17 C 231/2022-23 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 1.8.2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 17.700,12 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně podanou žalobu odůvodnila tím, že dne 3.6.2002 došlo mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) k uzavření smlouvy o [anonymizováno], v jejímž rámci bylo sjednáno vedení běžného účtu pro žalovanou a také poskytnutí kontokorentního úvěru [anonymizována dvě slova] k tomuto běžnému účtu. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy byly dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Všeobecné obchodní podmínky, úrokový lístek a sazebník. Žalovaná byla povinna zajistit, aby její běžný účet vykazoval kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180- dnů čerpání [anonymizováno], a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50% poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Žalovaná však překročila povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu, kdy tento činil 17.500,12 Kč, a dne 15.10.2004 byl tento převeden na nově otevřený úvěrový účet s tím, že o uvedeném byla žalovaná informována a vyzvána k okamžitému splacení. Následně byla pohledávka s účinností ke dni 21.6.2019 postoupena žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.6.2019, což bylo žalované oznámeno. Žalobkyně požaduje uhrazení jistiny ve výši 17.500,12 Kč a poplatků ve výši 200 Kč. Žalobkyně se dále domáhala příslušenství pohledávky v podobě úroků z prodlení ve výši 3% a úroku ve výši 30% (dle úrokového lístku právního předchůdce žalobkyně). Dlužnou částku žalovaná nezaplatila ani na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne 17.4.2020. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu. Ze smlouvy o [anonymizováno] ze dne 3.6.2002 vč. dispozic ze dne 25.9.2003, produktových podmínek spotřebitelského kontokorentnímu úvěru, všeobecných obchodního podmínek, oznámení o převodu dluhu ze dne 15.10.2004 bylo zjištěno, že dne 3.6.2002 byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] uzavřena smlouva o [anonymizováno], kdy pro žalovanou byl zřízen běžný korunový účet č. [bankovní účet] vč. možnosti čerpání kontokorentního úvěru. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy byly dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Všeobecné obchodní podmínky, úrokový lístek a sazebník. Žalovaná byla povinna zajistit, aby její běžný účet vykazoval kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180- dnů čerpání [anonymizováno], a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50% poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Přípisem ze dne 15.10.2004 bylo žalované oznámeno, že došlo k opakovanému porušení sjednaných podmínek, kdy došlo ke zrušení shora uvedené smlouvy s tím, že nepovolený debet ve výši 17.500,12 Kč byl z běžného účtu převeden na nový úvěrový účet č. [bankovní účet] s tím, že byl dále připočten poplatek ve výši 10% z částky ve výši 17.500,12 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu do 29.10.2004. Úrok z nepovoleného debetu činil 30% ročně (uvedené zjištěno z úrokového lístku č. 4/2004 platného od 7.7. 2004). 5. Následně byla pohledávka ve výši 17.700,12 Kč s účinností ke dni 21.6.2019 postoupena žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.6.2019, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 3.7.2019. Uvedené bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.6.2019, vč. přílohy [číslo] potvrzení o zaplacení úplaty ze dne 21.6.2019, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3.7.2019 vč. dokladu o odeslání. 6. Z předžalobní výzvy ze dne 17.4.2020 vč. dokladu o odeslání bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě pohledávky v celkové výši 108.638,84 Kč, a to do 27.4.2020 s tím, že se jednalo o nedoplatek pramenící ze smlouvy ze dne 3.6.2002 uzavřené mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] [příjmení], kdy žalované vznikl na běžném účtu nepovolený debet ve výši 17.500,12 Kč. Žalovaná byla opět upozorněna na postoupení pohledávky ve výši 17.700,12 Kč žalobkyni. A dále byla žalovaná upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky a vznik dalších nákladů. Předmětná výzva byla žalované odeslána prostřednictvím České pošty s.p. dne 17.4.2020. 7. Podle ust. § 3028 odst. 1 NOZ tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Dle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Dle odst. 3 věta prvá NOZ není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. 8. Podle ust. § 708 odst. 1 obch. zák. se smlouvu o běžném účtu zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby. 9. Při právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že je na místě dle ust. § 3028 odst. 3 NOZ použít dosavadní právní předpisy, když účastníci (právní předchůdce žalobkyně) uzavřeli smlouvu o zřízení běžného účtu dle ust. § 708 a násl. obch. zák. a dohodli se na zřízení kontokorentu, když na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně zřídil žalované běžný účet s povoleným kontokorentem a žalovaná se zavázala dodržovat podmínky stanovené smlouvou, tyto však nedodržovala, dostala se do nepovoleného debetu, tento neuhradila. Následně byla dle ust. § 1879 NOZ pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná, žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a proto jí vyhověl. Soud vyhověl žalobě, i pokud jde o příslušenství pohledávky, kterým jsou úroky ve výši 30% ročně z jistiny ve výši 17.500,12 Kč dle ust. 502 obch. zák. a úroky z prodlení z částky ve výši 17.700,12 Kč dle ust. § 517 odst. 2 obč. zák. účinného do 31.12.2012 a v souladu s vl. nař. [číslo] Sb. ve znění k okamžiku prodlení žalované. Úroky a úroky z prodlení náleží žalobkyni ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky tj. od 22.6.2019 do zaplacení. 10. Pro úplnost soud uvádí, že žalovaná byla ve věci zcela pasivní, neprokázala, že by žalobkyni dlužnou částku zaplatila a netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok uplatněný žalobou je vůči ní z hlediska hmotně právního nedůvodný. 11. Výrok II. je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy plně úspěšné žalobkyni soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2.252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17.700,12 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč. 12. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.