2116 C 37/2021-41 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 13. 12. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 113.567,52 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého žalovanému na základě Žádosti/ Smlouvy o poskytnutí úvěru ze dne 24. 2. 2005 (dále jen„ smlouva“). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce [právnická osoba], [IČO] byl ke dni [datum] zrušen bez likvidace v důsledku přeshraniční fúze sloučením a nástupnickou společností se stal žalobce. Žalovaný s právním předchůdcem žalobce uzavřel dne 24. 2. 2005 smlouvu o úvěru, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné podmínky spotřebitelského úvěru (dále jen„ VP“). Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce. Žalovaný ke dni 20. 9. 2021 vyčerpal z úvěrového rámce částku ve výši 312.656,04 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši minimálně 5 % z poskytnuté částky splatnými k 10. dni kalendářního měsíce, od září 2014 pak k 17. dni příslušného měsíce. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68 %. Žalovaný se současně zavázal v rámci pravidelných měsíčních splátek hradit pojistné ve výši 2,99 % z měsíční splátky. Od 1. 5. 2021 pak bylo pojistné navýšeno na 8,49 % z měsíční splátky úvěru. Žalovaný se se svým plněním dostal do prodlení, když žalobci řádně a včas neuhradil splátky za období od dubna do října 2021. Z dopisu ze dne 20. 9. 2021 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dosud splatného dluhu ve lhůtě 30 dnů s upozorněním na možnost odstoupení od smlouvy a zesplatnění celého úvěru, nebude-li dlužná částka uhrazena. Žalovaný ničeho nezaplatil, z tohoto důvodu žalobce v souladu se smlouvou a článkem III.6. VP od smlouvy odstoupil a celý úvěr prohlásil za splatný ke dni 30. 11. 2021, o čemž žalovaného informoval dopisem ze dne 25. 10. 2021, ve kterém jej současně vyzval k úhradě dlužné částky. Dlužná částka sestává z jistiny ve výši 99.740,52 Kč, úroku ve výši 10.053,40 Kč představujícího úrok, jenž měl být uhrazen v rámci plateb běžných měsíčních splátek v období od dubna do října 2021, dlužného pojistného ve výši 1.698 Kč, nákladů za upomínky ve výši 800 Kč a smluvní pokuty za prodlení se splácením úvěru ve výši 8 % z každé částky, s jejímž splacením se žalovaný dostal do prodlení více než 30 dnů, a od 1. 12. 2016 0,1 % denně ze splátky v prodlení v celkové výši 1.275,60 Kč dle článku V.-3. VP. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani na základě předžalobní upomínky právní zástupkyně žalobce ze dne 1. 12. 2021. 5. V projednávaném sporu nejde o právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Soud proto v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník posuzoval daný závazkový vztah podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen„ obchodní zákoník“) a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) ve znění do 31. 12. 2013, neboť se jedná o právní poměr vzniklý před 1. 1. 2014. 6. Dle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle § 502 odst. 1 věty prvé obchodního zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené 8. Dle § 517 odst. 2 občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 9. Dle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. ve znění ke dni splatnosti dlužné částky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Dle § 544 odst. 1 občanského zákoníku sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. 11. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o úvěru dle § 497 a násl. obchodního zákoníku. Žalovanému byl právním předchůdcem žalobce poskytnut revolvingový úvěr, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úroky, poplatky a pojištěním. Žalovaný svoji smluvní povinnost porušil, když splátky řádně a včas nehradil. V důsledku porušování smluvních povinností ze strany žalovaného žalobce celý úvěr ke dni 30. 11. 2021 zesplatnil a nárokoval jeho jednorázovou úhradu. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobci vzniklo právo na úrok z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalovaný v rámci řízení neprokázal, že by žalobci dlužnou částku zaplatil a ani jinak tvrzení žalobce nerozporoval, soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 113.567,52 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 103.514,12 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v částce 22.136,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5.136 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT”). Z tarifní hodnoty ve výši 103.514,12 Kč činí sazba za jeden úkon právní služby částku 5.260 Kč. Soud přiznal náhradu nákladů za 2,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, jednoduchá výzva k plnění § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h) AT). Dále byla žalobci přiznána paušální částka jako náhrada výdajů ve výši 300 Kč za každý z úkonů právní služby (§ 13 odst. 4 AT). Právní zástupkyně žalobce je plátcem DPH, proto byla částka 14.050 Kč navýšena o 21 % DPH, tj. o částku 2.950,50 Kč. 13. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.