31 C 4/2021-86 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozsudku, kterým by soud zrušil právo společného nájmu účastníků k bytu [číslo] I. kategorie, sestávající se ze 4 místností a kuchyně, nacházející se v 9. podlaží domu na ulici [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, v obci [obec], k. ú. [obec] zapsaném na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], založené nájemní smlouvou se ze dne 9. 5. 2001, jí určil jako výlučnou nájemkyni bytu a současně žádala, aby soud uložil žalovanému povinnost předmětný byt vyklidit. Svůj návrh odůvodnila tím, že k předmětnému bytu bylo nájemní smlouvou ze dne 9. 5. 2001 založeno právo společného nájmu účastníků. Manželství účastníků zaniklo dne 17. 9. 2016 rozvodem, v předmětném bytě zůstal bydlet žalovaný, účastníci se o vypořádání práva společného nájmu k předmětnému bytu nedohodli. Předmětný byt sice v důsledku rozvratu manželství s žalovaným opustila, deklarovala však písemně, že se hodlá do předmětného bytu vrátit, že jej neopouští s úmyslem se zdržovat trvale jinde. Ke svým osobním poměrům dodala, že čelí nepříznivému zdravotnímu stavu, se kterým se pojí zvýšené náklady na stravu a výživové doplňky. V současné době bydlí na základě nájemní smlouvy uzavřené na dobu neurčitou v nájemním bytě. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Bránil se vzájemným návrhem, kterým též žádal zrušit právo společného nájmu k předmětnému bytu, avšak žádal, aby byl určen jako výlučný nájemce on a žalobkyni byla uložena povinnost předmětný byt vyklidit. Namítal, že to byl on, kdo se zasloužil o získání předmětného bytu uzavřením dohody o výměně bytu za byt [číslo] na ulici [ulice a číslo] v [obec], který mu byl před uzavřením manželství s žalobkyní přidělen jako byt podnikový. V předmětném bytě žije po rozvodu manželství účastníků, povinnosti nájemce vyplývající z nájemní smlouvy plní řádně a výlučně sám. Dodal, že na rozvratu manželství se výhradně nepodílel, žádné nemovitosti nevlastní. Žalobkyně se stala vlastníkem rodinného domu v obci [obec], který prodala, měla tedy prostředky k tomu, aby vyřešila svou bytovou situaci. 3. Soud ve věci provedl důkazy, ze kterých zjistil následující skutkový stav: 4. Dne 25. 6. 1986 vydala Posádková správa [obec] rozhodnutí o přidělení bytu, kterým přidělila byt [číslo] na ulici [ulice a číslo] v [obec], skládající se z kuchyně, tří pokojů a příslušenství žalovanému. Dne 23. 6. 1986 byla mezi Vojenskou správou a žalovaným uzavřena dohoda o změně pracovní smlouvy, na základě které se sjednaný obsah pracovní smlouvy dnem 1. 7. 1986 změnil tak, že pracovní poměr mezi žalovaným a vojenskou správou se uvedeným dnem změnil na pracovní poměr na dobu určitou na dobu deseti let a končil dnem 30. 6. 1996. Ke změně pracovní smlouvy došlo z důvodu, že vojenská správa dnem 1. 7. 1986 přidělila žalovanému podnikový (vojenský) byt 1+3 I. kategorie v [obec] [obec], [ulice a číslo]. 5. Dle oddacího listu účastníci řízení uzavřeli dne 7. 12. 1991 sňatek. 6. Dne 26. 3. 2001 uzavřel žalovaný se [územní celek] dohodu o přistoupení k závazku, na základě které se žalovaný zavázal zaplatit pohledávku, kterou má [stát. instituce] za panem [jméno] [příjmení] v celkové výši 27 245 Kč z titulu neuhrazeného nájemného a záloh na služby poskytované s nájmem bytu v domě [ulice a číslo] za období od srpna 2000 do prosince 2000 Smluvní strany se dohodly, že v souvislosti s dohodou o výměně bytu mezi panem [celé jméno žalovaného] a panem [příjmení] splní dluh uvedený v bodě I této dohody za pana [příjmení] pan [celé jméno žalovaného]. Dle stvrzenky D4349346 žalovaný dne 28. 3. 2001 uhradil 27 245 Kč. 7. Dne 9. 5. 2001 byla mezi pronajímatelem, [územní celek], městskou částí [okres] a oběma účastníky uzavřena nájemní smlouva, na základě které jim byl přenechán do nájmu byt [číslo] I. kategorie, sestávající se ze čtyř místností, nacházející se v 9. podlaží domu [adresa] na ulici [ulice] č. or. 13 v [obec] Nájemní smlouva byla uzavřena s účinností od 1. 5. 2001 na dobu neurčitou. 8. Dne 7. 2. 2015 žalobkyně napsala žalovanému doporučený dopis, ve kterém mu sdělila, že pro konflikty v domácnosti opouští společnou domácnost a tíživou životní situaci hodlá vyřešit přechodným pronájmem jiného bytu, nicméně zdůraznila, že do bytu se chce vrátit a neopouští tak trvale společnou domácnost. Žalobkyně v řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 63 C 213/2015 vypověděla, že si manžela (žalovaného) nebrala z lásky, ale bylo to z důvodu, že byla v sedmém měsíci těhotenství se synem. Rozsudkem Městského soudu v Brně č. j. 63 C 213/2015-25 ze dne 25. 7. 2016, který nabyl právní moci dne 17. 9. 2016, bylo manželství účastníků rozvedeno. Ohledně příčin rozvratu manželství účastníků soud uzavřel, že příčiny rozpadu manželství spatřuje v oboustranné ztrátě schopnosti partnerů hledat s úmyslem nalézat smírná a kompromisní řešení problémů v manželství vznikajících, které se v daném případě týkaly zejména způsobu vedení rodinného života. Manželé si zřejmě již při vstupu do manželství neudělali dostatečně jasno v tom, co mohou jeden od druhého a od společného života očekávat, na jakých principech a prioritách bude jejich rodinný život postaven. Pokud manželka vytýkala manželovi jeho neochotu přijmout další dítě, má soud za to, že manžel svůj postoj dostatečně vysvětlil svou obavou o schopnost vychovávat a zabezpečovat dítě po potřebnou dobu ve vztahu k věku manžela. 9. Doporučeným dopisem z 24. 5. 2018 sdělila žalobkyně žalovanému, že si hledá s dcerou [jméno] pronájem bytu1+1, jelikož si větší nemohou dovolit. I jednopokojový byt má vyšší nájemné, než jejich společný byt, na který žalovaný pobírá příspěvky. Dne 25. 9. 2018 žalobkyně a její dcera [jméno] uzavřely s pronajímatelem [jméno] [příjmení] nájemní smlouvu na dobu neurčitou s účinností od 1. 10. 2018, jejímž předmětem se stal nájem bytu [číslo] o velikosti 85 m2, sestávající ze tří pokojů, kuchyně a příslušenství na ulici [ulice a číslo] v [obec]. Výše nájemného byla sjednána dohodou na 10 300 Kč měsíčně. Dále se nájemkyně zavázaly hradit zálohu na služby spojené s poskytováním bydlení ve výši 2 700 Kč měsíčně, celkem se zavázaly platit měsíčně 13 000 Kč. 10. Dle evidenčního listu pro výpočet nájemného z bytu na [příjmení] [číslo] platného od 1. 9. 2020 platí žalovaný měsíční úhradu za užívání tohoto bytu 11 964 Kč. Dle platebního dokladu SIPO žalovaný za únor 2021 uhradil za nájemné 11 204 Kč. Dle rozpisu plateb činí záloha za plyn 670 Kč měsíčně. Ze zprávy pronajímatele ze dne 9. 6. 2021 soud zjistil, že dle aktuálního evidenčního listu k předmětnému bytu je v současné době evidována na služby pouze jedna osoba, a to žalovaný. Žalobkyně byla odhlášena ze služeb 1. 6. 2015 společně s dcerou [jméno] [celé jméno žalobkyně]. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] byl odhlášen ze služeb 1. 11. 2020. Nájemné a služby k uvedenému bytu jsou plně a řádně hrazeny a pronajímatel předmětného bytu nepreferuje žádného z účastníků sporu, jelikož ani jeden z nich nepečuje o nezletilé děti. Ze zprávy Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město pro osobu žalovaného nejsou v katastru nemovitostí evidována vlastnická ani jiná věcná práva. 11. Dle výpisu z Katastru nemovitostí z [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], okres [okres], prokazující stav evidovaný k datu 19. 1. 2018 byla žalobkyně vlastníkem pozemku parc. č. st. 18 o výměře 256 m2, zastavěná plocha a nádvoří, kdy součástí uvedeného pozemku je stavba [adresa], objekt k bydlení. Žalobkyně nabyla vlastnické právo k uvedené nemovitosti darovací smlouvou ze dne 1. 7. 2015 Darovací smlouvou z 10. 1. 2018 byly uvedené nemovitosti převedeny na dceru žalobkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], následně proběhl zpětný převod nemovitosti na žalobkyni. Mezi žalobkyní a manžely [jméno] a [jméno] [příjmení] byla 30. 10. 2019 uzavřena kupní smlouva, na základě které byly výše označené nemovitosti prodány a předány do vlastnictví manželů [příjmení] jako kupujících za kupní cenu 1 360 000 Kč. 12. Žalobkyně jako účastnice řízení vypověděla, že v rodinném domě v [obec] nemohla zůstat z důvodu, že se jedná o malou vesničku, kde neměli obchod, autobus tam zajíždí 3-4x denně a žalobkyně nejezdí autem. Lékaře má v [obec] a navštěvuje ho velmi často. Navíc dům by musel projít velkou rekonstrukcí, aby se v něm dalo bydlet. Bez auta byla nucena si vzít z [obec] několikrát taxíka nebo jezdila stopem, aby se do něj dostala. Bylo by pro ni nemožné bydlet v [obec] a chodit po lékařích v [obec] nebo nakupovat. V současné době bydlí na ulici [ulice], nájemní smlouvu má uzavřenou na dobu neurčitou, nicméně pronajímatel jí naznačoval, že o byt má zájem jedna rodina a avizoval, že by bylo vhodné, aby si byt vyměnila. Uvedla, že má zvýšené náklady v souvislosti s léčbou. Musí se kvalitně stravovat a bere doplňky stravy, které jsou velmi nákladné. 13. Z posudku o invaliditě ze dne 2. 3. 2016 bylo zjištěno, že u žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její p