29 C 6/2022-41 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 436,82 Kč s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku, neboť účastníci uzavřeli dne 6. 1. 2020 ve 4 případech„ účastnickou“ smlouvu a v rámci ní kupní smlouvu, žalovaný však kupní cenu koncového zařízení, poplatky za pojištění a cenu tzv. služeb třetích stran nezaplatil. 2. K projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.). 3. Soud na základě účastníky předložených listinných důkazů zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 6. 1. 2020 ve 4 případech smlouvu, jejíž nedílnou součástí si ujednaly Všeobecné podmínky společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] (dále jen„ podmínky“), Ceník služeb a další (dále jen„ ceník“), Pojištění [anonymizováno], Pojištění [anonymizováno] pro jistotu (dále jen„ pojištění“), které byli stranám známé, a v rámci ní kupní smlouvu, kterouse žalobkyně zavázala na dobu 24 měsíců poskytovat služby elektronických komunikací, za tím účelem dodat žalovanému koncové zařízení – [anonymizováno] Y5 [číslo] – [anonymizováno] a [anonymizováno] Y5 [číslo] – Černý, poskytnout pojištění a tzv. služby třetích stran, a žalovaný se zavázal zaplatit cenu, kupní cenu koncového zařízení 3 001 Kč, a to v 23 splátkách, tj. měsíčně 70 Kč, poplatek za pojištění a cenu tzv. služeb třetích stran ve lhůtě, která odpovídá datu splatnosti vždy uvedenému na vyúčtování služeb elektronických komunikací. Strany si dále ujednaly ve smlouvě, že neuhrazením splátky ve splatnosti se stává splatným zbytek dluhu. Žalobkyně plnila řádně a včas. Žalobkyně také zaslala žalované vyúčtování se splatností do 12. 6. 2020, vyúčtování se splatností do 3. 2. 2020, vyúčtování se splatností do 5. 3. 2020 a vyúčtování se splatností 3. 4. 2020. Žalovaný však nezaplatil. Plnění žalovaného žalobkyně použila na dlužnou částku řádně. Dlužná částka tak činí celkem 3 436,82 Kč a sestává z dlužných cen, splátek kupních cen zařízení, úhrady pojištění a služeb třetích stran, blíže specifikovaných v podání žalobkyně, na které odkázala. 4. Soud právně posoudil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli ve 4 případech smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a v rámci ní kupní smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout služby elektronických komunikací, za tím účelem dodat žalovanému koncové zařízení, poskytnout pojištění a tzv. služby třetích stran, a žalovaná se zavázala zaplatit cenu za služby, kupní cenu koncového zařízení ve splátkách, ve lhůtě, která odpovídá datu splatnosti vždy uvedeném na vyúčtování služeb elektronických komunikací, kdy neuhrazením splátky ve splatnosti se stává splatným zbytek dluhu, úhradu pojištění a cenu tzv. služby třetích stran (§ 63 odst. 1 zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích). Žalobkyně plnila řádně a včas. Žalobkyně také zaslala žalovanému vyúčtování, kde byla uvedena splatnost, řádně. Plnění žalovaného žalobkyně použila (započetla) na dlužnou částku řádně. Žalovaný však nezaplatil. Celková dlužná částka činí 3 436,82 Kč. Dostal se tím do prodlení se splněním. Žalobkyni tak vzniklo ze zákona také právo na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 436,82 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z té které dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výrok I.). 5. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyni tak ze zákona vzniklo právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Vznikly jí a soud jí přiznal tyto náklady řízení: zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu za zastupování advokátem ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., hotové výdaje ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH 21 %. Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč (výrok II.).