21 C 68/2022-57 — Městský soud v Brně

Žalobou z 14.3.2022 domáhala se žalobkyně jako insolvenční správkyně dlužníka [jméno] [příjmení] úhrady žalované částky s odůvodněním, že M. [příjmení] realizoval na základě dohody s žalovanou opravu automobilu žalované, tuto mu vyúčtoval částkou 13.541,00 Kč, která však nebyla uhrazena. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s odůvodněním, že v předmětné době bylo vozidlo pronajaté zákazníkovi žalované a pokud opravu objednal nájemce, je za její úhradu odpovědný on. Dále uváděl, že pana [příjmení] žalovaná nezná, nic si u něj neobjednala. Z výpisu z registru silničních vozidel vzal soud za porkázáno, že žalovaná je od 23.10.2019 evidována jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka]. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázáno, že tento byl jako OSVČ ve smluvní vztahu se společností [právnická osoba], od které měl k dispozici předmětné vozidlo. Vozidlo však fakticky přebíral od žalované a pro případ poruchy na vozidle dostal kontakt na pana [příjmení]. Za situace, kdy se vozidlo v [obec] porouchalo, proto kontaktoval pana [příjmení] s dotazem, zda má vozidlo nechat odtáhnout do Brna nebo nechat opravit přímo v Ostravě Pan [anonymizováno] požádal o zajištění opravy v Ostravě, proto svědek kontaktoval pana [příjmení], kterého zná, a ten vozidlo opravil. Z protokolu o diagnostice a výpovědi pana [příjmení] vzal soud za prokázáno, že vozidlo do opravy přivezl pan [příjmení], pan [příjmení] provedl diagnostiku a zjistil závady vozidla, poté telefonicky komunikoval s panem [příjmení], neboť mu nabídl dvě varianty opravy, a to s originálními náhradními díly, které však byly dražší, nebo s levnější variantou. Pan [anonymizováno] se rozhodl pro levnější variantu s odůvodněním, že jeho prioritou je oprava vozidla tak, aby bylo pojízdné a mohlo být dále pronajímáno. Po provedené opravě zaslal fakturu žalované, jejíž údaje obdržel od pana [příjmení]. Z listiny nazvané zakázka [číslo], výdejky materiálu, dodacího listu, rozpisu výkonů a výpovědi M. [příjmení] vzal soud za prokázáno, že vozidlo bylo opraveno za použití materiálu, vymezeného v dodacím listu, samotné výkony jsou účtovány v souladu s ceníkem firmy pana [příjmení], když tuto cenu pan [příjmení] konzultoval telefonicky s panem [příjmení], který ji odsouhlasil. Z výdejky materiálu, faktury a upomínky vzal soud za prokázáno, že M. [příjmení] vyúčtoval cenu opravy celkovou částkou 8.041,04 Kč za materiál, který účtoval v nákupních cenách, 3.150,00 Kč za práce, včetně DPH 13.541,00 Kč. Z výpovědi M. [příjmení] a svědka [příjmení] a dále z SMS komunikace vzal soud za prokázáno, že M. [příjmení] úhradu faktury urgoval u pana [příjmení] i pana [příjmení], oba, tj. jak pan [příjmení], tak i pan [příjmení], byli ze strany pana [příjmení] opakovaně ubezpečováni o snaze fakturu uhradit, kdy pan [příjmení] uváděl, že nechce zůstat nikomu nic dlužen. Tento postoj pana [příjmení] vyplývá i z SMS komunikace. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že svědek [příjmení] užíval předmětné vozidlo na základě smluvního vztahu mezi žalovanou, která je vlastníkem a provozovatelem vozidla, a firmou [právnická osoba], s níž byl svědek v obchodním vztahu. S touto skutečností, tj. s užíváním vozidla svědkem [příjmení], byla srozuměna i žalované, od které svědek vozidlo přebíral a obdržel přitom kontakt na jednatele žalované pana [příjmení] pro případ poruchy na vozidle. Poté, co se vozidlo v Ostravě porouchalo, byla to žalovaná, jednající svým jednatelem panem [příjmení], která svědka pověřila zajištěním opravy vozidla. Opravce p. [příjmení] poté po provedení diagnostiky a zjištění závad jednal telefonicky s panem [příjmení], s nímž dohodl jak opravu vozidla včetně druhu použitého materiálu (levnější varianta oproti originálním náhradním dílům) a jednal s ním i o ceně vozidla. Mezi M. [příjmení] a žalovanou tak byla uzavřena smlouva o dílo dle § 2586 an. zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále o.z.), kdy obsahem smluvní povinnosti M. [příjmení] byla oprava vozidla za použití druhu náhradních dílů, zvolených žalovanou, a tomu odpovídající závazek žalované opravu uhradit. Skutečnost, že žalovaná byla takto srozuměna s opravou vozidla a tuto požadovala, vyplývá z výpovědi M. [příjmení] i svědka [příjmení], rozsah použitých náhradních dílů vyplývá ze shora uvedených listinných důkazů. Žalovaná obdržela vyúčtování opravy, což vyplývá z výpovědi M. [příjmení], svědka [příjmení] i SMS komunikace, opakovaně ubezpečovala oba jmenované o úmyslu a snaze opravu uhradit, tj. nerozporovala ani její provedení ani vyúčtovanou cenu. Lze tak uzavřít, že žalovaná nesplnila svou povinnost úhrady ceny díla, spočívajícího v opravě jejího vozidla, kterou realizoval M. [příjmení] na výslovnou žádost a se souhlasem žalované, která rozhodla o realizaci opravy, druhu použitého materiálu a byla srozuměna s cenou opravy, kterou nikdy nerozporovala. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně úroku z prodlení (§ 1970 o.z., vládní nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení). Podle § 142 odst. 1 zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) byla žalovaná jako procesně neúspěšný účastník zavázána k úhradě nákladů řízení, a to nákladů nezastoupeného účastníka dle vyhlášky 254/2015 Sb. za tři úkony (sepis žaloby, vyjádření a účast u jednání) po 300,00 Kč a cestovné na trase Praha – Brno a zpět (při délce trasy 2x 208 km, spotřebě dle technického průkazu, ceně paliva dle dokladu a výše náhrad 4,7 Kč za 1 km) v částce 2x 1.515,61 Kč, s připočtením 21% DPH 825,57 Kč celkem 4.756,78 Kč. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. byla dále žalovaná zavázána k úhradě nákladů státu, a to svědečného svědka [příjmení] v částce 2.838,90 Kč.