20 C 149/2021-40 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se návrhem došlým soudu 16.12.2020 domáhal zaplacení nedoplatku ze smlouvy o úvěru, který uzavřel žalovaný dne 11.11.2016 se společností [právnická osoba], kdy část této společnosti byla převedena ve prospěch společnosti [právnická osoba] a dne 11.12.2019 postoupená žalobci. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn. Spotřebitelský úvěr byl poskytnut ve výši 20 000 Kč s tím, že mělo být splaceno 33 800 Kč ve 13. splátkách, a to do 6.12.2017. Žalovaná částka je pak tvořena úrokem z úvěru ve výši 2 435 Kč, poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 4 765 Kč. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. Doručení žaloby bylo na úřední adresu, uvedenou v Centrální evidenci obyvatel. Rovněž doručení k jednání bylo doručeno vyvěšením a zástupce žalobce se k nařízenému jednání nedostavil a omluvil se. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, ze kterých má za prokázáno, že smlouva o úvěru [číslo] [rok] [číslo], uzavřená mezi žalovaným a společností [právnická osoba] [obec] dne 11.11.2016, kdy součástí je smlouva rozhodčí ze stejného data a předpis splácet úvěru a žádost o poskytnutí úvěru pro posouzení bonity klienta. Z těchto listin soud učinil následující skutková zjištění: žalobce poskytl žalovanému částku 20 000 Kč s tím, že bude vrácena částka 34 400 Kč, zaplacená ve 13. měsíčních splátkách po 2 600 Kč, RPSN činí 187,6 % a výpůjční úroková sazby úvěru je 25,85 %. K ověření úvěruschopnosti byla předložena pracovní smlouva žalovaného u společnosti [právnická osoba] na funkci skladníka, kdy žalovaný má příjem podle výplatního lístku 18 362 Kč čisté mzdy (za září 2016), z nájemní smlouvy vyplývá, že za nájem bytu na ulici [ulice] [číslo] hradí [jméno] [příjmení] nájem a zálohy 12 000 Kč, což je doloženo příjmovými doklady za srpen a září a říjen 2016, kdy o jde o přítelkyni žalovaného. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dopisem ze dne 26.2.2020 (důkaz dopisem a podacím lístkem pošty). Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že žaloba je důvodná pouze zčásti, právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli podle § 2395 a následujících občanského zákoníku zákona číslo 89/2012 Sb., smlouvu o úvěru, kdy žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, kdy tento měl splatit ve 13. splátkách po 2 600 Kč do 6.12.2017. Žalovaný na dluh nic neuhradil. Soud žalobě vyhověl pouze v částce, týkající se poskytnuté jistiny se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky ve výši úroku z prodlení podle vládního nařízení 351/2013 Sb.. Pokud se týká vyčísleného úroku z úvěru a poplatku za vyhodnocení úvěru, kdy v částce, kdy žaloba zamítnuta zde má soud za to, že žaloba není důvodná, neboť žalobce, respektive jeho právní předchůdce dostatečně nezkoumal úvěryschopnost žalovaného ve smyslu § 9 odst. 1 zákona číslo 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, kdy je zřejmé, že byl zkoumán sice příjem žalovaného, avšak výdaje na bydlení jsou ve vztahu k příjmu takové, že je zřejmé, že žalovaný nebude moci úvěr splácet řádně. Příjem po odečtení plateb na bydlení, jídlo a běžné potřeby je ke splácení splátek nedostatečný. Z těchto důvodů tedy soud shledal žalobu důvodnou pouze ve výši, týkající se zaplacené jistiny a zákonného úroku. 3. Při rozhodování o nákladech řízení soud vycházel z úspěšnosti účastníka řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobce byl úspěšný v částce 20 000 Kč, což je 73,53 %, žalovaný byl úspěšný v částce 7 200 Kč, což je 26,47 %, po odečtení úspěchu a neúspěchu pak je žalobce úspěšný ze 47,06 % Náklady řízení u žalobce jsou činěny soudním poplatkem zaplaceným ve výši 991 Kč a dále odměna advokáta podle vyhl.č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, kdy tyto úkony byly činěny za převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní výzvy 3 úkony po 2 220 Kč a 3x 300 Kč režijní paušál včetně 21 % DPH, celkem 10 235,60 Kč a z toho 47 % činí 4 810,73 Kč, zaokrouhleně 4 811 Kč Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř..