je napsáno, že účastník bere na vědomí smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč za nevrácení, poškození, zničení nebo neoprávnění zapůjčeného koncového zařízení. Touto smlouvou si zároveň žalovaná pronajala set top box č. [anonymizováno]. Z dodatku ke smlouvě ze dne 21.4.2020 soud zjistil, že kromě tohoto zařízení si žalovaná pronajala i set top box [anonymizováno]. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 5.5.2021 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že dne 11.10.2021 zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. V článku 4 bod 4 zvláštních podmínek pro službu kombinované televize [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že v případě ukončení smlouvy je žalovaná povinna technické zařízení vrátit ve stavu běžného opotřebení, a to ve lhůtě 10 dnů od ukončení smlouvy. Po provedeném dokazování a zhodnocení předložených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Vzhledem k rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 11.11.2013 sp. zn. I. ÚS 351/11 dle kterého v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí. V tomto případě zvláštních podmínek na ustanovení smlouvy ze dne 23.5.2019, kde je povinnost k úhradě smluvní pokuty stanovena lze rovněž aplikovat nález Ústavního soudu, přestože tyto jsou obsaženy ve spotřebitelské smlouvě samotné. Dle názoru soudu není žádný důvod vyloučit aplikaci tohoto rozhodnutí na daný skutkový stav, když ostatně sám žalobce v návrhu odkazuje na všeobecné obchodní podmínky (článek [číslo], přičemž povinnost vrátit pronajaté koncové zařízení ve lhůtě 10 dnů je sjednána v článku 4.4). Žalovaná bez pochyby při uzavírání smlouvy vystupovala jako spotřebitelka a žalobce jako dodavatel ve smyslu ust. § 1810 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník). Vzhledem k výše uvedenému závěru o nepřípustnosti sjednání smluvní pokuty bylo nadbytečné zabývat se otázkou, zda předmět a zařízení skutečně byla dodána a došlo k platnému ukončení smlouvy. Žaloba byla ohledně zaplacení částky ve výši 10.000 Kč s příslušenstvím zamítnuta (výrok I). Dle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V souladu s citovaným ustanovením použil soud zkrácené formy odůvodnění rozsudku. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. podle kterého by měla plně úspěšná žalovaná právo na náhradu nákladů řízení. Podle obsahu spisu jí však žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.