ECLI: ECLI:CZ:MSBR:2022:21.C.300.2021.1 Datum: 2022-01-26 Předmět: zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím - zápůjčka Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ z. č. 257/2016 Sb."] ["peněžité plnění""smlouva o úvěru"]
O co šlo: zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím - zápůjčka (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ z. č. 257/2016 Sb."])
Žalobou z 31.7.2021 domáhala se žalobkyně úhrady žalované částky jako nesplacené jistiny úvěru a příslušenství, kdy úvěr byl žalovanému poskytnut společností [právnická osoba], která následně pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni; žalovaný na úvěr uhradil toliko částku 1.800,00 Kč, která byla věřitelem započtena na sjednané příslušenství. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Dle § 115a zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) bylo ve věci rozhodováno bez nařízení jednání, přičemž soud podotýká, že částečné zamítnutí žaloby ohledně nárokovaného příslušenství vyplývá z právní úpravy spotřebitelských úvěrů, nikoliv z případného neunesení břemene tvrzení či důkazního břemene ze strany žalobkyně.
Z níže uvedených listinných důkazů vzal soud za prokázán následující skutkový stav:
Dne 5.1.2018 žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které stvrdil převzetí úvěrové jistiny 15.000,00 Kč v hotovosti a zavázal se uhradit nad její rámec celkovou částku 12.000,00 Kč, tj. celkem 27.000,00 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 450,00 Kč. V bodě 1.4. smlouvy byla sjednána úroková sazba 32,15 % ročně, přičemž pro dobu sjednaného splácení byl úrok stanoven kapitalizovanou částkou 3.000,00 Kč. V souvislosti s posouzením své úvěruschopnosti žalovaný poskytl věřiteli údaje o své osobě, kdy doložil nájemní smlouvu, pracovní smlouvu a doklady o výši své mzdy v rozmezí 14.530,00 Kč až 17.460,00 Kč (viz nájemní smlouva, pracovní smlouva a příjmové pokladní doklady). S ohledem na to, že soudu je známo, že žalovaný v rámci svého trestního stíhání v r. 2018 uváděl, že je bez pracovního poměru, dotázal soud tvrzeného zaměstnavatele, uvedeného na příjmových pokladních dokladech a pracovní smlouvě – ten sdělil (viz přípis z 14.12.2021 a 3.1.2022), že žalovaného nezná, tento nikdy v jeho firmě nepracoval, neboť neměl nikdy žádné zaměstnance; poté, co mu soud poskytnul kopie dokladů, které měly osvědčovat pro poskytnutí úvěru pracovní poměr žalovaného, sdělil [jméno] [příjmení], že se jedná o zfalšované razítko i doklady. Z přehledu plateb vyplývá, že žalovaný uhradil na splátkách úvěru 1.800,00 Kč. Oznámením z 12.2.2021 sdělil věřitel žalovanému, že pohledávku za ním postoupil žalobkyni.
Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná do nárokované jistiny, části úroku z úvěru a do úroku z prodlení. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel a žalovaný uzavřeli úvěrovou smlouvu v režimu zákona 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ). Věřitel náležitě v souladu s § 86 zákona posoudil úvěruschopnost žalovaného, když předložené doklady dávaly předpoklad pro závěr, že je schopen svým závazkům ze smlouvy dostát. Skutečnost, že žalovaný tyto doklady zfalšoval, nic nemění na dodržení zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného, neboť věřitel takové jednání ze strany žalovaného nemohl předvídat. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně nárokuje jistinu úvěru a úrok z úvěru (a i ten v sazbě nižší než bylo sjednáno), nezabýval se soud v návaznosti na judikaturu případnou platností smluvního ujednání o příslušenství úvěrové jistiny, přesahující obecně akceptovanou míru 30 % úvěrové jistiny. Soud proto do žalované jistiny žalobě vyhověl. Pokud jde o úrok z úvěru, s ohledem na limit, stanovený v § 122 odst. 4 ZSÚ, soud přiznal nárokovaný úrok z úvěru pouze za prvních 90 dní prodlení, tj. za dobu od 2.3.2019 do 30.5.2019, za další období až do zaplacení pak přiznal žalobkyni úrok, jak je stanoven v uvedeném zákonném ustanovení, a ve zbytku žalobu ohledně úroku z úvěru zamítnul. V plném rozsahu pak byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení dle § 1970 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník a vládního nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení.
Podle § 142 odst. 3 o.s.ř. byl žalovaný zavázán k úhradě nákladů řízení v plné výši, neboť zamítavý výrok se týká pouze části nárokovaného příslušenství. Náklady řízení sestávají z uhrazeného soudního poplatku 800,00 Kč a z nákladů právního zastoupení dle vyhl. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů (při aplikaci § 14b) za tři úkony (převzetí zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby) po 300,00 Kč, včetně tří režijních paušálů po 100,00 Kč a 21% DPH celkem 2.252,00 Kč.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.