18 C 8/2022-38 — Městský soud v Brně

1. Předmět řízení tvoří pohledávka žalobce za žalovaným vzniklá z titulu účastníky uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] [číslo], kterou účastníci uzavřeli dne 29.6.2021 online a na základě které si žalovaný zapůjčil od žalobce částku 5.000 Kč, kdy tento úvěr mu byl převeden na účet dne 29.6.2021, smluvní strany si dohodly smluvní úrok ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny, žalovaný se zavázal uhradit úvěr třemi splátkami nejpozději do 29.9.2021 v celkové výši 9.508 Kč. Žalovaný nedodržel smluvní podmínky, splátky nehradil. Žalobce požaduje úhradu dlužné částky 9.508 Kč, dále z důvodu prodlení kromě zákonného úroku z prodlení také smluvní úrok ve výši 0,1% denně dle splatnosti jednotlivých splátek a dále si účastníci domluvili smluvní pokutu ve výši 0,1% denně za každý den prodlení z částky z neuhrazené jistiny, na jistině nebylo hrazeno ničeho, od 30.7.2021 do 15.10.2021 dluží žalovaný žalobci na smluvní pokutě částku 226,90 Kč. 2. Soud ve věci rozhodoval dle ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání za souhlasu stran na základě listinných důkazů. 3. Ohledně stručného skutkového stavu věci soud na základě listinných důkazů dovodil, že účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] [číslo] dne 29.6.2021, na základě které poskytl žalobce žalovanému bezhotovostní, bezúčelový úvěr ve výši 5.000 Kč, kdy žalovaný se zavázal vrátit žalobci částku 9.508 Kč ve třech splátkách do 29.9.2021, doba trvání byla 92 dní. Žalobce soud doložil také výdajový pokladní doklad, ze kterého se podává převod částky 5.000 Kč na účet žalovaného dne 29.6.2021. Ze splátkového kalendáře pak vyplývá, že žalovaný měl hradit splátky, kdy první ve výši 1.619,07 Kč měla být splatná 29.7.2021, druhá ve výši 1.664,26 Kč do 29.8.2021 a třetí ve výši 1.716,67 Kč do 29.9.2021. Žalobce také doložil všeobecné obchodní podmínky, dále formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, přílohu [číslo] smlouvy o spotřebitelském úvěru – výpočet RPSN. Ze žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru vyplývá, že žalovaný měl být zaměstnán u [právnická osoba] jako plastikář, má základní vzdělání, žije v partnerském soužití, nevyživuje žádné osoby, bydlí v nájmu, v jedné domácnosti jsou dvě osoby, zdroj příjmů 26.000 Kč jako měsíční čistý příjem, výdaje na bydlení, energie, služby 7.000 Kč, na stravu, hygienu a ošacení 4.000 Kč, na dopravu 500 Kč, na telefon 1.000 Kč, celkové měsíční výdaje 12.500 Kč. Dále žalobce doložil výzvu k uhrazení dlužné šátky ze dne 13.8.2021, ze dne 29.9.2021, ze kterých vyplývá, že žalovaný žalobci ničeho neuhradil, neuhradil žádnou splátku úvěru. Žalobce žalovaného upomínal také emailovou upomínkou dne 29.9.2021 s tím, že se jim nepodařilo doručit písemnou upomínku, proto druhou zasílají emailem. Žalovaný žalobci ničeho neuhradil. 4. Podle ust. § 1810 o. z. (z.č. 89/2012 Sb.) se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a závazky z nich vzniklé. 5. Podle § 2048 věta prvá o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 6. Podle § 1841 o. z. se smlouvou o finanční službě pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Při právním posouzení věci soud dovodil, že účastníci uzavřeli dne 29.6.2021 spotřebitelskou smlouvu o úvěru podléhající ust. § 1810 a násl. o. z. a § 2395 a násl. o. z., strany si sjednaly podmínky hrazení úvěru, a to splátky, žalovaný tyto splátky nedodržel, soud dospěl tedy k závěru, že žaloba žalobce je důvodná, a proto jí vyhověl. Vyhověno bylo i pokud jde o požadované úroky z prodlení a smluvené úroky, zákonné úroky z prodlení se opírají o ust. § 1970 o.z. a vl. nař. č. 351/2013 Sb., když počátek prodlení se odvíjí ode dne následujícího po splatnosti příslušné splátky. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšný žalobce má nárok na náhradu nákladů řízení, které u něj spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a v nákladech za právní zastoupení ve věci, které sestávají ze tří úkonů právní služby po 200 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. § 14b (převzetí zastoupení, výzva, žaloba), 3x paušál režijních výloh po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., celkem náklady řízení žalobce představují částku 1.300 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalovanému zaplatit tyto náklady řízení žalobce k rukám jeho advokáta.