29 C 199/2021-40 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 3 401 Kč s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku a smluvní pokuty 5000 Kč, neboť účastníci uzavřeli dne 31. 1. 2019 smlouvu„ o poskytování služeb elektronických komunikací – kombinované televize“, a v rámci ní kupní smlouvu, žalovaná však cenu a kupní cenu zařízení nezaplatila a za porušení povinnosti ze smlouvy smluvní pokutu také nezaplatila. 2. K projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.). 3. Soud na základě účastníky předložených listinných důkazů zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 31. 1. 2019 smlouvu, jejíž nedílnou součástí si ujednali Všeobecné podmínky (dále jen„ podmínky“), Sazebník (dále jen„ sazebník“), které byli stranám známé, a v rámci ní kupní smlouvu, kterými se žalobkyně zavázala na dobu 24 měsíců poskytovat služby elektronických komunikací, přenechat žalovanému koncové zařízení - Set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno] a odevzdat zařízení - [anonymizována dvě slova] sériové číslo [anonymizováno] a umožnit mu k němu nabýt vlastnické právo, a žalovaná se zavázala zaplatit nájemné koncového zařízení ve splátkách a kupní cenu zařízení ve výši 3 500 Kč se slevou ve výši 3 401 Kč s tím, že v případě, že smlouva bude ukončena před uplynutím doby vázanosti 24 měsíců, vznikne žalobkyni právo na vrácení slevy. Strany si dále ujednaly v textu smlouvy smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za nevrácení zapůjčeného koncového zařízení. V textu podmínek si ujednaly, že v případě ukončení smlouvy je žalovaný povinen technické zařízení vrátit DCZ ve stavu, který odpovídá běžnému opotřebení, a to nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy. Žalobkyně plnila řádně a včas. Smlouva byla ukončena před dobou vázanosti z důvodu porušení povinnosti žalovaného. Žalovaný koncové zařízení nevrátil. Žalovaný slevu nevrátil. Žalovaný ani smluvní pokutu nezaplatil. 4. Soud právně posoudil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a v rámci ní kupní smlouvu, kterými se žalobkyně zavázala poskytnout služby elektronických komunikací, za tím účelem přenechal žalovanému do užívání koncové zařízení a prodat další zařízení, a žalovaný se zavázal zaplatit nájemné a cenu se slevou za podmínky, jak je uvedeno ve zjištění výše (§ 63 odst. 1 zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, § 2079 odst. 1 o. z.). Strany si dále ve smlouvě ujednaly ve smlouvě smluvní pokutu, jak je uvedeno ve zjištění výše. K takovémuto ujednání ve smlouvě o smluvní pokutě se však nepřihlíží, neboť zakládá v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práva nebo povinností stran v neprospěch žalovaného jako spotřebitele (§ 1815 ve spojení s § 1813 o. z.). Všechny náležitosti ujednání, tj. i doba vrácení a kam vrátit, totiž nejsou v textu smlouvy samotné (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11). Žalobkyni tak právo na smluvní pokutu nevzniklo. Žalobkyně plnila řádně a včas. Žalovaný však koncové zařízení nevrátil. Slevu z kupní ceny nezaplatil. Dostal se tím do prodlení se splněním. Žalobkyni tak vzniklo ze zákona také právo na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 401 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení, a ve zbytku, tj. co do smluvní pokuty 5 000 Kč, žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výrok I., II.). 5. Žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, a to v rozsahu cca 40 % návrhu v žalobě, neúspěch pak v rozsahu cca 60 % (úspěch žalovaného) (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Soud tak náklady řízení poměrně rozdělil a přiznal by právo žalovanému. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).