247 C 8/2021-60 — Městský soud v Brně

1. Žalobou ze dne 11. 3. 2021 (podána u soudu téhož dne) se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit částku celkem 10 486 Kč z titulu neoprávněného odběru elektrické energie v odběrném místě [adresa žalovaného], po dobu od 1. 3. 2020 do 2. 7. 2020 Smluvní vztah mezi žalovaným a dodavatelem [anonymizováno] [právnická osoba] pro dané odběrné místo skončil dne 29. 2. 2020, nová smlouva uzavřena nebyla a k demontáži elektroměru došlo až dne 2. 7. 2020, kdy byl neoprávněný odběr zjištěn. 2. Soud za splnění podmínek § 115a, § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání a dne 11. 1. 2022 vyhlásil tento rozsudek. 3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 4. Smluvní vztah (o sdružených službách dodávky elektřiny) k odběrnému místu [adresa žalovaného], trval mezi obchodníkem [anonymizováno] [právnická osoba] a žalovaným od 26. 3. 2015 do 29. 2. 2020 (důkazy: smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny a mimořádná faktura za elektřinu z 12. 3. 2020). Kontrolou odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], dne 2. 7. 2020 bylo zjištěno, že k odběrnému místu není od 1. 3. 2020 uzavřena platná obchodní smlouva. K datu 1. 3. 2020 vykazoval elektroměr stav [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] a kontrolou byl zjištěn stav [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] (důkaz: protokol ze dne 2. 7. 2020 o zjištění neoprávněného odběru elektrické energie, ev. č. [spisová značka]). 5. Vztah žalovaného k nemovitosti na adrese [adresa žalovaného], žalobce prokázal předloženými nájemními smlouvami (smlouvy ze dne 20. 7. 2020 a 22. 7. 2020), kde žalovaný figuroval jako jeden z pronajímatelů dvou bytů (společně s paní [jméno] [příjmení]), nájemní smlouvy podepisoval, a dále plnou mocí ze dne 26. 11. 2014 (č.l. 47), v které jeden ze spoluvlastníků – [jméno] [příjmení], zmocňuje žalovaného jakožto druhého spoluvlastníka (tedy věcněprávní vztah žalovaného k nemovitosti) k jednání ohledně nemovitosti na adrese [adresa žalovaného]. Navíc žalovaný je polovičním spoluvlastníkem pozemku, na němž se předmětná nemovitost - odběrné místo ([ulice a číslo]) – jakožto stavba nachází (důkaz nahlížením do katastru nemovitostí a plnou mocí od [jméno] [příjmení] a nájemními smlouvami z 20. 7. 2020 a 22. 7. 2020, na nichž byl žalovaný uváděn spolu s [jméno] [příjmení] jako pronajímatel). 6. Množství neoprávněně odebrané elektřiny bylo stanoveno podle hodnot na osazeném elektroměru [číslo] kdy poslední zaevidovaný stav byl ke dni 29. 2. 2020 (odhad), kdy byl ukončen smluvní vztah (o ukončení požádal obchodník s elektřinou [anonymizováno] [právnická osoba]) byl 9 746; při kontrole odběrného místa dne 2. 7. 2020, byl stav 10 667, pročež celkem bylo neoprávněně odebráno 0,921 MWh elektřiny (důkazy: fotografie elektroměru z 2. 7. 2020, protokol ze dne 2. 7. 2020 o zjištění neoprávněného odběru elektrické energie, ev. č. E20/0305 a Mimořádná faktura za distribuci elektřiny z 12. a 16. 3. 2020 a Zobrazení odběrného místa). 7. Výpočet škody: 0,921 (množství elektřiny) x 4.298 Kč/MWh (cena dle ERÚ) + 5,08 (operátor trhu) x 4,08 (měsíce trvání) + 0,921 (množství) x 495,00 Kč (obnovitelné zdroje) + 0,921 (množství elektřiny) x 28,30 (daň z elektřiny) + 163,20 Kč (platba za příkon 1x 25A) + 4.890 Kč oprávněné náklady + 1.820 Kč (DPH) činí celkem 10 486 Kč (důkazy: Faktura z 2. 9. 2020, Podklady pro výpočet škody z 2. 7. 2020, Protokol o zajištění neoprávněného odběru elektrické energie, Zápis o provedené kontrole odběrného místa z 2. 7. 2020). 8. Žalovaný byl k zaplacení dluhu vyzván prostřednictvím faktury vystavené dne 2. 9. 2020 s termínem splatnosti do 16. 9. 2020 (důkaz: Faktura z 2. 9. 2020). Předžalobní výzvu žalobce odeslal žalovanému 26. 10. 2020 (důkaz výzvou z 22. 10. 2020 a podací arch). 9. Podle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon):„ (1) Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, … (2) Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. (3) Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. (4) V případě, že při změně dodavatele elektřiny probíhá odběr elektřiny v odběrném místě zákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dní bez smluvního subjektu zúčtování evidovaného pro odběrné místo zákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr elektřiny a odpovědnost za odchylku nese budoucí subjekt zúčtování.“ 10. Judikatura dospěla k následujícím závěrům. Neoprávněný odběr elektřiny podle § 51 energetického zákona představuje objektivní stav, ke kterému dochází při naplnění znaků některé ze skutkových podstat zde uvedených. Zákon blíže nedefinuje osobu neoprávněného odběratele. K založení odpovědnosti za zakázané jednání podle energetického zákona je třeba (vedle splnění ostatních podmínek) i dostatečně podložený závěr o osobě škůdce. Vzhledem ke specifickým poměrům při dodávkách energií nemusí být vždy jednoznačné, kdo neoprávněně elektřinu odebral a použil ve svých spotřebičích. Proto může být za povinnou považována i osoba, kterou s odběrným místem či prostorami, v nichž došlo k zásahu do rozvodné sítě umožňujícímu neoprávněný odběr, pojí určitý relevantní vztah (věcný, obligační, či faktický) (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu z 24. 6. 2020 č. j. 23 Cdo 202/2020-186, bod 44.; z 11. 6. 2020 č. j. 23 Cdo 1272/2020). V první řadě půjde o vlastníka nemovitosti, případně nájemce, či osobu, která je z jiného důvodu odběratelem. Jenom z toho, že tu byl smluvně-odběratelský právní vztah, nelze bez dalšího dovozovat neoprávněný odběr původního odběratele v době po jeho skončení, jestliže tu jsou okolnosti dokládající, že on sám elektřinu neodebral ani neumožnil odběr ve prospěch jiných osob (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2017, sp. zn. 25 Cdo 1803/2017, ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 23 Cdo 1165/2018, z 30. 10. 2018 č. j. 32 Cdo 1862/2018, z 25. 2. 2020 č. j. 23 Cdo 990/2019). Citovaná judikatura byla aprobována z ústavně právních hledisek i Ústavním soudem (srov. např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2290/20, I. ÚS 2499/20, II. ÚS 2814/20). 11. V řízení bylo prokázáno, že žalovaného s odběrným místem pojil relevantní vztah, když v době 7/2020 uzavíral společně s dalším spoluvlastníkem nájemní smlouvy na byty v domě. Z výpisu z katastru nemovitostí i z předmětných nájemních smluv též vyplývá, že žalovaný byl spoluvlastníkem nemovitosti pod adresou [adresa žalovaného], tedy že žalovaný byl i v uvedeném věcněprávním vztahu k nemovitosti. Z uvedených důvodů soud shledal pasivní legitimaci na straně žalovaného, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 12. Náhrada škody je v řešené věci stanovena přímo právním předpisem, který rovněž normuje její výpočet. V tomto ohledu se žaloba od závazných kritérií neodchyluje, pohybuje se ve vymezených mantinelech. Žaloba je zcela důvodná, a to včetně práva na zaplacení úroků z prodlení. Žalovaný byl povinen zaplatit náhradu škody na výzvu, kterou mu žalobce zaslal prostřednictvím faktury ze dne 2. 9. 2020 s termínem splatnosti 16. 9. 2020; žalovaný se dostal do prodlení s placením dne 17. 9. 2020. Toho času činil zákonný úrok z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) sazbu 10 % p. a. 13. Základ povinnosti žalovaného k náhradě nákladů řízení je dán dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl se svou žalobou zcela úspěšný. 14. Soud postupoval při přiznávání náhrady nákladů řízení žalobci jako účastníkovi nezastoupenému. V souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. (dále jen„ vyhláška“) náleží žalobci za každý úkon paušální náhrada hotových výdajů. 15. V řešené věci se náhrada nákladů řízení žalobce tedy skládá z náhrady zaplaceného soudního poplatku 1 000 Kč v plné výši, a dále paušální náhrady hotových výdajů v tomto rozpisu: 1) výzva k plnění před podáním žaloby - § 1 odst. 3 písm. a), § 2 odst. 1 vyhlášky – náhrada 100 Kč, 2) sepsání a podání žaloby - § 1 odst. 3 písm. a), § 2 odst. 1 vyhlášky – náhrada 100 Kč. 16. Za úkon podání ze dne 27. 7. 2021 a 24. 9. 2021 soud náhradu nemohl přiznat, neboť neshledal úkon za účelný, resp. za takový, aby jej bylo možno honorovat. Jednalo se totiž o doplňování skutečností, které měly být uvedeny již v samotné žalobě. Proto soud žalovanému nemůže uložit povinnost nahrazovat takové úkony. Ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. totiž předpokládá účelnost