229 C 5/2022-43 — Městský soud v Brně

Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalované zaplacení smluvní pokuty 27 460 Kč s úrokem z prodlení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky specifikovanými ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že žalobkyně a žalovaná, kdy obě jednaly jako podnikatelé při podnikatelské činnosti, dne [datum] uzavřely písemně tzv. rámcovou smlouvu, a následně v rámci ní dne [datum] uzavřeli ústně smlouvu o výpůjčce, kterou žalobkyně přenechala žalované předmět výpůjčky – komponenty výčepního zařízení, blíže specifikované v dodacím listu, na který žalobkyně odkázala, a zavázal se jí umožnit jeho dočasné bezplatné užívání, a žalovaná se zavázala jej vrátit do 30 dnů od výzvy žalobkyně k vrácení, nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Strany si dále ve smlouvě ujednaly, že pokud je žalovaná s vrácením předmětu výpůjčky v prodlení delším než 30 dnů, je povinna zaplatit smluvní pokutu odpovídající hodnotě věcí tvořících předmět výpůjčky, přičemž hodnotou se rozumí hodnota uvedená v dodacím listu, se splatností uplynutím výše uvedené lhůty. Žalobkyně vypověděla smlouvu výpovědí ze dne [datum], která došla žalované. Žalovaná však předmět výpůjčky nevrátila, smluvní pokutu nezaplatila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Dle § 115a o. s. ř. k projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z výpisů z obchodního rejstříku, rámcové smlouvy ze dne [datum], obchodních podmínek [anonymizováno], dodacího listu, zaměření výčepní techniky/výdejové karty, výdejové karty výčepného zařízení, faktury, výpovědi, včetně dodejky a předžalobní výzvy, včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná, kdy obě jednaly jako podnikatelé při podnikatelské činnosti, dne [datum] uzavřely písemně smlouvu, a následně v rámci ní dne [datum] uzavřely ústně smlouvu, kterou žalobkyně přenechala žalované předmět výpůjčky – komponenty výčepního zařízení, blíže specifikované v dodacím listu, na který žalobkyně odkázala, a zavázal se jí umožnit jeho dočasné bezplatné užívání, a žalovaná se zavázala jej vrátit do 30 dnů od výzvy žalobkyně k vrácení, nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Strany si dále ve smlouvě ujednaly, že pokud je žalovaná s vrácením předmětu výpůjčky v prodlení delším než 30 dnů, je povinna zaplatit smluvní pokutu odpovídající hodnotě věcí tvořících předmět výpůjčky, přičemž hodnotou se rozumí hodnota uvedená v dodacím listu, se splatností uplynutím výše uvedené lhůty. Žalobkyně vypověděla smlouvu výpovědí ze dne [datum], která došla žalované. Žalovaná však předmět výpůjčky nevrátila, smluvní pokutu nezaplatila. Dle § 2193 o. z. smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání. Dle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Soud právně posoudil, že žalobkyně a žalovaná, kdy obě jednaly jako podnikatelé, uzavřely tzv. rámcovou smlouvu, a následně v rámci ní smlouvu o výpůjčce, kterou žalobkyně přenechala žalované věc a zavázala se jí umožnit její dočasné bezplatné užívání, a žalovaná se zavázala tuto vrátit ve lhůtě, nejpozději ke dni ukončení smlouvy (§ 2193 o. z.). Strany si dále ve smlouvě ujednaly, že pokud je žalovaná s vrácením věci v prodlení delším než 30 dnů, je povinna zaplatit smluvní pokutu odpovídající hodnotě věcí tvořících předmět výpůjčky, přičemž hodnotou se rozumí hodnota uvedená v dodacím listu, splatnou uplynutím výše uvedené lhůty (§ 2048 o. z.). Žalobkyně vypověděla smlouvu výpovědí, která došla žalované. Poměr ze smlouvy tak zanikl. Žalovaná však předmět výpůjčky nevrátila. Za porušení povinnosti ze smlouvy, uvedené výše, žalobkyni vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 27 460 Kč. Žalovaná však ani smluvní pokutu nezaplatila. Žalovaná se tak dostala do prodlení s plněním a žalobkyni vzniklo také právo na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) a na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (§ 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu 27 460 Kč s úrokem z prodlení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výrok I.). Žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyni tak ze zákona vzniklo právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalované (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Vznikly jí a soud jí přiznal tyto náklady řízení: zaplacený soudní poplatek ve výši 1 373 Kč, odměnu za zastupování advokátem ve výši 5 550 Kč za 3 úkony právní služby, z toho 2 po 2 220, 1 po 1 110 Kč, dle vyhl. č. 177/1996 Sb., hotové výdaje ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH 21 %. Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 9 178 Kč (výrok II.).