29 C 44/2020-52 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhal po žalované zaplacení částky 48 600 Kč s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku, neboť účastníci uzavřeli v roce [rok] smlouvu o dílo – zhotovení topenářských a instalatérských prací v posledním podlaží domu v rámci projektu„ [anonymizována dvě slova]“, vyskytly se na díle vady nebo nedodělky, žalobce za to poskytl žalované slevu z ceny, žalovaná však zbývající cenu nezaplatila. Usnesením ze dne 26. 5. 2021 soud vyzval žalovanou, aby se vyjádřila ve věci samé. Tato nereagovala. Usnesením ze dne 4. 5. 2022 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila ve věci samé s tím, že uložil žalované v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojit listinné důkazy, jichž se dovolává, popř. označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Zároveň byla žalovaná poučena, že jestliže se bez vážného důvodu ve stanovené lhůtě nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, má se zato, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává a na tomto základě pak soud rozhodne rozsudkem pro uznání. Usnesení bylo žalované doručeno dne 19. 6. 2022. Žalovaná se ve lhůtě bez vážného důvodu včas nevyjádřila a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělila, jaký vážný důvod jí v tom brání. Dle § 114b o. s. ř vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení, to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2) a ve věcech uvedených v § 120 odst. Dle odst. 5 věta prvá téhož zákonného ustanovení jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odst. 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává, o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. Dle § 153a odst. 1 věta prvá o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Dle odst. 3 rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a 114c odst. 6). Soud právně posoudil, že vzhledem k tomu, že to vyžadovala povaha věci nebo okolnosti případu, předseda senátu, za situace, kdy nebylo výzvě k vyjádření ve věci samé předtím řádně a včas vyhověno, žalované usnesením uložil, aby se ve věci písemně vyjádřila a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčila rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu a k vyjádření připojila listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označila důkazy k prokázání svých tvrzení. Vzhledem k tomu, že se žalovaná bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odst. 1 včas nevyjádřila a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělila, jaký vážný důvod jí v tom brání, má se za to, že žalovaná nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznala. Zároveň jde o věc, v níž lze uzavřít a schválit smír (§ 114b odst. 5 ve spojení s 153a odst. 2 o. s ř.). Soud tak byl povinen rozhodnout na základě tohoto uznání (§ 153a odst. 3 o. s. ř.). Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 48 600 Kč s úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výrok I.). Žalobce měl ve věci plný úspěch. Žalobci tak vzniklo ze zákona také právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva vůči žalované (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Vznikly mu a soud mu přiznal tyto náklady řízení: zaplacený soudní poplatek ve výši 2 450 Kč, odměna za zastupování advokátem ve výši 7 650 Kč za 3 úkony právní služby, z toho 2 po 3 060 Kč, 1 po 1 530 Kč, kdy podání žalobce ze dne 15. 5. 2021 soud nepovažuje za potřebné k účelnému uplatňování práva, neboť tvrzení v něm uvedená byla rozhodná a měla mohla tak být již v žalobě, hotové výdaje ve výši 900 Kč za 3 úkony po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21 %. Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 12 796 Kč (výrok II.).