19 C 174/2021-35 — Městský soud v Brně

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 16. 3. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 4.550 Kč s úrokem z prodlení. Návrh odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 3.500 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do [datum], následně po prodloužení splatnosti do [datum], a to společně s úrokem ve výši 1.050 Kč. Žalovaný na úvěr neuhradil ničeho. Žalobci vznikl v důsledku prodlení žalovaného podle čl. VII. smlouvy o úvěru nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 3.500 Kč s tím, že celková výše smluvní pokuty je v daném případě omezena částkou 1.750 Kč. Za období od [datum] do [datum] činí celková výše smluvní pokuty 3.832,50 Kč, žalobce v souladu s limitací požaduje na smluvní pokutě částku 1.750 Kč. Žalobce dále požaduje v souladu s čl. VII. smlouvy o úvěru náklady za mimosoudního vymáhání ve výši 2.101 Kč. Úvěr byl předán k vymáhání inkasní [právnická osoba] a.s., které žalovaný uhradil částku celkem 1.000 Kč, jež byla žalobcem započtena na vzniklé náklady za vymáhání v celkové výši 3.101 Kč. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani přes předžalobní výzvu ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] jíž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 3.500 Kč a žalovaný se zavázal jej vrátit spolu s úrokem ve výši 1.050 Kč nejpozději do [datum]. V souladu se smluvním ujednáním požádal žalovaný o prodloužení splatnosti úvěru, kdy nově byl úvěr splatný do [datum]. Žalovaný však na úvěr ničeho neuhradil. V čl. VII. odst. [číslo] smlouvy byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení ve výši 0,1 % z nesplacené jistiny úvěru za každý den prodlení. Smluvní pokuta byla omezena do výše součinu čísla 0,5 z celkové výše úvěru. Strany si sjednaly, že věřitel může před případným soudním vymáháním pohledávek učinit pokus o mimosoudní vymožení dlužných částek. V čl. VII. smlouvy o úvěru náleží věřiteli v případě, kdy je žalovaný v prodlení s úhradou částky více než 30 kalendářních dnů, částka 2.401 Kč představující náklady na předání úvěru k mimosoudnímu vymáhání. K tomu žalobci náleží náklady mimosoudního vymáhání vzniklé prostřednictvím třetí osoby, jež činí dle smlouvy za prvních 14 dní částku 700 Kč. Dne [datum] byl žalovanému úvěr ve výši 3.500 Kč vyplacen převodem na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný coby dlužník z uzavřené smlouvy o úvěru ve § 2395 občanského zákoníku, porušil svoji povinnost plynoucí mu z této smlouvy, když řádně a včas nevrátil poskytnutou částku se sjednaným úrokem, ačkoliv žalobce jako úvěrující svoji smlouvou převzatou povinnost vůči žalovanému splnil, když mu poskytl sjednaný úvěr. Vzhledem k tomu, že žalovaný v rámci řízení neprokázal, že by žalobci dlužnou částku zaplatil a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobci částku ve smluvně sjednané výši 4.550 Kč (3.500 Kč jistina úvěru, 1.050 Kč sjednaný úrok). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s vrácením poskytnutého úvěru, je v souladu s čl. VII. odst. [číslo] smlouvy dále povinen zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši 3.500 Kč a to [datum] do [datum]. S ohledem na sjednanou limitaci smluvní pokuty (součin čísla 0,5 z celkové výše úvěru), tak náleží žalobci na smluvní pokutě částka 1.750 Kč. Dále dle čl. VII. smlouvy o úvěru je žalovaný povinen uhradit žalobci též náklady na mimosoudní vymáhání ve výši 2.101 Kč, jež mu vznikly v souhrnné částce 3.101 Kč (2.401 Kč a 700 Kč) a od nichž žalobce odečetl částku uhrazenou žalovaným v rámci vymáhání ve výši 1.000 Kč. Žalovaný je současně povinen v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., zaplatit žalobci úrok z prodlení z dlužné částky 4.550 Kč v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti dluhu ([datum]) do zaplacení. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl tak, že přiznal plně úspěšnému žalobci náhradu nákladů v souladu s ustanovením § 142 o. s. ř. v částce celkem 1.000 Kč. Náhrada nákladů řízení se skládá z částky 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a dále náklady řízení žalobce sestávají z paušální náhrady nákladů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a dle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., coby nezastoupenému účastníkovi řízení, a to za dva úkony (výzva k plnění, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) po 300 Kč Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., platební místo podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 9. V souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.