31 C 148/2022-21 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 80 855,18 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru dle smlouvy [číslo] uzavřené dne 23. 5. 2018 jako smlouva o Rychlé půjčce mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] Na základě označené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši 90 000 Kč, který se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce splatit v 96 pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem z úvěru ve výši 15,9 % ročně a poplatkem za pojištění ve výši 119 Kč měsíčně. Žalovaný své povinnosti z označené úvěrové smlouvy neplnil a splátky úvěru nesplácel řádně včas, proto právní předchůdce žalobce dne 23. 6. 2021 přistoupil k zesplatnění dluhu. Žalovaná částka se sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 78 700,89 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 11 575,97 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 078,50 Kč a z dlužných poplatků ve výši 2 154,29 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z žalobcem předložených listin soud zjistil následující skutkový stav: 5. Právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovaným dne 23. 5. 2018 smlouvu o Rychlé půjčce [číslo] s pojištěním schopnosti splácet, na základě které poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 90 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných 96 měsíčních splátkách po 1 782 Kč spolu s 15,9% úroky z úvěru a poplatkem za pojištění ve výši 119 Kč měsíčně. Součástí této smlouvy jsou všeobecné produktové podmínky a sazebník. Souhrnný výpis z úvěrového účtu dokládá jednotlivé pohyby na úvěrovém účtu po dobu trvání smluvního vztahu, dne 23. 5. 2018 byla žalovanému právním předchůdcem žalobce poskytnuta částka 90 000 Kč, kterou žalovaný nepravidelně splácel, výpis dokládá rovněž výši dlužné částky a její složení. Dopisem ze dne 23. 6. 2021 právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému, že došlo k okamžité splatnosti dluhu a současně žalovaného vyzval k jeho úhradě. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 5. 8. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci, tato skutečnost byla žalovanému oznámena oznámením o postoupení pohledávky ze dne 23. 8. 2021 žalovaný byla právním zástupcem žalobce vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 1. 10. 2021. 6. Po posouzení žalobcem předložených listin a jejich právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli dne 23. 5. 2018 smlouvou o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, kterou se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 90 000 Kč. Právní předchůdce žalobce svou povinnost splnil. Žalovaný však porušil povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy, když vyčerpané peněžní prostředky ve sjednaných splátkách řádně a včas nehradil. S ohledem na uvedené právní předchůdce žalobce úvěr ke dni 23. 6. 2021 zesplatnil. Následně byla pohledávka postoupena žalobci. Žalovaný dluží žalobci nesplacenou jistinu úvěru ve výši 78 700,89 Kč, kapitalizované úroky ve výši 11 575,97 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 078,50 Kč a z dlužné poplatky ve výši 2 154,29 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 80 855,18 Kč včetně příslušenství, které je představováno úroky dle ust. § 2395 občanského zákoníku ve výši 15,9 % ročně a úroky z prodlení, a to v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku v zákonné výši. Úroky a úroky z prodlení náleží žalobci z dlužné jistiny od požadovaného data tj. od 15. 7. 2021 do zaplacení. Soud dále zavázal žalovaného k úhradě kapitalizovaných úroků ve výši 11 575,97 Kč za období od 24. 6. 2021 (den následující po zesplatnění úvěru) do 14. 7. 2021 a kapitalizovaných zákonných úroku z prodlení ve výši 1 078,50 Kč za období od 24. 6. 2021 (den následující po zesplatnění úvěru) do 14. 7. 2021. 7. Z obchodního rejstříku vyplývá, že právní zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] byl v době od 20. 12. 2007 do 27. 1. 2014 předsedou představenstva žalobce a od 28. 7. 2015 je členem dozorčí rady žalobce. Dle názoru soudu z těchto skutečností vyplývá naprosto zřejmá provázanost mezi aktivitami žalobce a jeho právním zástupcem vyvolávající otázku tzv. generování zisků prostřednictvím požadavků na náhradu nákladů řízení spočívajících v náhradě za právní zastoupení. Dle názoru soudu je v silách žalobce řešit a podávat žaloby bez nutnosti právního zastoupení. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. I. ÚS 3819/13 vyslovil (bod 20), že je třeba důsledně rozlišovat, zda je právní zastoupení advokátem v obdobných případech, jako je nyní projednávaný, využitím ústavně zaručeného práva na právní pomoc, či se již jedná spíše o jeho zneužití na úkor protistrany. Soud v intencích zmiňovaného nálezu uvádí, že obecně nelze sankcionovat úspěšného účastníka řízení tím, že mu nebude přiznána část nákladů odpovídající výši odměny advokáta s odůvodněním, že se mohl bránit sám (bod 19). Nicméně v nyní projednávaném případě má vzhledem k personálnímu propojení žalobce a jeho právního zástupce, že se již jedná o zneužití ústavně zaručeného práva na právní pomoc na úkor protistrany. Z obsahu spisu přitom ani nevyplývá, že by se mělo jednat o věc skutkově či právně složitou, a navíc ve věci bylo rozhodnuto bez jednání. Soud proto o náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 3 835 Kč (II. výrok). Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 235 Kč a 2 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb. za písemný návrh ve věci samé a výzvu k plnění.