262 C 17/2017-296 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 3. 2017 se žalobce po žalované domáhal zaplacení 82.298 Kč s úrokem z prodlení ve výši stanovené příslušným právním předpisem od 14. 3. 2017 do zaplacení z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Uvedl, že jako kupující uzavřel dne 16. 11. 2016 se žalovanou jako prodávající kupní smlouvu, jejímž předmětem byla koupě automobilu tov. zn. , Anonymizováno, , typ , Anonymizováno, , VIN , VIN kód, , r.z. , Anonymizováno, (dále jen „vozidlo“ nebo „předmětné vozidlo“); kupní cena byla sjednána ve výši 84.998 Kč a uhrazena v hotovosti při podpisu smlouvy. Dne 18. 12. 2016 došlo na vozidle k požáru, v jehož důsledku bylo vozidlo zcela zničeno. Podle zprávy Hasičského záchranného sboru , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dále jen „HZS“) byla příčinou požáru technická závada na palivovém systému vozidla.2. Krátce po požáru bylo žalobci ze strany reklamačního oddělení žalované telefonicky sděleno, že pro posouzení reklamace bude postačovat zpráva HZS, a proto nechal vozidlo, resp. jeho vrak, zlikvidovat, neboť neměl prostory pro jeho skladování. Dále poukázal na skutečnost, že je spotřebitelem, tudíž s ním mělo být jako se spotřebitelem jednáno, a měl být ze strany žalované výslovně vyzván k přistavení vozidla za účelem přezkoumání vady. Nadto z vraku zjevně nebylo možné zjistit jakékoliv skutečnosti relevantní pro případné posouzení vady; žalobce jako běžný spotřebitel se mohl oprávněně domnívat, že není povinen silně poškozený vrak uchovávat. Žalovaná žalobce k „přistavení“ vraku vozidla nikdy nevyzvala, naopak uzavřela reklamační řízení se závěrem o nedůvodnosti reklamace, aniž by se dožadovala přistavení vozidla.3. Žalobce dne 27. 2. 2017 uplatnil u žalované práva z vad, avšak jeho reklamace byla zamítnuta s tím, že se nejedná o vadu, za niž prodávající odpovídá. Jelikož se vada vozidla projevila jen několik dnů po jeho převzetí, tedy dříve než za šest měsíců od převzetí, má se za to, že věc (vozidlo) byla vadná již při převzetí. Žalovaná neprokázala opak, tudíž za vadu odpovídá. Žalobce proto využil svého zákonného práva a odstoupil od kupní smlouvy. U žalované pak uplatnil nárok na vydání bezdůvodného obohacení v žalované výši. Žalovaná částka odpovídá uhrazené kupní ceně ponížené o 2.700 Kč, což je částka, která byla žalobci vyplacena provozovatelem zařízení ke sběru autovraků jako příspěvek na dopravu autovraku. Úrok z prodlení požaduje od data sepsání odpovědi žalované na přípis, jímž žalobce odstoupil od kupní smlouvy a současně vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení v žalované výši, neboť k tomuto dni byla žalovaná prokazatelně vyzvána k plnění.4. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta jako nedůvodná. Uvedla, že žalobce zlikvidováním vozidla porušil povinnost předat předmět koupě prodávajícímu k přezkoumání vady, čímž zmařil vedení řádného reklamačního řízení, neboť žalované nebylo vůbec umožněno, aby tvrzenou vadu vozidla přezkoumala. Pokud žalovaná reklamaci zamítla jako nedůvodnou, učinila tak, protože musela formálně ukončit reklamační řízení. Podle žalované nelze bez přesného zjištění příčiny požáru stanovit, zda je dána odpovědnost žalované za vady. Zpráva vypracovaná Hasičským záchranným sborem , Anonymizováno, kraje nevypovídá nic o příčině požáru, neboť šetřením hasičů je možno toliko určit ohnisko požáru a podle toho odhadnout jeho pravděpodobnou příčinu. Jsou-li u žalované uplatňována práva z vad, je dotčená osoba vždy vyzvána k přistavení vozidla za účelem přezkoumání tvrzené vady.5. V pořadí prvním rozsudkem ze dne 7. 12. 2017, č. j. , spisová značka, , soud žalobu zamítl. Tento rozsudek byl k odvolání žalobce zrušen usnesením Krajského soudu v Brně jako soudu odvolacího ze dne 5. 12. 2018, č. j. , spisová značka, . Soud podle závazného pokynu odvolacího soudu doplnil dokazování a rozsudkem ze dne 28. 6. 2019, č. j. , spisová značka, , uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 82.298 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 82.298 Kč od 16. 3. 2017 do zaplacení a zamítl žalobu co do požadavku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 82.298 Kč od 14. 3. 2017 do 15. 3. 2017; jeho rozsudek byl k odvolání žalované potvrzen rozsudkem odvolacího soudu ze dne , právnická osoba, . 2020, č. j. , spisová značka, .6. Soud vyšel ze zjištění, že žalobce nabyl předmětné vozidlo kupní smlouvou uzavřenou se žalovanou dne 16. 11. 2016 za cenu ve výši 84.998 Kč. Dne 18. 12. 2016 došlo k požáru vozidla, při němž bylo vozidlo značně poškozeno. Příčina požáru byla šetřením hasičů shledána v technické závadě na palivovém systému vozidla. Dne 19. 12. 2016 odevzdal žalobce vrak vozidla do zařízení pro sběr autovraků. Dne 27. 2. 2017 pak u žalované uplatnil práva z vad koupené věci s tím, že zvolil právo na odstoupení od smlouvy. V prvním rozsudku soud dospěl k závěru, že žalobce zlikvidováním vozidla, aniž by předtím bylo předloženo žalované k posouzení vady, znemožnil žalované vyvrácení domněnky existence vady při převzetí ve smyslu ustanovení § 2161 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), proto se v dané věci domněnka existence vady při převzetí neuplatní a žalovaná za vadu věci neodpovídá. Žalobce neuplatnil práva z vad řádně, nedodržel zákonem stanovený postup, a proto mu nevzniklo právo odstoupit od kupní smlouvy (jako jedno z práv z odpovědnosti za vady).7. Po doplnění dokazování v duchu závazného pokynu odvolacího soudu dospěl podepsaný soud k závěru, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena dohoda o „jiném způsobu“ přezkoumání předmětu reklamace. Soud zjistil, že žalobce žalovanou kontaktoval v den následující po požáru vozidla a sdělil jí, že vozidlo nemůže dopravit do sídla žalované, respektive na pobočku, kde vozidlo koupil, neboť taková doprava by byla problematická a nákladná. Ze strany žalované bylo žalobci sděleno, že postačí předložení protokolu Hasičského záchranného sboru. Soud toto zjištění vyhodnotil tak, že žalovaná byla od počátku ztotožněna s tím, že vozidlo bude zlikvidováno a nebude předloženo při reklamačním řízení a uzavřel, že žalobce dostál svým povinnostem ve smyslu ustanovení § 1922 odst. 1 o. z., oznámil žalované vadu bez zbytečného odkladu a dohodl se se žalovanou o jiném způsobu přezkoumání vady. Žalobce tedy řádně a včas u žalované uplatnil právo z odpovědnosti za vady, jak vyplývá z protokolu o reklamaci. Žalobce práva z vad uplatnil u žalované dne 27. 2. 2017, přičemž uplatnil právo na odstoupení od smlouvy; byť žalobce jako důvod reklamace uvedl závadu na palivovém systému, nepochyboval soud o tom, že žalobce ve skutečnosti reklamoval vadné vozidlo, resp. vytýkal vozidlu, které bylo předmětem kupní smlouvy uzavřené se žalovanou, že trpí vadou (spočívající ve vadném palivovém systému vozidla), a uplatnil právo na odstoupení od předmětné kupní smlouvy.8. Rozsudek podepsaného soudu ze dne 28. 6. 2019, č. j. 262 C 17/2017-150, jakož i potvrzující rozsudek odvolacího soudu ze dne 12. 2. 2020, č. j. 44 Co 332/2019-177, byl k dovolání žalované, vyjma zamítavého výroku II. ohledně úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 82.298 Kč od 14. 3. 2017 do 15. 3. 2017, zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího ze dne 25. 11. 2020, č. j. 33 Cdo 1958/2020-202. Dovolací soud uzavřel, že žalobce ve skutečnosti neuplatnil nárok z odpovědnosti za vady předmětu plnění z kupní smlouvy, ale nárok na náhradu škody na věci, která žalobci vznikla na jeho vozidle v důsledku existence vady koupené věci. Žaloba totiž byla založena na skutkovém tvrzení, že žalobce od žalované koupil vozidlo, na němž v důsledku vady na palivovém systému došlo k požáru majícímu za následek úplné zničení vozidla. Přestože tedy žalobce „reklamoval“ práva z vad s odůvodněním, že vozidlo začalo v důsledku vady hořet, jednalo se z jeho strany o prostředek k odstranění následků poškození věci (zničení vozidla), k němuž došlo v příčinné souvislosti s vadou na palivovém systému.9. V dalším řízení se proto podepsaný soud, vázán právním názorem Nejvyššího soudu, zabýval věcí z hlediska splnění předpokladů pro úspěšné uplatnění nároku na náhradu škody a vyzval žalobce k doplnění tvrzení a označení důkazů.10. Co do skutkového základu věci vyšel ze zjištění učiněných již při prvním rozhodování ve věci, tedy že žalobce dne 16. 11. 2016 uzavřel se žalovanou kupní smlouvu, jejímž předmětem byl automobil tov. zn. , Anonymizováno, , typ , Anonymizováno, , VIN: , VIN kód, , r.z. , Anonymizováno, (dále opět jen „vozidlo“ nebo „předmětné vozidlo“). Kupní cena byla sjednána ve výši 84.998 Kč a byla složena v hotovosti při podpisu smlouvy. Dne 18. 12. 2016 došlo k požáru vozidla, při němž bylo vozidlo značně poškozeno, a žalobce dne 19. 12. 2016 vrak vozidla odevzdal do zařízení pro sběr autovraků, čímž vozidlo zcela zlikvidoval.11. Soud zopakoval dokazování odborným vyjádřením Hasičského záchranného sboru , Anonymizováno, kraje (dále opět jen „HZS“) ze dne 14. 2. 2017, č. , hodnota, . Dokazování doplnil výslechem