21 C 203/2022-35 — Městský soud v Brně

Žalobou z 17.3.2022 domáhala se žalobkyně úhrady žalované částky jako příspěvku hrazeného provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla dle zák. 168/1999 Sb. a poplatku za mimosoudní uplatnění práva, a to ve vztahu k nepojištěnému vozidlu [registrační značka] za tři období: od 1.11.2019 do 29.2.2020 (17.545,00 Kč), od 1.3.2020 do 30.6.2020 (17.690,00 Kč) a od 24.7.2020 do 30.9.2020 (10.005,00 Kč). Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Dle § 115a zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) bylo v řízení rozhodováno bez nařízení jednání na základě listinných důkazů doložených žalobkyní, a to i přes částečné zamítnutí žaloby, jejímž důvodem nebylo neunesení břemene tvrzení či důkazního břemene ze strany žalobkyně, ale nesplnění zákonných podmínek pro vymáhání části žalovaného nároku. Pokud jde o vlastnictví vozidla [registrační značka], dle výpisu z registru silničních vozidel je jako vlastník a provozovatel vozidla od 30.12.2009 dosud evidován [jméno] [příjmení] – ten nereagoval na výzvu soudu, aby doložil převod či přechod vlastnického práva k vozidlu na jinou osobu. Žalobkyně doložila kupní smlouvu, v níž prodávající [jméno] [příjmení] prohlásil, že je výlučným vlastníkem uvedeného vozidla a vlastnické právo k němu převedl na žalovaného jako kupujícího; vlastnické právo na žalovaného přešlo ke dni 15.12.2018. Z výzev, upomínek a dokladů o odeslání vzal soud za prokázáno, že žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzván k úhradě příspěvku dle § 4 zák. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla za shora uvedené vozidlo, a to a) výzvou z 29.4.2021 za období od 1.11.2019 do 29.2.2020 v částce 17.545,00 Kč a nákladů uplatnění nároku v částce 300,00 Kč; úhrada byla upomínána upomínkou z 4.8.2021, b) výzvou z 29.4.2021 za období od 1.3.2020 do 30.6.2020 v částce 17.690,00 Kč a nákladů uplatnění nároku v částce 300,00 Kč; úhrada byla upomínána upomínkou z 4.8.2021, c) výzvou z 22.7.2021 za období od 24.7.2020 do 30.9.2020 v částce 10.005,00 Kč – ve výzvě nebyly nárokovány náklady uplatnění nároku, které byly vyčísleny až v upomínce z 27.10.2021. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná do všech tří nárokovaných příspěvků a dvou nákladů na uplatnění nároku po 300,00 Kč. V řízení žalovaný nerozporoval tvrzení žalobkyně o tom, že je vlastníkem a provozovatelem shora uvedeného vozidla, neprokázal, že by k vozidlu bylo sjednáno pojištění odpovědnosti dle zákona 168/1999 Sb., přičemž žalobkyně mu adresovala za tři shora uvedená období výzvu k úhradě příspěvku dle § 4 citovaného zákona, přičemž všechny výzvy obsahovaly náležitosti dle § 4 odst. 7 včetně lhůty k úhradě, odpovídající tomuto ustanovení, s výjimkou výzvy z 22.7.2021, která neobsahovala vyčíslení nákladů kanceláře. Výše příspěvku byla vždy vypočtena dle § 4 odst. 3 v sazbách dle § 2 vyhlášky 205/1999 Sb., § 1970 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník a vládnímu nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. Soud proto do výše nárokovaného příspěvku a k němu se vztahujícímu úroku z prodlení žalobě vyhověl, stejně tak do dvou nákladů uplatnění pohledávky dle § 4 odst. 4 citovaného zákona, uplatněných výzvami z 29.4.2021. Pokud jde o nárok na náklady uplatnění pohledávky, uplatněné výzvou z 22.7.2021, zde byla žaloba do částky 300,00 Kč, představující náklady, zamítnuta. Podle § 4 odst. 6 zákona 168/1999 Sb. povinnost zaplatit tyto náklady zaniká, jestliže žalobkyně neodešle do jednoho roku od vzniku povinnosti zaplatit příspěvek osobě povinné výzvu dle odstavce 7. Tato výzva pak má obligatorní náležitosti, mezi které (§ 4 odst. 7) patří i vyčíslení nákladů kanceláře; výzva navíc musí obsahovat veškeré další náležitosti, včetně lhůty k úhradě. Výzva ze strany žalobkyně datovaná 22.7.2021 však neobsahovala uvedení nákladů, neboť ty byly uplatněny až upomínkou z 27.10.2021, která však co do svého obsahu neodpovídá požadavkům § 4 odst. 7 zákona 168/1999 Sb. Jinak řečeno, žalobkyně v tomto jednom případě nesplnila povinnost uplatnit náklady výzvou, odeslanou dle § 4 odst. 7 citovaného zákona, a nárok na úhradu těchto nákladů jí tak nevznikl. Soud proto do částky 300,00 Kč s příslušenstvím žalobu zamítnul. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy žalovaný jako procesně neúspěšný účastník byl zavázán k úhradě nákladů řízení v plné výši, neboť neúspěch žalobkyně představuje méně než 1 % žalované částky. Náklady řízení spočívají v uhrazeném soudním poplatku 1.846,00 Kč a nákladech právního zastoupení dle vyhl. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů (při aplikaci § 14b vyhlášky) za tři úkony po 500,00 Kč (převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva), 3x rež. paušál po 100,00 Kč, včetně 21% DPH 3.988,00 Kč.