20 C 151/2022-70 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobci částku 24 648,71 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 28. 3. 2008 uzavřel s žalovanou právní předchůdce žalobce [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] (dále jen„ předchůdce žalobce“) úvěrovou smlouvu na základě které žalovaná obdržela 50 000 Kč. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že není schopna nedoplatek uhradit. Žalovaná poté navrhla soudu žalobu zamítnout z důvodu, že žalobce nárok neprokázal. Soud se nejprve zabýval tím, zda byla smlouva o úvěru mezi žalovanou předchůdcem žalobce. Ze smlouvy ze dne 28. 3. 2008 soud zjistil, že žalovaná uzavřela smlouvu o úvěru s předchůdcem žalobce, když i sama žalovaná potvrdila, že na této smlouvě se nachází její podpis. Soud se poté v rámci dokazování zabýval tím, zda předchůdce žalobce poskytnul žalované úvěr ve výši 50 000 Kč, kdy o tomto nebyl ve spise založený žádný důkaz. Na jednání dne 1. 11. 2022 vyšlo najevo, že v řízení nebylo prokázáno čerpání (poskytnutí) úvěru ve výši 50 000 Kč předchůdcem žalobce žalované. Soud však nemohl žalobce poučit podle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, když se žalobce na jednání dne 1. 11. 2022 nedostavil žalobce ani jeho právní zástupce. V řízení nebylo prokázáno, že by předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 50 000 Kč. Skutková zjištění z dalších provedených důkazů soud v tomto rozsudku neuvádí, jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by žalobce (předchůdce žalobce) poskytl úvěr žalované. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, avšak nebylo prokázáno, že by žalovaná obdržela peněžní prostředky na základě této smlouvy. Soud proto žalobu zamítl. Když je podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nutné pro povinnost žalované vrátit peníze z úrokem předpoklad poskytnutí úvěru. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalovaná byla zcela úspěšná, ale náhrady nákladů řízení se vzdala, a proto soud rozhodl, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení.