253 C 10/2020-118 — Městský soud v Brně

1. Podle § 166 odst. 1 o. s. ř. nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu. 2. Dle odst. 2 téhož ustanovení doplnění o část předmětu řízení učiní soud rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku; jinak o doplnění rozhodne usnesením. Nevyhoví-li soud návrhu účastníka na doplnění rozsudku, usnesením návrh zamítne. 3. Žalobkyně se žalobním návrhem ze dne [datum] domáhala po žalovaném uhrazení částky 35 000 Kč s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena ústní smlouva o provedení díla, a to na rekonstrukci bytu na ul. [adresa] [číslo] v [obec]. Žalovanému dne 8. 10. 2019 předala zálohu ve výši 50 000 Kč na nákup materiálu pro rekonstrukci předmětného bytu. Dne 18. 11. 2019 žalovaný rekonstrukci bytu předčasně ukončil a žalovaná požadovala provést vyúčtování materiálu. Přes několik urgencí žalovaný vyúčtování materiálu neprovedl. Dne [datum] poštovní poukázkou žalobkyni vrátil částku 15 000 Kč. 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalobní návrh byl podán důvodně do částky 29 158 Kč. Ohledně částky 5 842 Kč soud vzal za prokázané, že materiál, který žalovaný při rekonstrukci bytu žalobkyně zakoupil, byl v hodnotě právě 5 842 Kč, což žalovaný doložil účtenkami. 5. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 15. 6. 2021, č.j. 253 C 10/2020 - 71, bylo v rámci předmětu řízení rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 29 158 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení, přičemž z odůvodnění se podává, že míra úspěšnosti žalobkyně činila 66,62 %, a proto jí následně opravným usnesením byla vyčíslena náhrada nákladů řízení ve výši 2 365 Kč. 6. Z výše uvedeného je patrné, že shora uvedeným rozsudkem soudu I. stupně nebylo rozhodnuto o celém předmětu řízení, a to v části 5 842 Kč. 7. V této části uvedený rozsudek nenabyl právní moci, proto soud bez návrhu tento rozsudek opravil přidáním výroku III. v souladu s § 166 odst. 1 o. s. ř. 8. S ohledem na skutečnost, že žalovaný v řízení prokázal, že nakoupil materiál v souvislosti s rekonstrukcí bytu žalobkyně v hodnotě 5 842 Kč, což doložil účtenkami, tak doplňujícím rozsudkem muselo být ve zbytku předmětu řízení (5 842 Kč) rozhodnuto tak, že žalobní návrh, kterým se žalobkyně domáhala po žalovaném uhrazení částky 5 842 Kč, se zamítá. 9. Soud za účelem vydání doplňujícího rozsudku nařídil jednání, kterého se žalobkyně zúčastnila. Soud proto v rámci vydání doplňujícího rozsudku rozhodl, že žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náklady řízení za účast na vyhlášení doplňujícího rozsudku ve výši 200 Kč. Soud vyšel z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. a procesně částečně úspěšné žalobkyni (hodnocení v rámci celého řízení) soud na základě zásady odečítání neúspěchu od úspěchu přiznal právo na náhradu 66,62 % (83,31 % úspěch – 16,69 neúspěch) nákladů řízení. Náklady řízení sestávají z paušální náhrady hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Ve smyslu § 1 a § 2 odst. 3 cit. vyhlášky soud žalobkyni přiznal paušální náhradu hotových výdajů v částce 300 Kč, a to za jeden úkon spočívající účasti na jednání soudu (dle § 1 odst. 3 písm. c) cit. vyhlášky). Soud tak přiznal žalobkyni 66,62 % nákladů řízení, tj. ve výši 200 Kč. Přestože uvedené soud přímo nestanovil ve výroku doplňujícího rozsudku je žalovaný uvedené povinen splnit v zákonné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám žalobkyně.