20 C 82/2022-21 — Městský soud v Brně

Žalobce se svojí žalobou domáhá vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaná byla zavázána k zaplacení částky 10 915 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého žalobcem na základě smlouvy ze dne 23. 6. 2020 ve výši 9 000 Kč. Žalovaná se vedle jistiny zavázala uhradit žalobci poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 750 Kč a poplatek ve výši 165 Kč za sjednanou volitelnou službu„ [anonymizováno]“ Ve skutkových tvrzeních dále žalobce uvedl, že smlouva byla uzavřena skrze internetové stránky [webová adresa], 9 000 Kč bylo poskytnuto na účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se účastníci nedostavili, žalobce se z jednání omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Soud tak v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř., jednal v nepřítomnosti účastníků. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím dílčím skutkovým závěrům. Z listiny označené„ smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne 23. 6. 2020“ soud zjistil, že toho dne měla být uzavřena mezi žalobcem a žalovanou smlouva o úvěru, na základě které se měl žalobce zavázat poskytnout žalované úvěr ve výši 9 000 Kč. V této listině je dále uvedeno, že celková výše poplatku za sjednání úvěru činí 1 750 Kč, dále poplatek za volitelné služby ve výši 165 Kč s datem splatnosti 23. 7. 2020. Z potvrzení o platbě vydané [právnická osoba] soud zjistil, že dne 23. 6. 2020, byla poukázána na účet žalovaného, částka 9 000 Kč. Z přípisu zástupce žalobce ze dne 11. 6. 2021 a podacího lístku z téhož data soud zjistil, že žalobce žalovanou před podáním žaloby vyzval k úhradě dlužné částky do tří dnů. Žalobce v žalobě netvrdil a k důkazu neoznačil a nedoložil žádné listiny, kterými by prokázal, že před uzavřením smlouvy prověřil úvěruschopnost žalované. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva ze dne 23. 6. 2020. V řízení však bylo prokázáno, že žalobce na účet žalované zaslal částku 9 000 Kč. To znamená, že žalobce splnil svoji smluvní povinnost poskytnout úvěr žalované, kdy žalovaná však žalobci ničeho nevrátila. Soud ji proto zavázal k uhrazení částky 9 000 Kč co by jistiny úvěru a 1 915 Kč co by poplatku sjednaného v úvěrové smlouvě. Soud dále přiznal zákonný úrok z prodlení z žalované částky podle § 1970 občanského zákoníku dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce byl ve věci úspěšný. Náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, dále v odměně za právní zastoupení a to tři úkony právní pomoci po 300 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč dle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. + DPH ve výši 21 %, tj. úhrnem 2 252 Kč.