33 C 129/2022-27 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhá vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán k zaplacení částky 1 215 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 62,96 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný jako držitel televizního přijímače, má povinnost se přihlásit jako poplatník televizního poplatku a platit poplatek v příslušné výši. Žalovaný nezaplatil poplatky za měsíce 1, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11 v roce 2021, kdy výše měsíčního poplatku činila 135 Kč. Žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky vyzval, žalovaný ani následně ničeho žalobci neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nikterak písemně nevyjádřil. 3. Soud v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, respektive neměli ohledně tohoto postupu soudu námitky. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne 20. 1. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl přihlášen jako poplatník televizního poplatku v měsíci červnu roku 2007. Z výzvy žalobce ze dne 3. 12. 2021, přehledu neuhrazených předpisů a specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od 16. 5. 2021 do 15. 2. 2022 soud zjistil, že žalovaný nezaplatil televizní poplatky za období leden, duben, květen, červen, červenec, srpen, září, říjen a listopad v roce 2021, přičemž byl žalobcem vyzván k úhradě dluhu specifikovaném ve výpisu v celkové výši 1 215 Kč. 5. Po zhodnocení takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Žalovaný se přihlásil jako poplatník televizního poplatku, stanovené televizní poplatky však řádně a včas neplatil. Žalovaný tím porušil svou povinnost vyplývající ze zákona a to povinnost platit televizní poplatky ve výši stanovené v ustanovení § 6 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích ve znění pozdějších předpisů a to ve výši 135 Kč měsíčně. Splatnost televizního poplatku je upravena v § 7 citovaného zákona na 15. den příslušného kalendářního měsíce. Povinnost placení televizních poplatků pro žalovaného plyne přímo ze zákona a to z titulu vlastnictví (respektive držby či užívání) televizního přijímače (dle ustanovení § 3 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač; jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba). V řízení žalovaný neprokázal, že by tuto svou povinnost splnil, netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči němu žalobou uplatněný, je z hlediska hmotně právního nedůvodný. Příslušenství pohledávky je odůvodněno ustanovením § 1970 občanského zákoníku, kdy výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšnému žalobci náleží náhrada nákladů řízení, která v daném případě spočívá v odměně za právní zastoupení dle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. za dva úkony právní pomoci po 200 Kč, 2x režijní paušál po 100 Kč + DPH ve výši 21 %, a dále v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč.