21 C 239/2022-22 — Městský soud v Brně

Žalobou z 18.4.2022 domáhala se žalobkyně úhrady žalované částky jako příspěvku hrazeného provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla dle zák. 168/1999 Sb. (do částky 3.010 a 992,00 Kč) a poplatku za mimosoudní uplatnění práva (2x 300,00 Kč). Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Dle § 115a zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) bylo v řízení rozhodováno bez nařízení jednání na základě listinných důkazů doložených žalobkyní. Z výzvy z 9.9.2019 a dokladu o odeslání vzal soud za prokázáno, že žalovaná byla ze strany žalobkyně vyzvána k úhradě příspěvku dle § 4 zák. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a to za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od 24.5.2019 do 24.7.2019 v částce 992,00 Kč a nákladů uplatnění nároku v částce 300,00 Kč, a to do 30 dnů od doručení výzvy. Z upomínky z 14.11.2019 a 17.1.2020 vzal soud za prokázáno, že žalovaná byla opakovaně upomínána o úhradu dlužné částky, přičemž poslední upomínka obsahovala současně upozornění na následné řešení sporu soudní cestou. Z výpisu z evidence silničních vozidel vzal soud za prokázáno, že žalovaná je jako vlastník i provozovatel vozidla evidována od 5.10.2015 dosud. Z výzvy z 11.3.2021 a dokladu o odeslání vzal soud za prokázáno, že žalovaná byla ze strany žalobkyně vyzvána k úhradě příspěvku dle § 4 zák. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a to za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od 26.10.2019 do 19.1.2020 v částce 3.010,00 Kč a nákladů uplatnění nároku v částce 300,00 Kč, a to do 60 dnů od doručení výzvy. Z upomínky z 17.6.2021 a 16.7.2021 vzal soud za prokázáno, že žalovaná byla opakovaně upomínána o úhradu dlužné částky, přičemž poslední upomínka obsahovala současně upozornění na následné řešení sporu soudní cestou. Z výpisu z evidence silničních vozidel a kupní smlouvy vzal soud za prokázáno, že jako vlastník i provozovatel vozidla je od 21.10.2019 dosud evidována [jméno] [příjmení], která kupní smlouvou z 25.10.2019 převedla vlastnické právo k vozidlu na žalovanou. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení žalovaná nerozporovala tvrzení žalobkyně o tom, že je provozovatelem shora uvedených vozidel, což je prokazováno i výpisy z registru silničních vozidel a kupní smlouvou z 25.10.2019. Žalovaná neprokázala, že by k vozidlům bylo sjednáno pojištění odpovědnosti dle zákona 168/1999 Sb., přičemž žalobkyně jí adresovala výzvy k úhradě příspěvku dle § 4 citovaného zákona, která obsahovala náležitosti dle § 4 odst. 7 včetně lhůty k úhradě, odpovídající tomuto ustanovení. Výše příspěvku byla vypočtena dle § 4 odst. 3 v sazbách dle § 2 vyhlášky 205/1999 Sb., árok na náklady uplatnění vyplývá z § 4 odst. 4 zákona 168/1999 Sb. a jeho výše je stanovena dle § 2a vyhlášky 205/1999 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně nárokovaného úroku z prodlení (§ 1970 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník, vládní nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení). Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. byla žalovaná jako procesně neúspěšný účastník zavázána k úhradě nákladů řízení, spočívajících v uhrazeném soudním poplatku 400,00 Kč a nákladech právního zastoupení dle vyhl. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů (při aplikaci § 14b vyhlášky) za tři úkony po 200,00 Kč (převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva), 3x rež. paušál po 100,00 Kč, včetně 21% DPH 1.489,00 Kč.